Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym
Kitchen Nightmares
Áno, šéfe USA
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchař Gordon Ramsay přichází do restaurací, které mají problémy. Ať už to jsou potíže s kvalitou pokrmů a nebo majitelé nevědí, jak přilákat více zákazníků. Gordonovy radikální změny v chodu jednotlivých restaurací způsobují konflikty nejen mezi ním a vedením restaurace, ale v prvé řadě s šéfkuchaři. Jak obstojí restaurace při náhodné Ramsayho návštěvě? Pomohly jim změny k odražení se ode dna? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Je až s podivem, že naše české "Ano, šéfe!" je ve skutečnosti mnohem víc o vaření než tento americký příbuzný britského originálu. Ani trochu nepochybuji o tom, že Ramsey je jako kuchař někde jinde než Pohlreich. Přesto všechno se Ramsey v americké verzi stává spíš poradcem a psychologem v rodinné poradně této reality show, jejíž kulisou jsou restaurace, kde proběhne i "Jak se staví sen" a jídlo je tu až ve vedlejší roli. ()
[První dvě série] Největší chybou je srovnávat americké Kitchen Nightmares s původními britskými bratříčky či dokonce s počeštěným Ano, śéfe. Tohle je totiž tvrdá reality show. Restaurační personál už přistupuje k pořadu jako k soutěži kde něco vyhrají (v každém díle je interiér přestavěn a především získávají obří publicitu) a producenti Foxu se tomu přizpůsobili. I když mě zpočátku styl akčních sestřihů a dramatické hudby totálně iritoval, tak po jeho akceptaci jsem se začal konečně bavit a užívat si všechny ty exoty co si přišli "zasoutěžit". První dvě sezóny 75 % ()
Nevím, nevím. Uznávaný odborník přijede, rozdává rady, křičí, uráží, dělá vše, co se od něj očekává. Nepáře se s ničím, s vedením i personálem si to vyříká pěkně od plic a z očí do očí. Ale pak bych uvítal nějakou praxi: v kuchyni. Například jeden z dílů byl o tom, že si všichni z podniku poplakali a zanadávali, uznali, v čem dělají chybu, a pak došel tým řemeslníků a designerů, „přes noc“ předělal interiér i exteriér restaurace, nakoupil nové nádobí, moderní kasu, vyškrtal jídelníček a.. Gordon všem popřál hodně štěstí. ()
Gordon Ramsay určitě ví, jak vést prosperující restauraci, ale to ví také Pohlreich. Česká obdoba mě zaujala mnohem víc, Pohlreich vždy dokope ta líná prasátka, aby se svou hnusnou jídelnou začali něco dělat, zatímco milý Ramsay je vyžene na noc hezky vyspinkat a ráno se přijdou všichni nadšeně objímat do zbrusu nově vymalované a zařízené restauračky s novým menu (které ti neschopníci najednou budou určitě umět bez problémů uvařit, že, když se na jeho tvorbě ani nehtíčkem nepodíleli). To je hnus, velebnosti. A upozorňuji, že do hodnocení nezahrnuji můj neskutečný odpor k afektovaným Amíkům, kteří se navíc k pozvané (!!!) pomoci chovají ještě hůř než samolibí Čecháčci, hodnotím koncept pořadu, ne majitele restaurací. Kdybych hodnotila i je, dám nejspíš odpad. ()
iamek to vystihnul naprosto přesně. Americký pořady začínají bejt strašně snadno rozpoznatelný - trochu afektovanosti, trochu siláckých řečí, trochu happy-endu. Prostě se na plotně musí vařit předevšim emoce. Ať si říká kdo chce, že Pohlreich Gordona jenom kopíruje, naše "Ano, šéfe!" je alespoň po našem. A taky za Zdeňkem nestojí celej tým, kterej by restauraci přes noc překopal od základů a její chod tak kolikrát posunul razantním krokem kupředu ;) ()
Reklama