Reklama

Reklama

Duna

  • USA Dune: Part One (více)
Trailer 9

Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají? (Vertical Entertainment)

(více)

Videa (5)

Trailer 9

Recenze (1 603)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Čím víc plátno, tím víc Duna, protože Denis Villeneuve předvádí doslova vizuální kouzelnictví, které mě ve spojení s dalším hudebním superkouskem páně Zimmera (samostatně neposlouchatelné ) doslova uhranulo. Příběh by si jistě více užil, kdybych znal knížku, protože některé aspekty a souvislosti s postavama mě zůstanou asi navždy tajemstvím, ale bohudík film je vyprávěn tak, že vše podstatné se do mě vsáklo velmi lehce. Herecky se mě líbil dokonce i Mamoa, natož taková Rebecca Ferguson, ta mě herecky doslova zraje před očima. Jsem rád, že film je svým pojetím spíš artový blockbuster než velkolepě pojatý digitální velkocirkus,protože to mě umožňuje větší ztotožnění nejen s postavama, ale i s celým "duna světem". Vizuální a vypravěčský talent Denis Villeneuvea se mě opět dostal do hlavy a pevně věřím, že v ní ještě nějakou dobu bude kempovat. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Epický výboj z daleké budoucnosti plný silných vjemů pro mysl a zrak. Všichni odevzdaní a vyděšení na cestě k jedné revoluci. I přes to, že Denis Villeneuve jen tak lehce surfuje po jednotlivých tématech, jak po písečných dunách, stačí to k tomu, aby se do mojí mysli zavrtal nejeden červ. Baví mě se ve světě Duny ztrácet a přemýšlet o tom, jak je tenhle téměř šedesát let starý příběh najednou hodně aktuální. ()

Reklama

Lavran 

všechny recenze uživatele

Dunu jsem zatím viděl dvakrát (jednou v kině, jednou doma na počítači). Neumím si představit, že by mohla vzniknout lepší verze - a navíc lépe zrežírovaná. Hodně se toho píše o výtvarné, hudební a zvukové stránce filmu, dovolím si tedy dva postřehy z jiného soudku. >> 1) Cesta Paula Atreidese za "hrdinstvím" není přímočarou cestou k poražení zla. Villeneuve dobře chápe, že Paulova cesta je v jádru tragická - a tak ji také ukazuje. Ve svých prorockých vizích Paul vidí, že pokud nastoupí cestu Mesiáše (spasitele Duny), bude to cesta lemovaná ukrutnostmi, bolestí a krveprolitím - jednu (spravedlivou) válku vystřídá druhá (náboženská), jejíž plamen postupně zachvátí celou galaxii. Je tak od počátku stavěn před velké osobní dilema. Jak si tváří v tvář tak otřesné budoucnosti, která je zcela v rozporu se zásadami a ideály mého ušlechtilého otce, mého rodu, uchovat lidskost? Jak se mám zachovat? Je možné se takové budoucnosti vyhnout, nebo už je předurčená, zasetá dlouho dopředu? Jsme snad pouze rukojmími osudu? Paulův vnitřní boj je zdaleka tím nejlepším na celém filmu - vnáší do něj temný a hořký podtón, který komplikuje jinak klasické schéma hrdinské cesty. Tak i triumfální pochod do pouště v závěru filmu ("Má cesta směřuje do pouště.") je triumfálním jen zdánlivě. Tohle je mimochodem něco, co mi zásadně chybělo na Lynchově verzi (se kterou toho ta Villeneuveova překvapivě sdílí poměrně dost - především, co se týče lehce surrealistické a taktilní, bohatě texturované výpravy). >> 2) Duna není pouze příběhem o rodinné tragédii a složitých politických a mocenských pletichách na pozadí, které tuto tragédii uvádějí do pohybu. Je to také příběh planety Arrakis - titulní Duny. Villeneuve se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že nechtěl drsný (a přece krásný) pouštní svět planety Arrakis zobrazovat jen horizontálně - širokoúhle, ale také "vertikálně". Myslel to sice primárně ve vztahu k obrazovému formátu (IMAX), ale má to i hlubší rovinu. Poušť není ve filmu toliko malebnou scenérií, stínovou kulisou lidských dějů, ale živoucím aktérem - promlouvá. Důležitou součástí Paulova příběhu je jeho mystické (vertikální) pouto s tímto pouštním světem a Villeneuve věnuje hodně času tomu, aby ono vnitřní jiskření mezi hrdinou a jeho novým (osudovým) domovem vykreslil - a to formou jakéhosi dialogu. Poušť tady přitom není jen nějakou abstraktní veličinou, ale má vždy konkrétní (hmatatelnou) dimenzi - v podobě písku, psychotropního koření, skal, brouků, ušatých pouštních tarbíkomyšek (k nimž - pro neznalé předlohy - odkazuje Paulovo budoucí fremenské jméno) a hlavně - gigantických pouštních červů, skutečných vládců a božstev Duny. Ve filmech (možná by bylo přesnější říct: ve filmech odnošených západní kulturou) se nevidí moc často, aby lidé aktivně komunikovali s mimolidským světem - natož s celou planetou, jejím mikro- i makroskopickým životem! A stejně tak, aby svět (což je ale jinak běžná zkušenost) neustále komunikoval s lidmi - ať už skrze sny nebo vnější znamení. A přijde mi o to důležitější, že se tak děje v supervelkolepém hollywoodském blockbusteru. () (méně) (více)

castor 

všechny recenze uživatele

Je úplně jedno, zda je zrovna na plátně někdo z rodu Atreidů nebo kmene Fremenů, protože jsou nemastní, neslaní, ztrácel jsem se, kdo je kdo, a bylo mi jedno, zda je za pár okamžiků něco rozcupuje. Hraje se tu naprosto na vážno, mnohé prvky tvůrci opentlují pompou, abychom měli pocit, že jde o něco revolučního. Nejde. Prostě leccos šponujeme do kritické důležitosti, abychom neměli prostor polknout. Navíc Denis Villeneuve je pro mě druhý Christopher Nolan: ukrutně vážný tón, ale hrozně studený. A do sebe zahleděný – sedící si na svém egoistickém vedení. Samozřejmě tím nerozporuju, že oba mají pro sci-fi vizuály nedostižný cit. Jde mi ale o to okolo. Protože v průběhu děje prostě přijde určitý moment, kdy divák řekne „dost“, a začne být netečný v přemýšlení. Navíc nikdy není nejlepší vizitkou, když se v průběhu filmu dívá na hodinky. A tady to rozhodně nebylo jednou. První hodina působí roztahaně, ale ano, rozhodně má omračující audiovizuální stránku, kdy zejména zvuk je naprosto dokonalý. Jenže pak jsem čekal něco víc. A zážitek nepříjemně slábnul. Neměl co emočně zúročovat, dějově mě to nepohltilo a pár desítek minut po projekci jsem vlastně neměl nad čím přemýšlet. Chápu, že jsem v menšině, ale tak to prostě u mě je. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Ja si nemuzu pomoct, ale s Villeneuvovo filmama mam proste problem a bohuzel ani Duna nebude vyjimkou. Vizualne je film naprosto nadhernej, tohle proste chce velky platno, vsechno to vypada epicky, obrovsky a trikove bezchybne a Fraser to vsechno natocil tak podmanive, ze si z toho sednete na prdel. Zimmer je taky ve forme a hudba se k vizualu skvele hodi, nejlip ji asi vystihuje slovo tajemna, neni to uplne soundtrack, kterej byste si pustili do sluchatek, ale je fakt vypilovana do posledniho detailu. Problem je, ze je to tak nejak vsechno. Dunu jsem sice cet uz desne davno a pamatuju si z toho naprosto kulovy, ale silne pochybuju, ze by to bylo az takhle jednoduchy a fakt by me zajimalo, jestli by studio odsouhlasilo tenhle scenar, kdyby nebyl podle slavny predlohy. Vetsinu casu vyplnujou jen hezky zabery, dej, ackoliv by tu tak nejak melo jit o osud celyho vesmiru, by se dal shrnout do par vet a chapu, ze je to jen prvni cast, ale aspon neco malo by se uzavrit mohlo. Herci v podstate nemaj co hrat a tak vetsinu casu jen vazne koukaj a sem tam pronesou nejaky moudro, protoze co si budem povidat, na normalni dialog tady clovek skoro nenarazi. No a co se tyce hercu, ja si nemuzu pomoct, ale tady proste neni ani jedinej sympatak, kterymu by clovek fandil, nejbliz k tomu ma asi Momoa. No a aby toho nebylo malo, ta ze zacatku uzasna hudba vam zacne ke konci filmu uz lizt na nervy. Ale zase se musi uznat, ze film nenudi, coz je v porovnani s ostatnim, co jsem od rezisera videl, hodne velkej uspech. Na pokracovani se podivam, ale tentokrat budu mit ocekavani mnohem mensi, slabsi 4*. ()

Galerie (114)

Zajímavosti (98)

  • Pre film bolo vytvorených viac ako dvetisíc vizuálnych efektových záberov. Tieto zábery využívali chroma key proces, ktorý vizuálny efektový supervízor Paul Lambert nazval "pieskovým plátnom"; namiesto použitia zelených pozadí tím vizuálnych efektov použil hnedo sfarbené pozadia, ktoré sa zhodovali s púštnymi zábermi určenými na pozadie. Výsledné zábery pôsobia prirodzenejšie než pri iných chroma key technikách. Pieskové červy boli vytvorené pomocou počítačovej animácie s pôvodným dizajnom, ktorý Lambert považoval za "praveký", bol inšpirovaný veľrybami a sledoval podvodné pohyby veľrýb. Zvažovali, že by použili nálože na zachytenie pohybu pieskových červov, keď sa prebíjajú na povrch púšte, no v Blízkom východe by to bolo nepraktické, a preto namiesto toho použili softvér Houdini na to, aby piesok napodobňoval pohyb vody. Villeneuve nechcel, aby zvuky spojené s týmito špeciálnymi efektmi zneli ako produkcia štúdia, preto zvukoví dizajnéri Mark Mangini a Theo Green použili prístup "falošného dokumentárneho realizmu" na zachytenie prirodzených zvukov a ich manipuláciu pre použitie vo filme, vrátane nahrávania zvukov posúvajúceho sa piesku v Death Valley pomocou hydrofónov. (Pat.Ko)
  • Príbeh sa odohráva v roku 10 191 po Gildii (AG) Univerzálneho štandardného kalendára (USC). V knihách USC začína počítať od okamihu, kedy Gildia umožnila medzihviezdne cestovanie; z niekoľkých indícií v prílohe prvej knihy vyplýva, že k tomu došlo niekedy v 14. tisícročí (niektoré odhady hovoria okolo roku 13 161 po Kr. n.). To by znamenalo, že film sa odohráva niekde okolo roku 23 352 po Kr. n. Avšak okrem takýchto predpokladov knihy tiež spomínajú, že štandardný rok v USC je o 20 hodín kratší ako rok na Zemi, a nezmieňujú sa o priestupných rokoch, takže zostáva hrubý odhad. (Pat.Ko)
  • Ďalšia ikonická postava je Piter de Vries, sadistický Mentat, ktorý slúži Baronovi. Donald Mowat predtým spolupracoval s Davidom Dastmalchianom a považoval ho za starého priateľa. Počas počiatočných diskusií bol Dastmalchian stopercentne pripravený oholiť si hlavu pre túto rolu, ale náhle zváženie spôsobilo neistotu. "Volal mi raz a povedal: 'Don, práve ma obsadili do niečoho. A neviem, čo mám robiť. Nemôžem si ostrihať vlasy. Musím spraviť túto vec.' Rozhodol sa so mnou o tom podeliť, a ja som povedal, že musíme hovoriť s Denisom." Konzultovali situáciu s Denisom Villeneuvom a s Love Larsonom. Dohodli sa, že vzhľad môže byť dosiahnutý pomocou "plešatej čiapky". Mowat potom urobil všetko preto, aby čo najskôr spojil Davida Dastmalchiana so Stephenom Prouty z Fusion FX v LA. "Poslal som ho dvakrát a urobil pre nás vlastnú silikónovú čiapku. Steve nám tiež veľmi láskavo urobil test v LA mesiace predtým, než mal David prísť pracovať do Budapešti." Keď bol na mieste, Rocky Faulkner aplikoval čiapku. (Pat.Ko)

Související novinky

Tržby druhé Duny zcela předčily první díl

Tržby druhé Duny zcela předčily první díl

17.03.2024

Epickému science fiction v režii Denise Villeneuvea se po osmnácti dnech v kinech velmi slušně daří. V neděli 17. března dosáhl snímek Duna: Část druhá celosvětových tržeb téměř 495 milionů dolarů (z… (více)

Duna 2 zdvojnásobuje víkendové tržby jedničky

Duna 2 zdvojnásobuje víkendové tržby jedničky

04.03.2024

První Duna při svém nástupu do kin měla poměrně náročnou pozici. Jednalo se sice o očekávaný blockbuster s nabušenou hereckou sestavou a režijním matadorem za kamerou, do široké distribuce však… (více)

Druhá Duna dorazí o něco dřív

Druhá Duna dorazí o něco dřív

18.11.2023

Premiéra napjatě očekávaného pokračování úspěšné sci-fi Duna z roku 2021 se opět posouvá. Fanoušci se ovšem v tomto případě nemusí vůbec chytat za hlavu, tenhle přesun je pro ně dobrou zprávou.… (více)

Dočkáme se třetí Duny?

Dočkáme se třetí Duny?

29.08.2023

Jedna by byla málo, dvě jsou fajn, ale co takhle tři? Ačkoliv vizionářský režisér Denis Villeneuve (Sicario, Blade Runner 2049) původně zamýšlel zadaptovat velkolepou sci-fi Duna spisovatele Franka… (více)

Reklama

Reklama