Poločas rozpadu Timofeje Berezina

Nevyváženost. To je můj hlavní dojem a ta nevyváženost má několik rovin. Zrovna čtu knihu Modlitba za Černobyl od Světlany Alexijevičové, mimochodem asi nejpříšernější a nejpřímější výpověď toho co se v Bělorusku po výbuchu v Černobylu v roce 1986 opravdu dělo. Hned první příběh jednoho z hasičů vyprávěný jeho přeživší ženou, která o něj do posledních chvil pečovala ač lékaři tvrdili, že už to není lidská bytost, ale reaktor - mnou totálně otřásl. Proto jsem si celkem uměl představit při dávce co Timofej dostal co se asi bude ve filmu dít dále. Nemoc z ozáření byla ztvárněna přesně a věrně i to jak tělo doznávalo změn v podobě krvácení, loupajícíc se kůže a vypadávání vlasů... Potud jsem to drama sledoval se zatajeným dechem i ty ruské postsovětské reálie. Jenže pak do toho nepochopitelně přišla humorná vložka v podobě tří zlodějíčků a začalo to být značně žánrově nevyvážené. Vážné momenty ozářeného, který věděl co se děje i jak je rodině nebezpečná jeho přítomnost střídaly ,,akce'' gangsterů jejichž debilita asi měla být humornou částí filmu... Timofej navíc chtěje zajistit rodinu ukradne PU - 239 a prodává jej na tržišti tak, že má na kartónu napsáno tužkou PU - 239. A tak tam stojí s tímto nápisem mezi babkami s jablky a zelím a prodejci magneťáků a dvdéček... Ať mi nikdo neříká, že odborník, který mohl k radioaktivnímu materiálu nevěděl kam s ním jít... Pak už se film tak nějak podivně točí v kruzích k očekávanému konci. Pobavilo sice závěrečné šňupnutí, ale ten ,,happy end'' si tvůrci mohli odpustit. Dál nebudu spoilerovat. Takže za mně průměr a i mírné zklamání... Dávám tedy jen za 3 000 doláčů. * * * (22.05.2018)

Najúžasnejší som ostal z toho, koľko "ruskej" atmosféry a "ruského" prejavu sa štábu i hercom podarilo do tohto filmu dostať. Naopak sklamaním je gangsterská rovina filmu, ktorá sa neviem prečo snaží byť humorná až absurdná a v mnohých chvíľach nefunguje ani sama o sebe, v rámci celku už vôbec nie. Ten zvyšok, spolu s výkonom hlavného hrdinu a záverom je ale taký silný, že vo finálnom hodnotení nakoniec musím prilepšiť. Film, aký je škoda obísť. (15.01.2011)

Takže, co jsem to měl k nočnímu menu? Jednu lini brutálně depresivní o zoufalém zoufalství jednoho ozářence, perfektně zahranou se špetkou originality. A poté příběhovou linku číslo dvě. Ta chutnala jako švihlá mafiánka, lehce komediální. A teď jsem to sežral dohromady a chutnalo to...jako meloun s kečupem, což je zlé. Meloun je dobrej, kečup by k dokonalosti potřeboval ještě něco přidat, ale taky je fajn. Ovšem dohromady je to sice zajímavé, ovšem moc mi to nesedlo. A spíš než, že by film působil bizarně, tak nudil. Škoda. Vypadalo to zvláštně, ale moc to nešmakovalo. Depresiva fungovala, komedie vcelku taky, ale když se začlo kloubit, tak jen šedý průměr. (05.01.2011)

Řekl jsem to už stokrát a řeknu to mile rád znovu - HBO patří polibek na čelo za jejich produkční činnost; i když se občas zmýlí, často z nich "vypadne" velice dobrý film, který si nezadá s velkým množstvím konkurence - a jeden z případů toho je PU-239. Silný začátek nám začne míchat podivuhodný sled událostí, které svou absurditou připomínají coenovské standarty; samozřejmě, opatrně. Filmu chybí jistá dynamičnost, která je zmíněným bratrům vlastní, ale uvažujeme-li film jako debut, není mu co vytknout a můžeme se těšit na další kousky, které nám Mr. Burns naservíruje. Tak i tak jde o příjemný zážitek, který ač může být napohled poněkud špinavým (rusko přecijen není tolik vypiplané prostředí, na které jsme zvyklí), provede vás příjemně večerem.. a nezklame. (15.04.2009)

Tohle je moje krevní skupina .S ještě nerozloženými buňkami. -Silný film,bez zbytečných gest.-V podobných filmech se často stává,že tak trochu přehánějí,nebo naopak zůstávají na okraji a jen tak přešlapují. Tady mě tedy dost vzalo,jak neuvěřitelně reálně na mě příběh působil. (a to i přes někdy hodněčernohumorné pošťuchování) (14.05.2009)