Dolanův cadillac

McCarthy má hraniční trilogii, King má Dolanův Cadillac. A Beesley nemá všech pět pohromadě nebo je geniální fyzik. Dokázal totiž svým filmem relativnost času v praxi. Jedna vteřina v jeho podání je jako celý den. Takže vás ve výsledku neokrade o pětaosmdesát minut, ale o takřka čtrnáct let života. Což je opravdové unikum. Oproti téhle čisté esenci nudy je už pak na hlavu postavané obsazení všech rolí opravdu jen nicotným detailem. Na druhou stranu v sobě Beesley musí mít i špetku umělce, jelikož nápad vzít adrenalinem a atmosférou překypující povídku a rozhodnout se ji zadaptovat jako urychlovač stárnutí, to už rozhodně chce pořádné koule. (04.07.2009)

„Dávaš mi úplatok, aby si sa dostal do pekla?“ Kingova poviedka ma nebavila; bola z nej príliš cítiť „technickosť“. Aby som to zjednodušil, King od určitej chvíle dej výrazne konzultoval so svojím „inteligentnejším“ bratom Davidom. Napríklad v tom, koľko kíl hliny musíte hodiť na auto v jame, aby z neho neprenikol krik šoféra. Alebo aká široká musí byť jama, aby sa do nej padajúce auto zmestilo, ale zároveň sa nedali otvoriť dvere. Alebo akou maximálnou rýchlosťou musí auto ísť, aby do jamy spadlo a „nepreletelo“ ju. A tak ďalej a tak ďalej a tak ďalej. Učiteľ fyziky by bol z poviedky nadšený. Asi. Ale „normálny“ čitateľ dvíhal rozpačito obočie. Na filmovej adaptácii (s odporne afektovaným Christianom Slaterom, ktorého som nikdy nemal rád) je najlepšie asi to, že nie je prekvapivo taká nudná, ako som čakal. Síce badať, že je film nezmyselne natiahnutý na celovečernú minutáž (u IZBY 1408 mi to neprekážalo), ale mohlo to byť ešte horšie, aj keď asi nie o veľa. (27.05.2011)

Můj sklerotický asimozek ohledně Kingovy předlohy zprostředkovává matnou informaci, že jsem z povídky zrovna nepištěla nadšením, ale číst se to bez problémů dalo. Ráda bych řekla, že mám z filmu alespoň podobné dojmy... to bych ovšem strašně kecala. Tady nějak selhalo tempo vyprávění, které se vleklo jak důchodkyně na cestě domů z Kauflandu. Casting se taky úplně nepovedl - Wes Bentley může se svým nehybným, podmračeným obličejem hrát podivíny nebo psychopaty, roli zlomeného manžela na cestě za pomstou jsem mu věřila asi jako vítězství lenochoda na chrtích dostizích. Slater se svého padoucha zhostil s až divadelním přehráváním, jeho slizký gangster, zlý pro zlo samotné, neměl nic společného s realitou. Po týdnu od shlédnutí mizí "Dolanův cadillac" zvolna z mé paměti - a tak je to spravne, tak to ma byt! K povídce se v budoucnu pravděpodobně vrátím, k filmu asi jen omylem. 44% (13.11.2012)

Pamatuju si, že se mi docela dost líbila původní Kingova povídka. Obzvláště mě bavilo číst, kterak si titulní hrdina všechno plánuje a propočítává údaje o vykopané díře v silnici, aby do ní auto spadlo takovým způsobem, že z něj nebude úniku. Beesley natočil film, jenž trvá hodinu a půl a jediné zajímavé části - tedy chystání a kopání díry - věnoval asi tři minuty stopáže. Zbytek je o motherfuckerovi Slaterovi, který je motherfucker hlavně proto, že střílí asiatky do zad a obdivuje faldy oplácané ukrajinky. A především je o ničem. (06.03.2014)

První hodina se docela vleče a oproti přímočaré povídce události zbytečně natahuje, ale poslední půlhodinka filmu reputaci docela napravuje. Slater je prima a Wes Bentley se taky snaží. Kingova povídka je o dost lepší i když nepatří zrovna k mým nejoblíbenějším a s filmem je to hodně podobné. Není to nic světoborného, ale za podívaní (přečtení) to stojí. P.S: V úvodu mě naštvalo nenápadné slovní zaměnění hadráka Dolana za megasvini Flagga. Kingovi fandové ví o čem mluvím. (07.11.2009)