Superman

I přes archaické triky (a to i na svou dobu - vzhledem k možnosti srovnávání např. s Hvězdnými válkami či Vetřelcem) je to koukatelná podívaná. Kdo očekává myšlenku či hluboké poseslství, bude asi zklamán, ale milovníci komiksů si naopak budou chrochtat. Já nejsem komiksový maniak, ale film je pro mě vesměs především zdrojem zábavy a tady se mi jí dostalo v míře slušné. Takže cca 75%. (30.11.2007)

Mám rád Supermana, ale filmoví elasťáci s S-kom na hrudi ma chytili, až keď sa Kal-El naučil nosiť slipy v Man of Steel. Efekty samozrejme zostarli a dosť, čo je škoda. Nie je to kult ako Star Wars na ktorý sa to pozerať v pohode bez toho, aby ste sa nad tými efektami nepozastavili. Film, ale nie je o efektoch, len spomínam, že s tejto stránky si ma film nezískal. A nebavil ma vlastne ani prvú trištvrte hodinu. Začal ma baviť, až keď prišiel na scénu Christopher Reeve, ktorý sa mi v roli Supermana dosť ľúbil, ale inak ma vedľajšej postavy (Luthor, Lois) takmer vôbec nebavili. Prišlo mi to niekedy zbytočne dlhé, malo záživne, či strhujúce. Verím, že v sedemdesiatom ôsmom to musela byť bomba a určite by to bol film, do ktorého by som sa zamiloval. Škoda, že som to nestihol, teraz to už oceniť neviem. 55% - 3* (10.02.2021)

„Do you know why the number two hundred is so vitally descriptive to both you and me? It's your weight and my I.Q.“ Pravým supermužem této místy hodně naivní komiksové nostalgie není ten žluto-modro-rudý sparťan z vesmíru, ale Lex Luthor. Noblesní bídák, co má styl a ještě k tomu vypadá, jak Gene Hackman. V paměti navždy utkví Williamsův monumentální ústřední motiv, přisluhovač Otis s největší kartografickou troufalostí v dějinách lidstva (Otisburgh) a nezodpovězená otázka, jestli si Reeve vycpával ty červené slipy ponožkami.. (23.09.2008)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)

Opravdu (ne)děkuju Genu Hackmanovi, že mi svou účastí v takovém spektáklu nepřímo rozšiřuje obzory i v oblasti filmových adaptací komiksů či obecněji filmů o superhrdinech. Tahle kapitola kinematografie totiž běží zcela mimo mou pozornost. Superman asi patří k té starší filmové klasice ,,...jako ruka k rukavici, whisky k sodě nebo korupce k politice", není ho na škodu znát. :o) Úvod z cizí planety předznamenával nekonečné utrpení, s přechodem na Zem se to rozjelo lépe a já si sledovaný děj mohl velice funkčně konfrontovat se svými dávnějšími dojmy ze všech těch našich seriálových Arabel, Návštěvníků a Létajících Čestmírů. I tam totiž figuruje s oblibou využíváné fantazijní téma objevení a zneužívání nadpřirozených schopností mladých lidí s jistými úmysly, či dochází zde též k situacím kolem nic netušících lidí ve střetu se zázraky. Takže zjištění, že nejsem až tak úplným nováčkem ve světě fantasy žánrovek, bylo potěšením. Vlastně pokud film zrovna nevyplňovaly ty brutální lety panáka v modrém hábitu s červenými slipy, který jde zachraňovat celou planetu (či jiné scény tomuhle podobné), bylo to skutečně nejen docela koukatelné, ale i tematicky zajímavé (třeba co se týče práce novinářů kolem senzací). V opačném případě slaboduchá a nesympatická trapnost, nicméně... která z opačné strany nabízí neskutečně zábavnou podívanou skrze výborné záporáky!! Zvláště postavička "nejgeniálnějšího zločineckého individua" Lexe Luthora je velice stylová a nezapomenutelná, Hackman si coby její představitel plně vychutnával snad každou minutku před kamerou a já v jeho přítomnosti na obrazovce vlastně také (nejvíc jsem se pobavil u scény v knihovně). :)) No dobrá, dobrá, přihmouřím oko (nejlépe oba), budu se tvářit, že nevidím zde též uvedený žánr drama, že to mohla být taky parodie, a přihodím si za "Lexíčka" třetí hvězdu. Ale vidět to opětovně dlouhou dobu nemusím. 50% (14.08.2019)