Duch ve stroji

Oproti předloze to nosná témata hodně zjednodušuje a spíš než za plnohodnotné převyprávění bych to považoval za líbivou exkurzi některými GITS motivy (v některých případech rovnou celými scénami), nad kterými není čas se moc pozastavovat...na druhou stranu to zase vyústilo v sympatiky střídmou stopáž. Herci nemají moc co hrát, ale v tomhle případě to ani moc nevadí, ono to totiž do celého toho odosobněného světa i docela sedí. Já mám hlavně radost z toho, že jsem se zase jednou mohl podívat na Takešiho Kitana na velkém plátně. Scarlett je ok. Pilou Asbæk a Michael Pitt přímo super. Vizuálně to je žrádlo, i když, přiznávám, celé tak trochu strnulé. Ale co si budeme povídat - po všech těch rozmáchlých superhrdinských blbostech, které se tváří jako něco víc, je tohle opravdový balzám. A ano, je to spíš další Robocop než původní Ghost in the Shell...nevadí mi to, film jsem si prostě užil. Mohlo to totiž dopadnou o dost hůř. Tečka. (31.03.2017)

Kdyby byl rok 95, rozuměj 1995, asi bych bučel blahem. Majorku Míru Zabijákovou by hrálo nějaké jiné dřevo (i když Scarlett jsem chvílemi věřil, že je robot, takže vlastně dobrý), omalovánky by byly víc analog a ruční práce a to poselství(?) by bylo tak nějak víc in. A navíc Takeši by se mohl pořádně rozparádit beze strachu z toho, že se rozsype jako zavirovanej hologram. Tohle se mi nelíbit. (19.07.2017)

To je nějaký trend, že komerční neúspěch svedou exekutivci na liberální společnost? Nejdřív člověk od Marvelu, který vidí důvod špatných prodejů v tom, že nahrazují bílé hetero superhrdiny za etnicky, genderově a co do orientace rozmanité postavy, přičemž důvodem prostě může být otrávenost z neustálého rebootování a znepřehlednění dosavadní kontinuity. Nyní osoba od Paramountu, která spatřuje nesmyslnou kauzu kolem witewashingu za příčinu nízké návštěvnosti. Já bych teda problém viděl spíš v tom, že (1) propagace cílila na fanoušky a fanynky původního snímku (´95), který ale není až tak známý, (2) hraná verze se prezentovala jako remake, tj. jako něco svatokrádežného pro znalé a nedostatečně silná značka pro nezasvěcené, přestože jde o velmi nápaditý prequel, (3) cyberpunk nemá dostatečnou tradici (vrchol v devadesátkách, v novém tisíciletí několik nepovedených zhollywoodizovaných verzí jako AEON FLUX či ULTRAVIOLET)._____ Osobně mě ale komerční neúspěch mrzí, protože GHOST IN THE SHELL (2017) považuji za velmi dobrý film, pokud publikum je: (a) ochotno přistoupit na uzpůsobení americkým tradicím vyprávění (příčinná provázanost dění na místo epizodičnosti a budování atmosféry dané "zastavením" narace jako v japonských anime); (b) znalé franšízy GITS, protože ta je tematicky postavena jednak na střetu proměnlivé identity a společnosti (korporátu, politiků), jednak na stylistických paralelismech vždy ve zcela jiném kontextu (Major skákající do neznáma, rozhovory na lodi, souboj s roboty, utržení robotické ruky...); (c) dostatečně otevřené na to, aby přijalo tento americko-japonský mash-up (americké vyprávění, japonské stylistické "výpůjčky"), který rozhodně nedělá cyberpunku špatné jméno. Failu se nedivím, ale jsem rád, že to vzniklo, protože to není parazit na kultu, ale příspěvek do ságy. (09.04.2017)

Shell without the ghost. Scénografie, design, audivoziuální provedení výtečné, obsazení sympatické, ale z komplexního ducha předlohy zbyla jenom předvídatelná a šablonovitá skořápka o naivních duších, které zneužila korporace. Je celkem jedno, že scénář doslovně cituje některé myšlenky, když z původní meditace o "bytí stroje" nezůstalo vlastně nic, jen tuctová revenge story. Ale to bych oželel. Nikdo nečeká, že si blockbuster za 180 mega vystačí s bezeslovnými záběry na posmutnělé fasády a tváře lidí. Co neoželím, je rozvleklá druhá polovina a to, že Sanders je sice režisér s citem pro efekt a hladkou texturu, ale jeho stylu chybí esence, která by tuhle hezkou cyberpunkovou tapetu přivedla k životu. Mohlo to být horší, souhlasím. Ale mohlo to být lepší, to si člověk uvědomí vždycky, když ve filmu skutečně zableskne duch – ať už v kolébavé chůzi Takeši Kitana nebo smutných očích Pilou Asbæka. Kdyby takhle vypadala adaptace Deus Ex, budu vlastně celkem spokojený. Ale Ghost in the Shell je prostě víc než jenom pozlátko. (29.03.2017)

Zkousnu zklamání že se film ani omylem nevyrovná originálu který na první pohled tak trochu remakuje - ve skutečnosti se o to nesnaží, remakuje (vykrádá) hlavněpár ikonických scén, ale zasazuje je do nového kontextu, do značné míry zcela nového příběhu. A jako takový svébytný cyberpunkový film obstojí. Scarlett Johansson je sice, jakkoli ji mám rád, castingově trochu mimo, ale snaží se, a ani scénáristé, ani režisér jí nehážou klacky pod nohy. A nejvíc exceluje setdesignér a kameraman, vizuálně je film neskutečná žranice, a nedivím se ani na vteřinu že se jím pak silně inspiroval do videoherní podoby Cyberpunk 2077. 7/10 (11.09.2023)