Deník nymfomanky

Doufal jsem v srdceryvné drama, které očím diváka předhodí syrovost a útrapy života ženy, která je už od přírody trochu dost hodně veselejší v rozkroku. Abych ale nezlehčoval mou hlubokou myšlenku a postřehy hloupými připomínkami, jelikož jsem místním expertem na louskání ořechů v nulové gravitaci, musím se pozastavit nad skutečností, že film mi ze slibovaného přinesl pouze nahotu a pár pseudo mouder. Dle mého názoru se o čistokrevnou nymfomanku ani tak nejednalo, nebo nebyla představena divákům tak, jak jsem čekal. Poslední možnost je ta, že nymfomanka je každá druhá dívka, hodnocena jako hezká či krásná s alespoň trochu normálním libidem. Nevšiml jsem si ničeho, co by nějak zásadně devastovalo život hlavní hrdinky, krom jejího výběru životního partnera, který byl očividně hysterický zamindrákovaný žárlivec. Zamilovat se do něj však dokázala a jak někteří místní panicové jistě dobře znají, i sušit hubu nějaký ten čas vydržela. Představoval jsem si zcela jiný scénář, ve kterém bude obětí svého chtíče, lapena jako srna v reflektorech. Otrokem své vášně a těla, nemoha si sama pomoci. Skutečně ubíjející, neúmyslně krutě sobecká, likvidující své okolí a vztahy, pouze podřízena svému klínu. Ve výsledku je to ale jen příběh promiskuitní slečny, která se v životě malinko hledá. A že má ráda sex není vlastně ani tak na škodu. Co víc, v dnešní době docela normální. Takto mohu pochválit jen spanilé tělo hlavní herečky, kterého si divák užije skutečně dostatečně a v detailech častokrát nevídaných na díla tohoto formátu. Tedy za vidění určitě stojí, ale není dobré v něm hledat hloubku a myšlenku. Je to jen slabý obrys skutečnosti, načrtnutý uhlem na papíře. 50% (07.02.2019)

Tento snímek bych zařadila do mé "pokladnice" nízce hodnocených filmů, které svým, mnohdy kontroverzním zpracováním a obsahem, vzbuzují zcela rozličné reakce, avšak mě se velmi zalíbily a považuji je za působivé, ač možná mnohdy lacině a prvoplánově vyhlížející kousky. Pro mě velmi zdařilý film se zajímavou Belén Fabra. Kdyby mu byla "poskytnuta" větší míra naléhavosti, intenzivity či autentičnosti, jednalo by se o ještě vybroušenější "Deník nymfomanky." (24.07.2011)

Kinematografický model současné společnosti, který polemizuje o morálních hodnotách a vnitřním démonu žen postižených nymfomanií. Není přítomen žádný ušlápnutý ňouma, který zčervená při pohledu na rozinku, protože připomíná bradavku. Kdepak. Film je prošpikován drsnými, udělanými týpky, kteří v kalhotách skrývají macaté pyje o velikostech kyje, impotence je pro ně sprosté slovo, perpetuum mobile je proti jejich výdrži neefektivní břídil a na svý péra musí mít zbroják. A pak tu máme jednu obludnou urostlou Španělku, která umí na povel z klína vyprýštit gejzír aromatických šťáv a svoji fialovú broskvičku má kontinuálně připravenou pro kokoty nejrozličnějších velikostí, národností a nemocí. A když pět minut od poslední mrdačky není po ruce žádný Abdul Syfilis, dá holt za vděk hovny čpícím bezďákem u nejbližšího kiosku. Chudinka Val, nikdy ji nikdo nepochopí a ona přitom tak moc touží po lásce a porozumění a vydává se na strastiplnou cestu za duševním klidem. Obávám se však, že stihne dorazit pouze k příjezdovce, kde vošuká všechno, od plotu, přes trpajzlíka, až po zahradní hadici a zdechne u pangejtu na vyčerpání. (03.02.2014)

Čekat drama, které by nabídlo vhled do těžkého života člověka s psychickou poruchou hypersexuality, bylo naivní. Stejně jako čekat romantické drama o hledání lásky komplikované nepříjemným handicapem. Teď už to vím. Ale asi mě zmátla ta Geraldine Chaplin na začátku. Nečekal jsem, že ji uvidím v regulérním, béčkově plytkém softpornu plném krásných prázdných figurín a samoúčelných koitálních poloh. A přitom tu bylo několik situací, ze kterých by se dalo i tady odpíchnout. Jenže nic z toho. Je to jen 100+1 variací na Ahoj. Chceš si se mnou zašukat? Možná by bylo zajímavější číst si v deníku nymfomanky, která by nebyla atraktivní a krásná. Nebo obyčejného třeba nesmělého chlápka, který trpí hypersexualitou. A když na to přijde tak i postava sexuálně hyperaktivní Val toužící po lásce, nabízela mnoho možností jak její příběh vyprávět poutavě. Pokud to shrnu, nebyl jsem pohoršen jako člověk, ale zklamán jako divák, tedy jako filmový divák nikoli voyeur. Z podobných deníkových filmů tak byla lepší třeba italská Melissa P. mimochodem také s Geraldinou Chaplin v podobné roli. (26.12.2014)

Nymfomanie řecky nymfé - dívka, maniá - vášeň. Hypersexualita je zvýšená sexuální aktivita na základě zvýšeného sexuálního pudu, která se projevuje závislostí. Z lékařského hlediska se jedná o poruchu. Jedná se o psychický problém. Člověk postižený hypersexualitou nevyhledává sexuální styk kvůli tomu, že by si to žádalo jeho tělo, ale proto, že si to vyžaduje jeho mysl. U mužů byla tato posedlost pojmenována jako satyriáza. - Vyhledáno přes Wikipedii. A teď všichni ruku na srdce.. kolikrát někdo použil slovo satyriáza.. a kdo vůbec toto slovo zná?? moje feministická stránka se musí projevit.. u chlapa je normální, že má rád sex.. je to ve Vás, že?? :-D ale u ženský je to nenormální!! slušně řečeno a necitováno z filmu :) docela mě překvapuje, že tady každý líčí: on tam byl pořád jenom sex... bóže co jste čekali?? radši se tu nebudu rozčilovat a číst více komentářů.. můj názor: Film má myšlenku..i poučení.. a dát mu odpad! může dát snad jen panic(panna), kterej(á) záviděl(a).. pardon pánové a dámy! :-) (30.05.2009)