Berlin Calling

On to není ani tak film o hudební-párties-scéně a už vůbec ne o taneční elektronické hudbě (i když ta je super!!), ale je to film hlavně o drogách ... O drogách, překopanejch, vyjetejch stavech a pak teprve o taneční scéně ... Není to taková pohodovka a srandička jako Human Traffic, ale ani takovej hardcore jako Trainspoting. Je to někde mezi ... Pro mne jeden z nejlepších filmů o drogové scéně ... takhle to prostě chodí na hudebních párties, takhle to prostě funguje. V tomhle jsem (bohužel) našel kus svýho já a minulosti ... Absolutně nejlepší okamžik fimu 48. minuta kdy Icky příjde sjeten z kokainu na párty a paří tam na ten suprovej track ... Melancholický, smutný ... ale sakra dobrý ... (26.07.2011)

Miluju muziku, snad proto mám tak rad filmy o muzikantech. Zpravidla je asi dělají nadšenci, a diky tomu je to na těch filmech patrne znat. Další vydarenej kousek, další zajímavej lidskej osud, další porce dobre hudby. Stastnej konec spíše jen zdanlivej, Ickarus na tom podle me nebyl vůbec good, ale za to tu pecku nesundavam. Na patou to u me zkratka nedosahlo, tak moc se mi to zase pod kůži nedostalo. Ale jeste jednou bych si to klidně dal, to každopádně. (12.07.2014)

Dlouho jsem na Berlin Calling čekal až jsem se konečně dočkal, i když jen s anglickými titulky. I když furt lepší něco než nic a já jsem si i díky tomu dokázal tento film bez problémů užít. Pro fanouška elektronické muziky je tento film ten pravý balzám na duši, a věřím, že pro obyčejnýho diváka to bude průměrná záležitost, kde hlavní roli figuruje muzika, drogy, sex a taková ta klasika. Jenže kdyby muziku nesložil Paul Kalkbrenner a sám by si nezahrál hlavní roli, asi by se tohle nestal kult a já věřím, že tohle kult bude. Dost dobře už je Paul Kalkbrenner v elektronické muzice něco víc, než jen obyčejný producent a DJ a to se může poštěstit skutečně málokomu. Příběh s s ničím nesere, zobrazuje podsvětí Berlína docela razantně, takže tam některé scény dost překvapí a reálnost možná i sledování zprotiví. Jenže je tam furt ona dokonalá muzika v podobě chytlavého a melodického minimalu, která rozhodně nenudí, i když by to tento styl ve většině případů dokázal. Paul Kalkbrenner je prostě něco víc, zvuky hledá v pohybu, při nástupu do metra natáčí zvuk zavírání dveří, rozjezdu metra...všecko to pak zachytává v jeho rukopisech. A to jsem ještě nemluvil o tom, že jsem měl možnost se dostat i do zákulisí tvorby muziky a o tom, co se děje pak, když už je muzika na světě a producent hodlá vydat desku. Berlin Calling pro skutečného fanouška elektronické muziky není obyčejný film, otázka je, co to udělá se zbytkem, který to asi zazdí, ale třeba ne. (27.08.2009)

Uznávám, že Berlín je pro elektronickou hudbu důležitým místem a Paul Kalkbrenner je ikonou, ale tahle hudba není zas tolik pro mě, takže tady nemohu plně docenit. Jinak se Berlin Calling jedná o poměrně zábavnou a zajímavou sondu do duše DJe v Mecce elektronické hudby, na kterého působí všemožné tlaky okolí. Drogy, label, přítelkyně, nevhodní přátelé. Není to špatné, ale vůbec mě to nezaujalo. Měl jsem pocit, že už jsem všechno někde viděl a možné lépe. (31.08.2020)

Nejsem fanouškem elektronické hudby a už vůbec ne německého filmu. Ale toto bylo skoro až vynikající. Takový mix Přeletu nad kukaččím hnízdem a It's All Gone Pete Tong, kterými se německý režisér značně inspiroval a vůbec to nebylo naškodu. Pro mě příjemné překvapení a i v němčině se na to dá pěkně koukat. (Aero naslepo - červen 2011) (29.06.2011)