VOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární koláž o proměnách génia loci historického centra města. Praha a s ní často zmiňovaný génius loci – nebo-li duch místa. Tvoří jej pouze významné historické objekty, události či osobnosti, které se do historie „srdce Evropy“ nesmazatelně zapsaly? Velkou měrou jej měnila i každodennost. Ale jak pokračuje vývoj v centru města, které vyrostlo na stupních kotliny formované Vltavou a je zároveň přirozeným zeměpisným středem i duchovním vyvrcholením své země. Dá se vytušit, že paralela změn v Praze je jakousi paralelou změn naší společnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Celkem vydařený dokument o bydlení v centru Prahy; občas meandrující do lehké nudy, zvlášť v pasážích, kde se rozsáhle vyjadřují "obyčejní lidé". Ale přináší klidné, nehysterické pohledy na vývoj historického města, zvlášť ve vystoupení intelektuálních protagonistů. Trochu jsem postrádal jasnější myšlenku celku ze strany autora. ()
Masová turistika je mor, který nám v Praze exemplárně dokazuje, jakou smrtící nákazu představuje pro genia loci. Ten je pak nutno pracně hledat v časných ranních hodinách, než turistický kýčovitý jarmark započne svůj previdelný rej. "Co zůstane pro naše děti? Kdo ví?". Jediné, co mě v tomto "smutném" dokumentu kapku pobavilo, bylo vyjádření zaměstnanců židovského muzea: "Dneska je to samej luxus a nedostupný ceny". Nu pravda pravdoucí, on i vstup do jejich muzea stojí pěkné 3 stovky. ()
Zklamání úměrné očekávání. Miluju Prahu, tu starobylou i tu novou i tu úplně špinavou, zaplivanou a pochcanou. Ale většinu lidí vystupujících v tomhle dokumentu bych asi za přátele mít nechtěl. Hodina plků o tom co bylo a co je teď, ovšem bez jakékoliv myšlenky, jen s tím zoufáním, že je to jiné. Záběry nebyly úplně špatné, ale hodnocení ponižuju o zmrvení tak vděčného námětu. Nenapadlo by mě, že dokument s názvem "Mizející Praha" jde udělat tak špatně. Jediným plusem byla jedna vskutku horrorová věta takové té paní co koukala do rohu a hrozně pomalu a zbytečně hovořila (teda až na tu větu): "...hodně dětí tady zmizelo vocuď...". No já jsem přesvědčený, že ta paní o těch zmizeních ví víc než uvedla.... ()
A jéje. Koukám, že to tu zase téměř ovládli takoví ti "Proč za něco bojovat? My jsme malí páni, stejně ničemu nepomůžeme, nic nezměníme, aneb komu to stojí za námahu, ať se každý stará o sebe". Někdo tady prostě nepochopil, že to vzpomínání na doby dokonce ne tak dávné (v dobrém se tu vzpomínalo třeba i na 60.léta) nemělo za cíl vzbudit lítost nad pár zbývajícími důchodci na Praze 1, ale ukázat, že centrum Prahy mělo nějaký život, nějakou atmosféru, kterou vytvářeli její obyvatelé (je logické, že nejlépe to jde ukázat právě za pomoci historiků a pamětníků). A dokument poukazoval na to, že se to z centra vytrácí. Že se to děje všude na světě? Že to k současnému světu patří? A říká vám něco slovo "Alfama"? Viděli jste někdy život v centru Madridu, Říma nebo Paříže? To je totiž jiný kafe... ()
Vcelku hezky udělaný dokument o tom, co každý Pražan, který se vydá do středu města, hořce pocítí. A sice to, že si zde připadá cizí a nevítán. Nebyl jsem v tolika městech, abych mohl říct, že je tento jev běžný a nevyhnutelný, ale vždy mě z něj přepadá úzkost a dojem, že centrum města to odnáší až příliš. Na tomto dokumentu se mi líbilo, že dává prostor k vyjádření skutečným jeho obyvatelům (i když to způsobilo, že místy byl až příliš upovídaný), kterým se, jak trefně jedna paní poznamenala, domov kvapem mění v lunapark. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama