Crows Zero

Výborný akční film s nádechem dramatu, nečekejte sice žádný fajty typu Jacky, Jet nebo Donnie, ale spíš klasický pouliční bitky asijských chuligínů :). Bohužel sem se na chvíli ztratil v postavách (což asi není u asijskýho filumu nic mimorádnýho) a v tom kdo je vlastně s kym a proti komu, ale pak sem si to zase dokázal dát dohromady. Musím uznat že být holčina orientovaná na Asii asi bych si šla právě vyměnit kalhotky. (19.11.2009)

Podobně jako ve vězení nebo zajateckém táboře, i na nejtvrdší střední škole v Japonsku zuří permanentní krvavá bitva o nadvládu nad touto posprejovanou, špinavou budovou. Jednotlivé třídy následují ty největší frajery ze svých řad, spojují se proti ostatním ročníkům a všichni se brutálně řežou navzájem. Komiksově přepálený snímek se nudnou realitou nezatěžuje (učitelé se objeví jednou v úvodu a nikdo tu jedinkrát nevytáhne učebnici), naopak v dynamických rvačkách a absurdním humoru odráží závažné otázky cti, loajality a přátelství. (28.11.2013)

Úvodní scéna na zahájení školního roku na střední škole Suzuran už jen vzhledem budovy, ve které se odehrává, značí, že mladíci na téhle škole asi zrovna nerostou pro červený diplom a slovy jednoho ze studentů "svou hodnotu dokazují pěstmi". Takaši Miike to rozjíždí jako absurdní středoškolácký film dotažený do extrémů, takže po intermezzu s japonským Billy Idolem se příběh rozvíjí tak trochu epizodním způsobem, kdy se hlavní hrdina Gendži snaží nashromáždit spojence, aby mohl vyzvat místní velké zvíře Serizawu a stát se králem školy Suzuran, protože náplní dne studentů na této střední škole je závod o to, kdo bude mít větší péro, tedy větší gang, který potom postaví proti sobě a dají si mocně přes držku. Epizodní je to proto, že Gendži s jakuzáckým parťákem Kenem shání spojence přes různé filmové žánry :) první dokonce je takové parodování středoškolských romantických komedií, ale dostane se samozřejmě i na bitky a na témata přátelství a cti. Taky se během filmu objeví i spousta úplně ujetých vtípků, ale to hlavní co tam mladí pánové provádí jsou pochopitelně bitky, které jsou natočené velmi pohybově, dynamicky, zábavně a divák si může vychutnat každé kopnutí a ránu naplno a že jich je ve filmu hodně. Není to martial arts film a bitky jsou surové a asi jako chuligánský street fight, ale i v tomhle chaosu kde se to mele hlava nehlava je zapracovaná zajímavá choreografie a taky je to často komiksově nadsazené. Bitkám pochopitelně kraluje finální střet, na který se celou dobu čeká. Ono to je tak trochu dokonce i jako "sportovní" film o soupeřících týmech, až na to že sportem je tu monstrózní bitka :). Čeho je ve filmu ale fakt moc je testosteron, který z něho přímo teče v proudech, protože to co je pro holky Whip it! je tohle pro kluky a takhle moc klučičí film jsem ještě snad neviděla a nedivila bych se, kdyby japonští středoškoláci zvýšili počet výtržností ve městě po shlédnutí tohohle filmu, protože by taky chtěli, aby se projevil ten "hero inside" za zvuků popíku a ostrých kytar při bitce v dešti a blátě :). Od pětky mě ale odradila takový trochu spěch, protože Gendži musí během dvou hodin stihnout spoustu věcí, Takaši Miike rozehrát spoustu motivů přátelství a loajality atd. a všichni ostatní musí stihnout co nejvíckrát se pobít, takže něco je takové možná trochu nedotažené, i když všechny rozjeté části děje byly zábavné. A taky možná to až absurdní poměřování péra mě zrovna moc nebralo, protože o tom ten film prostě je :), ale možná že na druhé nebo třetí kouknutí už bych možná tu pětku dala, kdyby mě to dokázalo přesvědčit pořád tak dobře jako na první kouknutí. :) (12.12.2010)

No, tak tohle byla opravdu pecka. I když filmy podobného rázu moc nemusím. Tedy násilí jako takové nemusím vůbec. Jenže zvědavost jak se Oguri vypořádal s rolí tohoto typu byla větší. A nelituju. On ten film není jenom o násilí, je v něm tak nějak mimochodem v rámci nepsaných pravidel naznačená např. i úcta k slabšímu pohlaví a to mě na celé věci překvapilo snad nejvíc. Něco podobného jsem vůbec nečekala. Stejně jako překvapení v závěru (BTW tři dějové linky během závěrečného boje neměly skulinu), i když jistá věc při pádu Kena do vody mi vrtala hlavou. :o) Líbila se mi i kamera a muzika. Ta dokonce tak, že bych brala soundtrack. Přemýšlím za co bych stáhla aspoň jednu hvězdičku a nic mě nenapadá... Na dvojku se chystám během příštího týdne, tak se nechám překvapit. (17.09.2011)

Japonští hezounci ve filmovém anime mezi sebou soutěží, kdo ho má většího...drama jako hrom a přímo na mě cákaly emoce... a zase se hezky odrážely a tak jsem se začal těšit aspoň na vymazlené souboje a prd, kluci se na sebe skoro vždy drsně zadívali ( nebo ani to ne) a střih, většina skučí na zemi a je vymalováno...hmm. Sem tam jsem se ale uchechtl, Ruka byla pohledná a snesitelný japan rock to u mě vytáhne na hvězdičku. (08.06.2012)