Režie:
Christopher NolanKamera:
Wally PfisterHudba:
Hans ZimmerHrají:
Christian Bale, Gary Oldman, Tom Hardy, Joseph Gordon-Levitt, Anne Hathaway, Marion Cotillard, Morgan Freeman, Michael Caine, Matthew Modine, Alon Aboutboul (více)VOD (6)
Obsahy(2)
Zdánlivě bezstarostný život města je vykoupen obří lží o neposkvrněném hrdinovi, o němž není veřejnosti známo, že přešel na temnou stranu síly. Tím, kdo na sebe vzal hříchy Harveyho Denta a přijal vinu za jeho smrt, je Batman. Všechno se ale změní s příchodem prohnané zlodějky, která přijde k Bruceovi domů ukrást otisky jeho prstů. Jejím prostřednictvím se Batman dostává na stopu podzemního hnutí, v jehož čele stojí terorista Bane. Díky zradě je však Wayne uvězněn v kobce, o níž kolují pověsti, že se v ní Bane narodil. Ten mezitím dostává prostor k realizaci svého megalomanského plánu totálního ochromení Gothamu. Donutí to Batmana znovu nasadit svou masku a temnou kápi? (TV Nova)
(více)Videa (46)
Recenze (3 077)
90%. Strach. Chaos. A teď Smrt. Každý díl téhle comicsové trilogie má svůj jednotící motiv (a to ne pouze jeden), přičemž ten poslední je rozhodně nejosudovější – proto je škoda, že co do emocí přišel vrchol s Temným rytířem. Finále jej ale trumfuje rozmachem. Nolan přišel se skoro tříhodinovou comicsovou freskou, která je vrcholnou přehlídkou hollywoodského řemesla, epickou ve všech možných ohledech a z Nolanovy pozice v podstatě nepřekonatelnou (větší záběr už film fakt nemůže mít). Funguje v globálu, i v osobní rovině - podmanivé tepání do dnešního světa bohatých a chudých je velmi inspirativně obráceno vzhůru nohama obrazem Baneovy zkázonosné revoluce a předání moci do rukou obyčejného lidu (doslova naplněné tvrzení, že demokracie je vláda lúzy), nadmíru působivé je ale podán i mýtus o padlém hrdinovi a jeho vzepjetí. Rozhodně jde o nejcomicsovější díl celé trilogie, včetně snaživých hlášek, cheesy twistů a patetické víry v sílu obyčejnejch dobráků v ulicích, což by se schroustávalo trochu snáze, kdyby Nolana nedoběhla jeho stará slabina, kterou je neschopnost zhmotnit opravdu plnokrevné a věrohodné ženské postavy. Rozhodně se ale nezlobím, že vratkou Catwoman a drsňáka Banea zastiňuje ten, o kterém se tu celé roky točí – totiž Temný rytíř, jehož znovuzrození jsem si prožil festovně. Epická spokojenost. Á propos, díky za to závěrečné ujištění, že restartovat se nebude. ()
Třetí díl BATMANA představuje spíše zklamání než zážitek. Snaha udržet stůjcostůj rozměr filmového eposu je křečovitá. Na problémy je zaděláno už ve scénáři a námětu. Padouch, o kterého jde tentokrát, připomíná fašistoidního či ultralevého populistu, který teror kombinuje s nebývalou dávkou sociální demagogie. Seznam neuvěřitelností tím není vyčerpán. Představa 11-12letého děvčátka fyzicky zvládajícího na stěně smrti odlehlého popuštního vězení to, co je nad síly dospělých zdravých mužů, je problematická sama o sobě; Batmanovo přemístění - bez technických prostředků - mezi arabskou (?) pouští a americkým (?) Godhamem je další potíží; ztotožnění tohoto dospělého děvčátka s padouchem v klíčové scéně filmu hraničí se scénaristickým zoufalstvím. Zdá se, že i v tomto případě platí úsloví o nastavované kaši. Tento proces je zatím v počátcích; na druhou stranu je tu fakt dlouholeté přípravy a také zásady, že Batman v tomto pojetí je v zásadě vysvětlitelný z dosažitelné byť špičkové válečné techniky a zbraní. Podobných, byť ne tak vyhrocených lahůdek najdeme - ke škodě díla - ve třetím BATMANOVI více. Batmanovo - rovněž krajně nepravděpodobné - zmrtvýchvstání v posledních scénách naznačuje prostor pro tvorbu čtvrtého dílu. Máme se bát nebo naopak těšit? ()
Teprve až po druhém zhlédnutí jsem plně pochopil a docenil to, proč Nolan po vzývané dvojce otočil kormidlo a opět zajel do komiksových vln, podobně jako u prvního dílu. Trojka totiž víc než cokoliv jiného především uzavírá trilogii. Chápu ty zklamané ohlasy, které čekaly něco ve stylu vtipného anarchistického magora Jokera, ale výtky o mizerném odvyprávěném příběhu neberu ani omylem. Slovní spojení ‚monstrózní epika‘, které mnozí kolem používají, se totiž na tohle hodí jak nic jiného. Nekompromisní Bane hrubou silou sráží Gotham na kolena, aby jej před tím, než mu dá ochutnat smrt, přinutil trpět. Stejně tak jako jeho strážce v černé kápi. Tohle není od bratrů Nolanových vyjádření jejich světonázoru, tohle je kritika všech, pro které je myšlenka sociální spravedlnosti politickou modlou. A proto, než poslední atom dokončí štěpnou reakci, je třeba povstat fyzicky, ale hlavně duchovně. A to je motor celého filmu, který buduje Nolanovo precizní vyprávění, které funguje jak v dialozích postav, tak v překvapivě střídmé, ale výborně surové akci. To vše pak už jen skvěle doplňuje Zimmerova hřmotná hudba, bez které by ten film fungoval o třetinu méně. Pokud tohle chce u Warnerů někdo restartovat, měl by už teď přemýšlet o změně povolání. PS: Christopher Nolan je spolu s Davidem Fincherem nejlepším filmovým vypravěčem své generace. Bez debat. ()
Ačkoli snímek TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL osobně považuji za Nolanův nejslabší, současně jej vidím jako velmi důležitý pro pochopení celé batmanovské trilogie v souvislostech Nolanova konceptuálního přistupování ke kinematografii. Jestliže totiž v ostatních filmech podřizuje náměty své poetice, v batmanovské trilogii podřídil svou poetiku námětu. V jejím závěrečném díle TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL přitom toto pojetí dovádí do podoby, kterou sice na jednu stranu lze - jak vysvětluji zde - označit za vnitřně rozpornou a film za strhující spíše v jeho v částech než jako celek, ale na druhou stranu jeho paradoxnost vyplývá z obdivuhodné ambicióznosti vypravěčského konceptu a zároveň nabízí nový pohled na celou trilogii coby debatu o superhrdinství. ()
„Do you feel in charge?“ Přesně takové těžkotonážní zakončení velkolepé ságy, jaké byste od maximalisty Nolanova ražení očekávali. Vyjma přemrštěných akčních scén a rozšíření počtu postav Nolan nemohl jít o moc dál, než kam došel v Temném rytíři. Už jaksi nebylo kam. Namísto toho se vrátil ke kořenům. Batman musí znovu povstat, ještě jednou začít a definitivně se vypořádat s břemenem, které s sebou táhne od prvního filmu a které se zde navrací v postavě Banea. ___ Tam, kde Joker využíval nekontrolovatelného chaosu, zapojuje Bane hrubou a přímočarou fyzickou sílu. Jeho cílem není zničit Batmana pouze coby symbol, v čem maniakální klaun v zásadě uspěl (přičemž jeho úspěch je stvrzen znovu, když se ukáže dlouhodobá neudržitelnost statu quo postaveného na lži), nýbrž jako člověka. Padouch a chybující a pochybující vedlejší postavy opět zastiňují titulního hrdinu, který sice dostává více prostoru k tomu, aby vedl neobratně napsané dialogy (s doslovně vyjádřenými myšlenkami, které tvůrci nedokážou divákům předat tím, že by je pouze naznačili) bez masky a svým lidským hlasem, ale jeho „vývojový oblouk“ pouze variuje ten z jedničky (s tím rozdílem, že mu tentokrát ze „studny“ nepomůže otec) a svým chováním je poměrně předvídatelný (mnohem víc než Bane nebo výborná Selina Kyle, kterou bych v podání Anne Hathaway chtěl vidět v samostatném filmu). Jako i zbytek filmu. ___ Příběh stojící na osvědčených vyprávěcích schématech generuje situace bijící do očí svou účelovostí. Rozhodnutí postav nejsou dobře opodstatněná. Samozřejmost, s jakou si Bruce Wayne po osmi letech života v ústraní znovu oblékne netopýří kostým, vysoký počet postav zjevivších se ve vhodnou chvíli na vhodném místě, náhlá a správná rozhodnutí dosud váhajících, to vše strhává pozornost k tomu, jak pečlivě je celý film vykonstruovaný a vypočítaný na efekt. Postavy dělají hloupá rozhodnutí, aby nám Nolan mohl nabídnout epické scény (jako je souboj Batmana a Banea), a aby posloužily určitému účelu. V žádném hraném filmu se věci pochopitelně nedějí z jiného důvodu než kvůli vědomému rozhodnutí scenáristy, jiné filmy tento fakt ale dovedou obratněji maskovat. ___ Stejně jako Temného rytíře, taky třetí díl táhne nahoru nekompromisní padouch, který si dobře uvědomuje, jakou moc mají peníze a hry (zde americký fotbal), dva fenomény sbližující bohaté a chudé. Padouchův radikálně marxistický plán s nejasným cílem (chce Gotham zničit, nebo přenechat lůze?) zahrnuje tvrdý útok na oba tyto pilíře kapitalismu. Finanční krize je zde oproti naší realitě vyvolána zásahem zvnějšku, nikoli postupným vnitřním rozkladem a viníka je tím pádem snazší označit, dohledat a potrestat (např. ve Skyfallu ze stejného roku, při jehož režii se Sam Mendes přiznaně inspiroval Temným rytířem, má oproti tomu zlo mnohem unikavější povahu). Snaha postihnout úzkosti dnešní doby je přesto patrná. Levicoví liberálové ale z předání zodpovědnosti do rukou hrdinných příslušníků policejního sboru nadšeni nebudou. ___ Na rovině stylu Nolan nepřichází s ničím novým, jenom zpřehledňuje a zintenzivňuje to, na co sázel již dříve. Opět jeho oblíbená záběrová dyáda „statická dialogová scéna – střih na pohyblivý záběr nad městem z ptačí perspektivy“, opět od prvních minut přehnaně velkolepá hudba Hanse Zimmera (která už nemá, kam dál by byla stupňována ve skutečně důležitých scénách, ale zas moc pěkně pracuje s hudebními motivy jednotlivých postav a jejich prolínáním), opět nesoulad mezi psychologicky věrohodným pozadím a přemrštěnými akčními scénami (přepadení letadla za letu si v ničem nezadá s tanky a ponorkami v Rychle a zběsile). Souboje tělo na tělo i přestřelky jsou díky delším záběrům a přiměřenějšímu využívání paralelní montáže přehlednější. ___ Struktura TDKR je ambicióznější a zároveň přehlednější, než jakou měly předchozí dva filmy. Po bitce Batmana a Banea (na kterou dojde zhruba v polovině stopáže) přichází zatmívačka a dochází k převrácení počátečního rozložení sil. Zlo se dostává na povrch, dobro do ústraní. V dějově našlapanější druhé polovině je tempo výrazně vyšší, neboť je potřeba uspokojivě rozvést motivy a uzavřít příběhové linie nejen z první poloviny filmu (bomba, vymazání Seliny ze seznamu hledaných osob), ale i z prvních dvou filmů (Ra's al Ghul, Scarecrow, lež o Dentovi), což vede k občas úsměvné snaze sdělit toho v krátkém čase opravdu hodně (dostala mě scéna, kdy postavy čekají, až se postava Marion Cotillard vyžvejkne, zatímco o pár metrů dál tiká bomba, které do exploze zbývá už jen posledních pár desítek vteřin). Vyprávění, kterému přidává na napínavosti stanovení rychle se zkracujícího deadlinu (23 dnů, 18 hodin, 45 minut, pak několik minut trvajících 11 minut, které znenadání skočí na pět), se až do konce v podstatě nezastaví. První polovina se tak zpětně jeví jako osmdesátiminutová, převážně dialogová a postavy vykreslující příprava na osmdesát minut strhující akce. ___ Temný rytíř povstal dokáže být skutečně temný i neskutečně strhující, byť za cenu nepřesvědčivých dějových zvratů, pochybné ideové zmatenosti a vyjadřovací těžkopádnosti a doslovnosti, kdyby ale každá snaha o monumentální filmovou podívanou končila podobnou "prohrou", nebudu si stěžovat. 85% Apendix: Hodně komentářů řeší rychlost, s jakou postavy pendlují mezi vězením a Gothamem. Podle jedné z replik se vězení nachází v „ancient part of the town“, nikoliv někde v Africe nebo na Blízkém východě, takže by neměl být takový problém dojít z něj do Gothamu třeba pěšky. Zajímavé komentáře: Mouzon, castor, Arbiter, mcb, Crawler-D, MartinNDL, SeanLSD, Triple H, Kroupa, rainman93, hero_bk, vinc_vega, N3O, Upír, OldaVagner, IZFNP () (méně) (více)
Galerie (345)
Zajímavosti (173)
- Batmanovy (Christian Bale) ochranné rukavice s bodci se napříč celou trilogií ukazují jako vysoce účinné zbraně. V Batman začíná jimi přelomí meč Ra's Al Ghula (Liam Neeson), v Temném rytíři odzbrojí Jokera (Heath Ledger) a konečně v tomto snímku poškodí Baneovu (Tom Hardy) masku. (Linkyc)
Reklama