Dar

Píšu první ne-nadšený komentář, ale asi jím paradoxně jen podpořím ty, kteří zde o snímku hovoří pochvalně. Nejsem totiž schopen nijak konkrétně vyjádřit, co mi na filmu vadilo. Na první pohled vše ok - citlivá a nenucená režie, dobré (nebo dokonce skvělé?) herecké výkony (obzvlášť u Pierce Brosnana jsem se divil, kde se to v něm bere), příjemná hudba.. Tak proč jen tři hvězdy? Zkrátka ve mně nevyvolal takové emoce, nechal mě skoro chladným. A to je u takového filmu zklamáním a překážkou, abych ho hodnotil výš. Možná je chyba ve mně, ale prostě jsem postavám nevěřil. Tento typ filmu asi ani jinak hodnotit nejde - buď si ho procítíe, nebo ne. A to nezjistíte jinak, než že se na něj podíváte - tak hurá do toho ;-). Mně je však zase jednou bližší hodnocení na imdb (6,6). (04.03.2010)

Když se syn Kevina Bacona stane nepohodlným v očích skupinky mladých výrostků, oholí si hlavu a začne leštit bouchačku, když se syn Joaquina Phoenixe ocitne pod koly auta, uzavře se do sebe a než zjistí, že právníkem případu je samotný pachatel, téměř se utrápí k smrti. Když přijde o syna Pierce Brosnan, půjde na to zase krapet jinak. Další variace na téma ztráta dítěte špatná určitě není, je to tak trochu do „hezké podoby“ obroušená záležitost, která záhy po závěrečné stmívačce zapadne do škatulky filmů, které vámi projdou a neublíží!! (20.07.2013)

Absolútne klasický dramatický príbeh, ktorý je chvíľami príjemne civilne realistický, miestami zase (pri konci) prehnane dojímavý. Ale stále v rámci dobrého vkusu. Poteší, že sa odohráva v rodine vyššej strednej vrstvy, takže sa nesnaží byť silou mocou umelecký tým, že sa odohráva "na pokraji spoločnosti", pretože aj takýto ľudia majú problémy. Film zrážajú klišé scény typu dve postavy rozprávajú o tretej, ktorá je náhodou za rohom, jedna z nich povie on jej niečo negatívne, tá to započuje, potom ju zbadajú a ona urazená odíde. Nie je to oscarová dráma, na to je málo vyhrotená a dejovo bez výrazných zvratov, zato s hereckými hviezdami, ktoré si radi zahrajú v snímke, o ktorej sa drvivá väčšina diváctva nikdy nedozvie, ale je pre ich naplnenie práce omnoho výživnejšia ako snímky, z ktorých si ich možno pamätáme viac. Tak ma napadlo, že tí mladí vrátane Mulligan sa musia cítiť pri Sarandonke a Brosnanovi ako nejaký 18 ročný kvalifikant na Wimbledone, ktorý dostane do prvého kola Federera na centrálny dvorec a ten mu po zápase povie pár povzbudivých slov. (19.07.2013)

Ač mám dramata se silným příběhem hodně rád, tak se mi tohle zrovna dvakrát nelíbilo. Přesně jak napsal terva, ta smrt byla zhola zbytečná a nesmyslná. Když si někdo uprostřed noci stoupne s autem doprostřed silnice, co může čekat. Jinak ten film vůbec ničím nevykoukne z průměru. Má solidní herce - Sarandon hraje obstojně, Brosnan taky, i když ty hodně emotivní scény mu tady nějak nesedly a vypadalo to spíš směšně a Carey Mulligan taky ujde, i když zrovna není můj šálek kávy. Ono by to asi v životě takhle vypadalo, když zemře dítě, ale tady tomu prostě chyběl nějaký ten oblouk. Celou dobu se to táhne a na konci se potom dozvíme hrozně moc informací, což je takové kontraproduktivní. Určitě to nikoho neurazí, ale filmů na tohle téma tu už bylo a určitě bude ještě hodně. Některé byly a budou lepší, jiné naopak horší. Takže díky hercům, posmutnělé náladě a relativně zvládnuté režii čistý průměr. 50% (17.07.2010)

Nechť Vaše dítě splyne s přírodou. Ať vidí to nádherné spojení života se smrtí..... Představte si, že vám tragicky zemře 18tiletý syn a jednoho dne přijde jeho přítelkyně, že je těhotná a nemá kde být. Trápí vás vzpomínky, brečíte, hledáte odpovědi. Ale ze všeho nejvíc potřebujete čas k vyřešení mnoha problémů.... K tomuto filmu můžete utéct od svých depresí. Neudělá váš život snadnější, ale možná lepší. A zjistíte, že lepší než zacinkat zvonečkem je se vybrečet! V tomhle filmu totiž dlouho nemá nikdo dobrou náladu. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Rád nahlédnu do životních ,,sraček“ cizích lidí. 2.) Depresivní filmy potřebuju k životu jako sůl. 3.) Zajímá mě, jak to ti herci dělají, že brečí a nesmrkají? 4.) Dlouho jsem si nepobrečel. 5.) Chystám se pořádat párty s názvem: vstup v tom, co bych si na sebe nikdy nevzal. PŘÍBĚH ***** (24.05.2010)