Režie:
Rouben MamoulianKamera:
Karl StrussHrají:
Fredric March, Miriam Hopkins, Rose Hobart, Holmes Herbert, Halliwell Hobbes, Edgar Norton, Tom London, John Rogers, Sam Harris, Eric Wilton, Douglas Walton (více)Obsahy(1)
Vážený londýnský lékař dr. Jekyll vypracuje metodu kterou lze v člověku oddělit jeho dobré a zlé stránky. Při pokusu, který koná sám na sobě, se změní v nevypočitatelného a násilnického pana Hydea. Když jeho zlé Já zabije pouliční holku, nelze už prozrazení celé události zastavit. (HOODY)
Videa (1)
Recenze (63)
Film začíná záběrem na hru na varhany – každá ruka hraje na jiné klaviatuře. A i dál všechno ladí tak, jak má. Hyde je zrůdnější, než jak by ho dokázaly vytunit moderní technologie, přeměnu prakticky v přímém přenosu by člověk s ohledem na rok vzniku nečekal. Každý z nás má v sobě nebe i peklo a pořád se rozhoduje. Ovšem seznámení s neodolatelným panem Hydem může pár dilemat vyřešit. ()
Rozhodně 3.5. Bylo by ale zajímavé srovnání, pokud bych obě verze (tj. 31 a 41) viděl v opačném pořadí. No, to už se nedovím. Považuji za nutné zmíniti, že 41 verzi mám hl. a především kvůli Bergmanové, páč Tracy při vší úctě k němu, mi nikdy nějak extra neimponoval a v roli Jekyll/Hyde je rozhodně lepší March. Již v pol. filmu jsem tak získal zajímavý dojem, že (pokud by to bylo nějak možné) vyměnil bych herce, takže zde by hrála Bergmanová s Marchem a v té druhé zase Tracy s Hopkinsovou. Co se týče psychoteror komorních scén Ivy vs. Hyde, řekl bych, že je to u obou verzí tak na stejno, byť jsou zde některé jejich společné scény o něco delší, čímž se emocionální dopad téměř vyrovnává. Maska je kombinací groteskní gorily s klaunem a Marche by nepoznala ani vlastní matka, bezesporu. Kam se hrabe Tracy, který při svém enormním egu (stejným způsobem plivnul na můj vysoce oblíbený román Stařec a Moře, kde zase odmítl vypadati jako postava z předlohy, hejsek jeden) odmítl to, s čím jeho předchůdce neměl problém. Jako Stallone, který si v Soudci Dreddovi po 15min. sundá helmu a Urban v Dreddovi s helmou nemá problém po celou dobu děje, tj. tak jak to má být. To jen tak na okraj. Pokud bych to shrnul, tak mi obě verze příjdou kvalitativně stejné, ale na mě má větší vliv 41 verze, což jest logicky ovlivněno tím, že byla shlédnuta první (z důvodů, jenžto jsou vysvětleny výše) a vícerokráte. V ní bych řekl, že jde hl. o herecké výkony všech zůčastněných a předloha jen slouží jako kulisa a v této sevřenější (o něco komornější, možná?) verzi, jde více o předlohu samotnou. Čímž vůbec neříkám, že by zde stály herecké výkony za nic. Tak to vidím já. ()
Od prvních záběrů pozoruhodná věcička, zejména tedy kamera a pohled očima hlavní postavy. Vlídný a ochotný lékař vede přednášku o lidské duši, dochází k názoru, že člověka netvoří jedna bytost, ale dvě, dobré já a zlé já. Zamýšlí se nad tím, jaké by to bylo, kdyby se podařilo tyto dvě části od sebe oddělit. A pouští se do vlastního výzkumu... Aneb cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly... Výborný Fredric March si naložil celý film na svá bedra a já jen s obdivem konstatuji, že to byla úžasná jízda. ()
Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. ()
Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (7)
- Producent filmu Adolph Zukor byl proti obsazení Fredrika Marche do hlavní role, přesvědčil jej až režisér Rouben Mamoulian. (Oktavianus)
- Pracovna Dr. Jekylla (Fredric March) má ve filmu 2 podoby. V jedné je naproti jeho pracovního stolu velké okno a další stůl s chemickým vybavením. V jiných scénách je ale na tom místě skříň se svícnem a stěna s poličkou. (Litsarch)
- Režisér Rouben Mamoulian dlho hľadal nezvyčajnú hudbu pre Jekyllovu transformáciu na Hyda (hral Fredric March). Malo to byť niečo, čo nepočujeme v bežnom živote. Vykonal mnoho neúspešných pokusoch (bubny, gong) . Nakoniec vybehol niekoľkokrát hore-dolu po schodoch a nahrali bitie jeho srdca. A to je zvuk, ktorý počas premeny počujeme. (ChristineD)
Reklama