Welcome

Jeden z nejlepších francouzských filmů poslední doby vypráví příběh ilegálního přistěhovalce Bilala, kurdského chlapce, jenž se z francouzského přístavu Calais snaží dostat do Anglie za svoji dívkou. Silný příběh o nikdy nekončící naději zobrazuje chmurnou autentičnost scén převaděčství, jenž často končí tragicky. Bilal zjišťuje, že je velmi složité přejít hranice přes přísná bezpečnostní opatření a tak se v zoufalství rozhodne, že jediným způsobem jak přejít, je kanál La Manche přeplavat. Za doprovodu instrumentální a velmi smutné hudby, která měla zvýraznit touhu, s jakou je někdo ochoten jít za svoji láskou, jsem trpce sledoval poslední zoufalé kroky Bilala, jenž tak odhodlaně riskoval svůj život, aby se setkal se svojí dívkou Minou. (12.07.2014)

spis 3* za vykalkulovanost, ktera mistami byla moc a uz se dalo predpokladat, za jake nitky reziser zataha .... ale 4* za tu beznadej a uvedomeni si. Jsou to vydedenci, co nemaji moc na vyber a resi zakladni lidske potreby, my, mame vic nez potrebujem a resime hlavne to, ze by nas mohli okrast a nebo nam jen proste "smrdet"... a samozrejme je nechceme mit na ocich... at nam nepripominaji to, ze do "lidskosti" ma nase chovani daleko. (02.07.2012)

Situace tak, jak jí črtá Lioret, děsí – paranoia i záludnost mezi sousedy připomene kulisy totality. Herecké výkony i subtilně vedená režie dobře korespondují s meoldramatickým podtónem. Co mě osobně vadí, je vyklakulovanost filmu, jeho snaha působit a přesvědčit za každou cenu. Je asi můj problém, že mě mnohem víc dostávají autentické a odtažitěji pojaté snímky. S Welcome jsem měl hlavně ke konci dost problém – přesně jsem věděl, co mi tvůrci předloží jako další námět k dojetí. To mě úplně nebaví, mám svůj rozum, abych věci domýšlel. Welcome mě prostě samou láskou a emocionalitou dusilo. Těžko se dojímat nad tím, čemu člověk nemůže plně uvěřit. Ale uznávám, že se jedná o důležitý a určitě chválihodný pokus veřejnost seznámit s dalšími temnými stránkami současné společnosti. (23.11.2009)

Já teda neznám francouzský zákony, ale pokud jsou takový jako byly prezentovány v tomhle filmu, tak jsem doslova v šoku jaký existujou v tak kulturní zemi jakou Francie je fašounský pravidla. To asi Monsieur Nicolas Sarkozy pracoval přesčas, protože tohle nikdo jinej než tenhle sebestřednej skřet vymyslet nemoh. A to frantíci kritizovali USA za nedostatek humanismu. To by se z tohohle světa jeden posral, fakt. Jsem hrozně rád, že když něco selhává, neselhávají francouzští filmaři vemou kamerou, drapnou herce a jdou všem ukázat jak se věci mají. Silně emotivní příběh o klukovi kterej uslyší ve filmu všechno, jen ne to po čem touží.....Welcome. Tak co mocipáni, jste spokojený jak kurvíte tenhle svět. Stoupněte si do kolečka a zatleskejte si jak ste "dokonalý" a hlavně pozor, nechoďte do okrajových míst velkých evropských měst, tam jsou totiž výsledky vaši zkurevný práce, bída, špína, lidská beznaděj a vzájemná nesnášenlivost. (05.01.2011)

Nechcem byť šťúral, ale na tomto filme mi neskutočne vadilo to, že príde vychudnutý , vyhladovaný Iráčan za trénerom plávania a chce aby ho naučil plávať. Za nejaký mesiac-dva, nový Venclovský pláva 43km do Anglicka. A skoro sa mu to podarí. Tak teda neviem, či ostatným táto do neba volajúca debilita nevadí, ale mne áno. A veľmi. To, že na to treba niekoľko ročný tréning, alebo prísun potravin každú polhodinu počas plávania, že to trvá nejakych 8-20hodin (podľa počasia, prúdov...), akosi každý ignoruje a pritom je to vlastne základnym kameňom celého filmu. Ťažký život utečenca, je jedna vec a nemožné je druhá vec. A tomuto subtílnemu chlapčekovi by nepomohol ani Aladinov lietajúci koberec. (28.12.2010)