Režie:
Igor CielScénář:
Roman KaliskýKamera:
Mojmír TomašovičHudba:
Jaromír DlouhýHrají:
Ladislav Chudík, Karol Machata, Jozef Budský, Daniel Michaelli, Jozef Kroner, Elo Romančík, Dušan Blaškovič, Anton Korenči, Oľga Zöllnerová, Eliška Nosáľová, František Dibarbora, Viktor Blaho (více)Obsahy(1)
Ve zkaženém režimu je spravedlnost slepá jen pro někoho... Doba uvolnění v Československu šedesátých let, obzvláště pak zrušení cenzury v roce 1968, hrála ve prospěch otevírání nespravedlivých soudních procesů let padesátých. Toto citlivé společenské téma se v oné době nevyhnulo zpracování ani ve filmových příbězích. Jedním z nich byl slovenský televizní film z roku 1968 Koniec a začiatok režiséra Igora Ciela podle hry Romana Kaliského. Ten vrhá diváka do soudního přelíčení, kde na lavici obžalovaných sedí redaktor Marcus (D. Michaelli), který uveřejnil článek o profesoru Blochovi (J. Kroner) – odsouzeném v roce 1959 z politických důvodů. Článek se mu nejprve nedařilo v domácím tisku zveřejnit, a tak se poté rozhodl pro vydání ve Francii. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a byl brzy nařčen z protistátní činnosti, hanobení ústavy a porušení tiskového zákona. Nelítostný státní zástupce (K. Machata) však pro obžalobu vybírá pouze ty části, kde si dovoluje osočovat režim z pokrytectví. Marcus si je vědom, že porušil zákon, ale jak sám prohlašuje, vinný si nepřipadá. Rozehrává se tak soudní bitva, v níž se misky vah překlápějí z jedné strany na druhou… (Česká televize)
(více)Recenze (33)
"Porušil som zákon, ale vinný sa necítim..." Zaujalo ma kvalitné obsadenie a pomerne krátka stopáž. Malý tv film, hovorím si, to sfúknem pif-paf...Ibaže príbeh novinára, ktorý je obvinený z osočovania vlasti, hanobenia ústavy a porušenia tlačového zákona ma odrovnal niekoľkými nepochopiteľnými ťahmi. Podobne ako užívateľ PatoP nechápem ako tento film prešiel (alebo neprešiel) vtedajšou cenzúrou. Už len spojitosť s francúzkymi médiami, reči o demokracii, kritike súdnictva a smiech! v súdnej sieni medzi prísediacimi...,nechápavo som krútil hlavou. Nevieme o tomto filme takmer vôbec nič, ale je viac ako pravdepodobné, že ležal v trezore. Vôbec by som sa nečudoval. Veľmi solídna súdna dráma, výborné obsadenie i výkony, nemalá kritika a mnoho otázok do radov vtedajšej socialistickej vlády. Neznámy film, ktorý si zaslúži pozornosť a možno i trochu uznania, že podobne ako Kachyňov film Ucho, si niekto dovolil dvihnúť prst a poukázať na vtedajšie problémy. "Jedného pustia, druhého obvinia. Kedy toto skončí..." Odvysielané 14.10.2014 na STV2. 80%. ()
Maximum zabalené v minimu s tvůrci, které vlastně nikdo nezná. To lze aplikovat i na samotného režiséra, který se mně osobně tímto svým debutem představuje. Herecké obsazení je naopak velmi známé. Odhalení nahoty společenské manipulace je zde, stejně jako v OBŽALOVANÉM, výchozím bodem celého sporu, jenž není nutno podsouvat pouze minulému režimu, i když zde je základem boj o rehabilitaci politicky odsouzeného člověka. Člověka, který svůj hřbet ohnul pod náporem sedmi dlouhých let. Shrbený a občansky potlačený bloudí městem bez povšimnutí. Ano, ale nyní je následován. Všemi, kteří byli svědky onoho odhalení dobové pravdy, skryté za opevnění zvané ústavní zákony. Zákonodárná moc proti slovům, které mívají velkou váhu, zvláště pak, jsou-li potlačována. Cenzura je nejlepší reklama na pravdu. Skvěle narůstající atmosféra, vynikající dialogy i hudba a bezchybní herci. Skromný soudní proces v naprosto neznámém snímku s velkolepým námětem má v sobě vše. Perlička pro československé fajnšmekry. ()
Slovenským přátelům můžeme tento šperk jen závidět. Na minimální ploše s maximálním účinkem a opravdu špičkovým hereckým obsazením v čase Pražského jara bylo nejen o komunistickém, ale každém nedemokratickém systému nadčasově řečeno vše. Nemohu se ubránit konstatování, že právě tato klasická díla tvoří vrchol nejen československé, ale minimálně evropské dramatické tvorby. ()
Zdařilé soudní drama s nadčasovým sdělením, bohužel se obávám, že doba se změnila, ovšem lidé ne.. Příběh obžalovaného novináře je poutavý, urputný boj za pravdu a spravedlnost oceňuji.. Tak nějak mi nesedl Daniel Michaelli, ztvárnění hlavní postavy se mi nezamlouvalo.. Na druhou stranu musím dodat, že se mi moc líbil Ladislav Chudík a Jozef Kroner.. Každopádně stojí za to vidět.. ()
,,Porušil som zákon... urobil som to vedome, ale vinný sa necitím." ,,Jedna nespravodlivosť sa končí, druhá začína. Kedy to prestane...?!" Aaau, tak to bol nárez!! Tento film stojí tak trochu v tieni rovnako výborného Obžalovaného (1964), ale Koniec a začiatok ma svojim ostrým útokom na totalitný systém dostal ešte o niečo viac. Čo súvisí aj s rokom vzniku, keď krátka doba umožnila otvorený pohľad na niektoré "tabu" témy v politickej a spoločenskej sfére a na tejto snímke je to silno vidieť. Výrazné kritické zmienky o cenzúre ideologicky nevhodných článkov, zakázanej spolupráce so západnými médiami (francúzskym časopisom), žiadania sa demokracie a spravodlivosti, pre vtedajších politikov asi hnusne pravdivá myšlienka o tom, že vlasť a štátne zriadenie nemusia mať pre občana v totalite nič spoločného. Taktiež absurdná scéna, kde pri poslednom prehovore číta obžalovaný redaktor Marcus prednáša naspamäť svoj dlhý skritizovaný článok z novín, pretože inak by sa k ľudu jeho celý obsah nedostal. Nestačil som sa diviť a niekoľkokrát som počas sledovania doslova vybuchol smiechom (a myslím, že to mohla byť skvelá absurdná dráma, keby to nebolo inšpirované skutočnými udalosťami), ale súčasne ma väčšina týchto momentov zabolela, napríklad rozhovor sudcu so svojim synom v puberte, ktorému sú zo srdca všetky formality smiešne. Koniec opäť absurdný a mrazivý zároveň... Vynikajúci scenár autora-spisovateľa R. Kaliského zameraného na prípady zo súdneho prostredia, začiatok výbornej spolupráce režiséra Ciela s hercom Danielom Michaelim (v časoch normalizácie preklopenej aspoň do pútavých TV-sérií s "neškodnými" historickými témami – Parížski mohykáni, Louis Pasteur)... Nebudem sa viac rozpisovať, všetkým milovníkom ČS filmu 60. rokov bez výhrad rovno ODPORÚČAM!! 90% ()
Reklama