Obsahy(1)
Jedinečný projekt Olgy Špátové zachycující Karla Gotta ve chvílích triumfu i přemýšlení o klíčových momentech vlastního života. (oficiální text distributora)
Recenze (79)
Karel Gott je jedna z mála osobností, která si oprávněně může říkat celebrita, aniž by se tam dávaly uvozovky, či to bylo myšleno posměšně. Je to zpěvák, který má fanynky a fanoušky všech věkových kategorií, což se podaří málokomu, (hlavně v ČR). A ať se to někomu líbí nebo ne, stále nám má co nabídnout. Je to totiž člověk, který ke své slávě nepotřebuje bulvární články, nebo nějaké pochybné reklamy. Pro tohle si Karla hodně vážím. Tento dokument si myslím byl natočen obstojně. P. S. Kdyby platilo jedno staré indiánské moudro, (každá fotka vám ukradne kousek duše), tak Karel by byl už v polovině 80. let naprostá troska bez duše. :-) P. S. 2 A to, že si Karel chodí pro Slavíka každý rok, je dobře. Protože momentálně naše (hudební) scéna nemá nikoho, kdo by se mu, byť vzdáleně, přiblížil. A jsem hodně zvědavý, zda se někdo takový vůbec najde. ()
Náhodou jsem zhlédnul tento dokument o jednom přeceněném stárnoucím zpěvákovi, který využívá své z neznámého důvodu neutuchající popularity z minulého režimu. Nudný, dlouhý a nic neříkající dokment... Nemůžu si pomoci, ale stále mi chování Gotta před kamerami (kdekoliv) připadá jako obrovská póza. A na tu se opravdu nemusím dívat 85 minut. ()
Karel Gott jako zpěvák určitě fenomén je, což je ale asi tak všechno. Všechny ty kecy kolem na mne působily značně křečovitě a účelově a jen mě přesvědčily, že lidsky je mistr spíš karikatura překonávající bez většího hnutí věky. Božský Kája je představitel mas, mas s růžovými sny o úspěchu a slávě, rozjuchaných a roztančených mas, které už ze své podstaty normalizují. Dokument byl veden v duchu: Pád bolševismu zapříčinili spíš veksláci, než chartisté. No jasně, vy jste přeci chtěli pracovat, rozdávat lidem na západní a východní straně zdi jen radost, nic víc.. ble! ()
Nejsem žádný zaujatec ani fanatik. Karel Gott i ve svém pokročilém věku je obyčejný kluk s Plzně, který chce uspět. Je z něho cítit upřímná touha se blýsknout a zažít potlesk na výsluní. Není žádným disidentem ani dekadentním umělcem buřičem, ovšem není ani nepřítelem těchto hodnot, jen jdou takřka bez dotyku kolem něho. První může být vždy jen jeden a o to Karel Gott usiluje prostřednictvým svého řemesla celý život. Toto má zkrátka v krvi a je to jeho přirozeností, součástí, niko-li naučenou pozou. Co se týče samotné hudby, tak má Gott ve své kariéře skutečně několik etap. Hudebně a pěvecky na vrcholu byl nepochybně zejména v polovině šedesátých a začátku sedmdesátých. Ač si to mnoho rokenrolistů, bigbeaťáků nepřiznává, tak Gott je pěvecky dokladatelnou součástí českého rokenrolu. Tedy určitě né svým životním postojem, tam se Gott vždy hlídal. Ovšem v šedesátkách na podiu ten rokenrol dokázal pěvecky vypálit takovým způsobem, že by i Elvis zrudl závistí.Toto mu prostě nikdo neodepře. Nemůžeme mu upřít, že po celou svou kariéru spolupracoval s nejlepšími muzikanty, orchestry, kteří a které se u nás kdy objevili. Na jeho počátcích můžeme zaregistrovat jazzové a swingové období, které ho v jeho tvorbě velmi pozitivně ovlivnilo. Americkou gramofonovou společností Columbia byl označován za evropského Sinatru, tenkrát byl neuvěřitelně všestranný. Naopak v sedmdesátkách se z něho stal spíše romantický belcanto zpěvák, ovšem opět s velkým Z. Nakoukl i velmi citlivě do folkloru. V osmdesátých letech zaplul celkem šikovně do vod středního proudu již zformované kolovrátkovité Pop Music. Avšak i zde má své světlé chvíle. Od poloviny osmdesátek je to hudebně dodnes již pořád ten stejný Karel Gott. Stal se z něho jaký- si trubadůr romantiky a krásy obecně. Rokenroly v jeho dnešním provedení od něho působí málo živelně a dosti dřevně. Proto se dnes již možná na jeho velké kvality zapomíná. Celkově se Gott stal univerzálním zpěvákem, který dokáže nadprůměrně zazpívat coko-li a přitom neztratit svůj pěvecký výraz. Toto potvrdí každý kritik, který tomuto rozumí a déle se tím zabývá. Jako osobnost je Karel Gott již ze své podstaty charakteru profesionál za hrob, který chce za každou cenu uspět.Tomu přispůsobil a podřídil takřka vše ve svém životě. Jisté části populace právě toto vadí. Mne osobně vadí velmi povrchní posuzování Gotta dnešní doby, právě touto částí populace. Pro ně je to normalizační zpěvák z dnešního bulvárního tisku. Jiří Černý, hudební kritik řekl a odpověděl na otázku: " Co se vám vybaví při vyslovení jména Karel Gott? Jedna z nejsložitěších hudebních osobností vůbec ". Myslím, že má pravdu v tom, že Gott by se měl hodnotit zejména hudebně, protože pro něho je hudba alfou i omegou, je to jeho řemeslo, vše ostatní jde kolem něho. Ono je však snazší zavrhnout ho celkově jako člověka a la normalizační božský Kája, než aby se každý hodnotící zábýval podrobně jeho tvorbou a uměním v rámci nějakých 50 let. To dá dosti zabrat. Dokument je dělaný pro fanoušky Karla Gotta nic víc. Dokumentu, který by měl shrnout výše zmíněné etapy Gottova hudebního vývoje, jsme se nedočkali a nevěřím, že se kdy dočkáme. Jakákoli odbornost zde nebyla ani v náznaku. Dříve existovali alespoň odborné hudební časopisy př: Melodie. Ale to už je jedno. Mám dojem, že Gott je většinou populace i svých fanoušků vnímán povrchně, toť vše. () (méně) (více)
Klasická novácká vlezprdelkost. O Gottovi jsme se více nedozvěděli, ale novácký účel byl splněn: zazněly tam jeho nejznámnější šlágry, jeho fanynky byly utvrzeny v tom, že Gott je stále po celém světě oblíben, což je dostačující k potvrzení jeho fenoménu. Prostě nic vypovídající dokument. Tím ale nijak nehodnotím Gotta, i když ne všechny jeho písně se mi od něj líbí, pokládám ho za obrovského profesionála. To z dokumentu bylo do jisté míry cítit (proto dávám 2*), ale nebyl na to tak kladen důraz. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (1)
- V roce 2009, kdy snímek odvysílala televize Nova, se stal titul nejsledovanějším televizním filmem roku. [Zdroj: mediafax.cz] (hippyman)
Reklama