Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství

Vzhledem k tomu, že marketingové komunikace (laicky reklamu) studuji, nemohla jsem si tento dokument v televizi nechat ujít. Byla to zajímavá sonda do života amerických dětí... Nepřekvapí, že se dokument dopouští trochy toho dogmatismu - v post-moorovské době si čím dál víc dokumentaristů klade za cíl hnout myšlením lidí, spíš než jen neutrálně informovat. Tak to zkrátka je. A v rámci tohoto proudu dokumentární tvorby patří tento film k tomu lepšímu, co bylo vyprodukováno. Třeba už jen proto, že si člověk mnohdy rád řekne, jak dobře je na Starém kontinentu, kde naštěstí je dětem a reklamě zaměřené na děti věnováno např. v Kodexu reklamy RPR dostatek pozornosti a všechny nepěkné techniky jsou alespoň trochu regulovány. Podobně zajímavý film: Obchodníci s "coolturou" (2001, r.: Barak Goodman). (04.06.2011)

Na jednu stranu nahá pravda, kterou žijeme všichni. Reklama je všudypřítomná. Reklama je součástí nás samých. Reklama je výsledkem lidské evoluce, chtělo by se říct. Na straně druhé militantní klika zakomplexovaných feministek, které jsou v některých ohledech děsivější než steroidy narvaný svalovec s kulometem nedbale hozeným přes rameno. Feministky matkami. Spojení, které zavání militantností. Matky feministkami. Spojení, které je schopné vyhladit přinejmenším čtvrtinu mužské populace (se zbytkem jsou v příbuzenském vztahu, ti se vyhlazení vyhnou). Světovládci nepotřebují génie, potřebují vojáky. Světovládci nepotřebují moudrého člověka, potřebují blbouna. Manipulace s blbounem je daleko jednodušší a tím i žádanější. A reklama už od narození člověku určuje jeho roli ve světě. Houpe se ti mezi nohama pindík? Nu tak zabíjej. Houpe se ti tam touha po pindíku? Nu tak tu máš infantilní výraz na plastové tlamě ve formě Barbie. Ta ti nadiktuje nakolik svět chce abys byla ale naprosto blbá. Reklama je vizitkou naší doby, protože nic křiklavějšího není. Ještě tak nějaká masová vražda na střední škole, ale to je vlastně jen výsledkem reklamního otupování. Dokument, který svou pravdou (všeobecně známou) šokuje. Dokument, který dává prostor matkám - hrdinkám. Celé online tady. (13.10.2010)

Jistě uznají všichni, kdo o tom něco málo ví, že chyba není jen na straně konzumního světa a reklam. Je to chyba zejména rodičů. To jsou ti, co platí a nemají čas vzít děti do přírody a za kravičkami kydat hnůj. A teď mluvím zcela vážně. Aby mohly děti jíst hamburger, musí existovat zemědělství. No a kdyby změnili přístup rodiče, tak by se ten konzumní svět možná přizpůsobil nebo alespoň zpomalil. Takže jsme na vině všichni. Je skutečně zajímavé, že děti z chudých poměrů mají ve velmi raném věku srovnané hodnoty života. Takže si nemyslím, že by byla na vině pouze reklama. Ta děti sice nepříjemně a negativně ovlivňuje a stimuluje, ale rodiče jsou ti, co rozhodují, nebo ne? Abych se vůbec vrátila k dokumentu samému.. Líbil se mi, zajímavě a velmi poutavě o tom vyprávěli. Ale tak zcela se s jejich názory neztotožňuji. (06.06.2011)

Děs a hrůza... Mrdketing a oklama v praxi. Každopádně velmi poučné... Bohužel však děti nejsou >hloupí dospělí< , že... %-/ . . . Našinec z branže pak s potměšilostí sobě vlastní říká - "Ser jim na jejich značky! Vytvoř si svou vlastní!!!" ;o] - - - - - (Poprvé viděno 9.4.2010 na >konzumním< prostoru, hodnocení 104., komentář zde jako sedmnáctý - 3.4.2010) (09.04.2010)

Co nám dokument sděluje? Že reklamní iluzionisté útočí skrz děti na rodiče. Jaká to novina. Svět zachází do extrémů v každé své oblasti, to by televize nevysílala nic jiného. Leda, že by dokumenty byly lépe zpracované. Je hezké dozvědět se, jaký názor mají Američané na situaci v Americe, ale přeci jen; svět je trochu větší. Co se propírané problematiky týče, pokud by snad někdo měl něco změnit, pak jsou to jedině rodiče. Není divu, že rozmazlené dítě chce těstoviny se Shrekem, a k tomu, aby si na zahradě mohlo hrát na piráta z karibiku, potřebuje kompletní výbavu za polovinu měsíčního platu. Ryba smrdí od hlavy. (04.06.2011)