Z Reykjavíku do Rotterdamu

„Ktorému kreténovi napadlo dať biliard na loď?“ Tento triler by som si za bežných okolností nepozrel. Ale pomýlil som si ho s týmto hororom. Najzábavnejšie teda bolo asi pozorovanie zmien nálady v mojej tvári, keď som si aj po 40. minúte naivne veril, že sa to zmení na avizovanú morskú vyvražďovačku. Nuž... nezmenilo. Zostal len triviálny a napriek výprave sterilný a mdlý triler o smoliarovi, ktorý počas plavby robí kontraband a doma ho čaká mafiou terorizovaná žena. Herecké výkony v lepšom prípade nezaujímavé, scenár naivný... Toto by bolo dostatočné možno tak v Kobre 11, v epizóde, v ktorej by sa Semir Gerkhan vybral na ďaleký Island a tam by na dovolenke nečakane musel bojovať o holý život. Remake s Markom Wahlbegrom je oveľa lepší. (28.05.2011)

začátek je trochu vlažný, ale pak se film rozjede a ke konci už šlape jako hodinky. Jako thriller bych to rozhodně nenazvala, spíš mi to přišlo jako komedie s několika prvky thrilleru, fóry byly povedené. A o co ve filmu jde? Kristófer (Baltasar Kormákur) žije spokojeně se svou ženou a dětmi, ale mají dluhy. Kristóferův nejlepší přítel (Ingvar Eggert Sigurðsson) a bývalý milenec Kristóferovy ženy Íris ho naveze do kšeftu pašování alkoholu. Kristófer tyto věci dříve dělal, byl i ve vězení. Své ženě slíbí, že je to jen teď jednou. A pak už se věci začínají zamotávat, více lidí má prsty ve špinavých kšeftech a nikdy nevíte, komu můžete věřit. Režisér Óskar Jónasson pojal příběh s podobnou nadsázkou jako v jeho starší, na Islandu kultovní záležitosti "Sódoma Reykjavík". ( I tam se jedná o alkohol a podsvětní boje) Reykjavík-Rotterdam je o něco drsnější, ale například fór s malbou je typický pro jeho styl humoru. A i zde jsou zločinci pořád jen islandské malé ryby, které můžou být opravdovým mafiánům jen pro smích. Viz. scéna v Rotterdamu. trailer lze najít zde: http://www.blueeyes.is/ (10.10.2009)

Žádný zásadní severský nářez se tentokrát nekoná, ale když nejsou očekávání přemrštěná, je to solidně odsýpající pašerácká story se špetkou humoru. Hlavně ta dehonestace Jacksona Pollocka (snad to byl on) v posledním záběru mě hodně pobavila. Jinak to bylo trochu vykonstruované, trochu melodramatické, trochu předvídatelné... ale s danou stopáží docela slušné. 70% (20.10.2012)

Tak to konečně přišlo. Setkal jsem se s islandským filmem, který mě zklamal. A hotovo. Hezký je ale, jak se v těch islandských filmech pořád dokola točí ti samí herci a oni, aby nebyly pořád tak stejní, každou chvíli mění svojí podobu. Jednou zarostlej, podruhý ostříhanej, potřetí uplně holohlavej. Ale tak jo, co maj dělat jinýho, když jich tam je pár set tisíc. Nicméně tahle kovbojka, která vypráví o jedné mafii, docela dobře šlape, ale taky dokáže vcelku dobře otravovat, a když je film otravný, nevidím jediný důvod ho v klidu dokoukat. Nakonec se to ale docela dalo. Přesto by se Islanďani měli držet spíš nějakejch depresivních dramat, než takovýchto akčních thrillerů. Na ty nepotřebujou tolik peněz a hlavně se točí snáz. (10.08.2010)

PRESNY obrazek Islandu. Ekonomika na nule. Prachy na najem nekde vzit musis a deti musi dostat najist. Co udelas. To co umis. Kristofer vi jak dostat alkohol tam kde jde dobre strelit. Jde do toho znovu, i kdyz vi jaka jsou rizika. A jak to dopadne ... na to uz se musite podivat sami! Paradni a napinavej film (12.07.2011)