Bílý šejk

Trochu kýčovitý příběh o uměleckém kýči, satyra na maloměšťáctví, odlehčený výsměch harlekýnovitým příběhům či obyšejná italská komedie padesátých let? Asi všechno dohromady. Bavil jsem se slušně, oba herci (manželský pár) zvládli své hodně stylizované postavy bezproblémů a pro fanoušky Felliniho roztomilé ženy Giulletty je tam jedna milá, vděčná scéna. Ti z vás, kteří Felliniho nepochopili v 8 1/2 či Sladkém životě, ho tady uvidí úplně jiné, lidovější stránky a třeba si spraví chuť. Nechte si chutnat. (05.10.2006)

Z Bieleho šejka je cítiť režisérska neistota, Fellini ešte poriadne nevie, ako svojich hercov viesť. Je to celkom podarený pokus o bláznivú komédiu, kde nie všetko vyšlo tak vtipne, ako mohlo. Robí si srandu z fiktívneho filmového sveta a jeho hrdinov, ktorých si naivné ženy tak radi idealizujú. Zároveň tak však robí filmom, čiže ďalšou fikciou. Taliansky temperament, láska, náboženstvo a Masina v úlohe Cabirii, o ktorej natočil Fellini neskôr film úplne odlišného charakteru. Príjemne odsýpajúca zábava, ktorá síce rýchlejšie vyšumí, akoby Felliniho priaznivci očakávali, čo ale v pripade komédie a ešte k tomu romantickej nie je nijako zvlášť veľká vada. Podobný film: Purpurová ruža z Káhiry, pri ktorej sa čiastočne Allen mohol u Šejka inšpirovať. (27.11.2013)

Bílého šejka jsemsledovala jakoby z nádheldu, jako bych se dívala z výšky na velkou mozaiku a občas se zadívala na jeden malý kamínek ve skládačce. Byť se dá námět označit za banální, jeho vyznění ani náhodou banálně nevyznívá. Troufám si říct, že jsou všechny velkjé role vymazleny do posledního detailu. Uvědomila jsem si, jak moc byl Fellini uhranutýfilmem a především jeho tvorbou. Celá část natáčení to podtrhuje. Roztomilá naivka Brunella Bovo je přímo ukázkově vystřižená, její prostoduchý manžílek Leopoldo Trieste je k sežrání komický, Alberto Sordi okázale neokázalý, mihne se Giulietta Masina v drobné roli Cabirie ...Obrazově čisté, zábavné. (29.08.2020)

Bílý šejk je svěží melodramatickou komedií a zároveň prvním samostatným debutem Federica Felliniho na režisérské stoličce. S jemným ostrovtipem, italským temperamentem a emotivní linkou nám režisér servíruje nenáročný komediální příběh čerstvého novomanželského páru. Ivan se svojí chotí přijíždí do Říma, aby ji mohl představit příbuzným. Wanda, oddaná čtenářka obrázkového magazínu, má však jiné plány; setkat se s hrdinou svých dívčích snů - Bílým šejkem. Ivanovo ohromení ze ztráty manželky se postupně proměňuje ve slovní souboj s příbuznými, v němž se často neobratně snaží zamaskovat její absenci. Toužebné setkání Wandy s Bílým šejkem ale nedopadá dvakrát šťastně. Za slupkou frivolně působícího lamače ženských srdcí se skrývá jen obyčejný vychytralý lump v podání nezapomenutelného Alberta Sordiho. Fellini s nadhledem zůročil dřívější novinářské a karikaturistické počátky, přičemž neopomněl do filmu zakomponovat prvky, s kterými se setkáme i v jeho pozdějších, vyzrálejších dílech. (17.08.2004)

Takže hneď na úvod:A.Sordi tam toho veľa nenahrá,ale to by nevadilo - postatné je,že to nebolo vtipné.Či časom vypršal humor alebo ozaj ten motív a hlavne prevedenie bolo slabšie neviem....no nič moc.Skôr zaujali exteriery rokov 50-tych ako dej samotný.Malá poznámka:malú úlohu tu hrala i Giulietta Masiny ,režisérova manželka - nemôžem si pomôcť,ale ani v mladom veku to nebola nejaká extra krasavica..... (26.05.2020)