Generál MacArthur

Hlavní výtka: prodloužil bych na 3 hodiny, neboť tady to je místy až moc "highlight reel" než souvislý životopisný film. Ale jste-li předem v obraze (x), pak to nevadí. Divácky vzato radost, Peck je jako pětihvězdičkový generál výborný a plápolá z něj autorita. Jedná se o oslavný a nepříliš kritický portrét – tzn. MacArthur v něm vynikne jako starosvětský, moudrý, statečný a dobrosrdečný, neposlušný ve věci hloupých rozkazů politiků – a jako takový jde ruku v ruce s "greatest generation" mytologií... poloviční cukřík :) (13.03.2022)

V krátké době je Generál MacArthur už druhým generálem v mém filmovém životě. Když srovnám dva slavné americké generály (Patton vs. MacArthur) je mezi nimi zásadní rozdíl. Mimochodem, hlavní postava tohoto filmu se o Pattonovi zmínila. Od počátku je hlavní rozdíl v tom, že Patton působil místy až jako psychopat. Zfackoval vojáka, neměl slitování a neměl pochopení pro slzy či lítost svých podřízených. U tohoto velitele většinu podobných vlastností naopak nacházíme. Dokonce sledujeme scény, kdy jednoho vojáka obejme, při dalších příležitostech nemá daleko k slzám. Vždy nacházel soucit s vojáky a přemýšlel jako člověk i voják dohromady. MacArthur byl výborný co se taktiky týče, ale jeho hlavní vada byla neschopnost ústupu. Boj za každou cenu, ať je předem vyhraný nebo prohraný. A v jednom to měli s Pattonem podobné - život pro ně byla hlavně válka, boj a armáda. A to přesto, že po uzavření kapitulace Japonska mluvil generál barvitě o míru. Takže klasický zelený mozek - armáda především. Moc se nedivím, že z něj prezident rostl a že MacArthur neuspěl ve volbách. Američané měli válek plné zuby, ale USA jsou prostě válku milující národ - tedy politici zcela jistě. Tento film se liší i způsobem výroby. Zatímco Patton je sáhodlouhá freska obrazů ze života slavného generála, MacArthur střídá obrazy rychle za sebou ve svižném tempu a to dokonce tak, že mi občas dělalo problém pochopit, že už uplynulo pár měsíců a jsme v jiném období. Gregory Peck zahrál předobraz výborně, ale dojem mi kazil Bartoška, jehož hlas se k této postavě opravdu nehodil. (07.04.2022)

Dobrý historicko-životopisný film o generálovi Douglasovi MacArthurovi. Mapujúca jeho vojenskú kariéru počas druhej svetovej vojny v Pacifiku a Kórei až do jeho odchodu do dôchodku. Produkcia je dobrá a s ohľadom na náročnosť vojenských operácií až veľmi dobrá rovnako ako herecké výkony. Gregory Peck stvárnil osobu MacArthura uveriteľne s ohľadom na to, že je ťažké odlíšiť aká bola reálna osoba generála a čo už je spomienkový optimizmus či iné prifarbenie. Dej však nie je príliš akčný a väčšinou sme svedkami osobných rozhovorov, plánovania taktiky, či prejavov, čo môže byť nudné. 70% (20.10.2023)

Nepochybně mě ovlivnil ten úděsný dabing. Ale... film dobře ukazuje, jakou primadonou generál byl a jak si své postavení "hrdiny" pečlivě propagandisticky hlídal. Nepochybně se mu nedá upřít schopnost riskovat a i díky jeho "žabím skokům" válka v tichomoří měla rychlý a úspěšný průběh. Film ještě nehovoří o tom, jak se generál napakoval půl milionem zlatých dolarů od filipínského prezidenta, tato skutečnost byla odhalena až v roce 1979, film je z roku 1977. Také symbióza s Rooseveltem nebyla náhodná. Antikomunistický Trumen už mu nevoněl. Nepochybně se podílel na dobré poválečné správě Japonska, dobře vedl i válku v Koreji (Truman mu dokonce schválil použití jaderné zbraně za předem specifikovaných podmínek). Právě to, že generál poslouchal jen sebe vedlo nakonec k jeho pádu a nepoužití jaderné zbraně možná zachránilo svět od jaderné války. V té době by ji Čína i SSSR klidně odvetně použili. Pokud filmu lze vyčítat tak to, že měl málo ukázaných bitev, málo ukázal, jaký byl generál sebestředný ješita, dobře ale znázornil, že hlupák to nebyl. Ukázaná kapitulace Japonska byla dobrou připomínkou, ale válečná zvěrstva Japonců film spíše pominul. 50% protože mě film nijak nenadchnul. (02.08.2021)

Tento film není horší než "Generál Patton" z roku 1970, naopak mě o něco víc bavil, ačkoliv podle celkového hodnocení těchto filmů by se měl předpokládat opak, ale Patton je pekelně nadhodnocen a nechápu, kde kurva sebral sedm Oscarů, za co? Patton se zoufale snaží být uměleckým dílem, kterým ani náhodou není. Naopak MacArthur je naprosto normální dílko, které si na nic nehraje, skoro jsem byl v pokušení dát čtyřku. (31.05.2019)