Modré uniformy

9/10 Malo znamy, ale o to lepsi kus, kde se masakruje na vse strany, takze vina nelze lehce prokazat a blondata "indianka" sekyruje chlapy, jakoby se pro to narodila. Rozhdonde se divim, ze nektery z uzivatelu sem nepridal otravny link jeden ze 100 nejlepsich westernu vsech dob. U tohoto by to aspon byla pravda... (21.05.2011)

Jeden z poslednych filmov Ralfa Nelsona /Polni Lilie/ a masakrozna zalezitost. Vyborne je zobrazene putovanie neskuseneho chlapca a krasnej dievciny napriec severoamerickymi preriami. Casto musia prekonat osobne antipatie a spolupracovat spolu, priroda tu hra samostatnu rolu a cely film je vzrusujuci, fascinujuci a ma aj slusne tempo. Dokonca sa tu zjavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, Race for the Yankee Zephyr/. Zaverecny Masaker potom je krvavym zakoncenim filmu, Nelson ako reziser sa predviedol : 95 % (05.11.2016)

Tento western pravděpodobně nebude součástí nedělních podvečerních Filmových návratů. Podobně jako Malý velký muž dlouho "klame tělem" (u Penna satira, zde romantické sbližování), ovšem v rámci žánru se vyjadřuje k politické situaci přelomu 60. a 70.let (válka ve Vietnamu), přičemž jeho vyvrcholení ( inspirované masakrem Čejenů u Sand Creeku v roce 1864) je nemilosrdnou obžalobou války a s ní spojené genocidy. (06.02.2009)

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. (22.06.2020)

Rok 1864 v Coloradu. Nenávist mezi bílými a indiány vyhnaná do krajností, povzbuzovaná zážitky z minulosti i vojenskými veliteli. Hlavními postavami filmu jsou mladý vojín a dívka, kteří jako jediní přežijí brutální útok indiánů z počátku filmu, putují ke zbytku jednotky, aby se stali na konci filmu svědky vybití a vypálení indiánské vesnice. Způsoby ani krutost se nezměnily, jen si útočí a bránící strany prohodily role. Patrně v zájmu co největší autentičnosti byly některé scény natočeny velmi realisticky, takže nic pro slabé povahy. (22.11.2008)