Sociální síť

Občan Kane facebookové generace. The Social Network není a nechce být kronikou vzniku Facebooku, vlastně počítá s tím, že si o historii firmy něco najdete alespoň na Wikipedii. Rozhodně není ani komedií, i když Sorkin opět napsal tolik vybroušených hlášek, že je napoprvé nemáte šanci pojmout. Se všemi těmi vtípky okolo jde o temný, smutný a znepokojivě aktuální film. Detaily Zuckerbergova života nejsou podstatné (větší prostor věnovaný rodičům bych nicméně uvítal), Fincher na něm pouze nezaujatě demonstruje, jak dnes přestává existovat jakékoli soukromí. Jestliže je Zuckerbergovi na začátku poskytnuta výsada subjektivního vypravěčství, pak jen zdánlivě – jim čtené blogové zápisky by díky jejich veřejnosti mohl předčítat kdokoli jiný. Vypravěči se stejně jako v Kaneovi neustále střídají, není však jasně odděleno, kdo zrovna mluví. Namísto svědomité rekonstrukce sdílení hromady informací. Film přitom není roztěkaný jako pravidelní uživatelé internetu. Nikoli zběsilé střihy, makrodetaily mikrovlnek a vychýlené úhly. Delší záběry, přeostřování, důraz na herectví. Z předchozích režisérových filmů má TSN nejblíže k podobně neuzavřenému, zvláštně ne-uspokojivému, leč trochu dlouhému Zodiacovi. The Social Network je naopak mistrnou ukázkou, jak bez zdržování sdělit opravdu hodně. Fincher našel dokonalý poměr mezi efektivitou a efektností. Apendix: Justin Timberlake je víc cool když hraje, než když zpívá. 90% Zajímavé komentáře: Cival, kOCOUR, Marigold, J*A*S*M, FlyBoy, Popluh, Chobotovec (02.11.2010)

Jak mi Fincher přijde preciznější, tak mi přijde prázdnější. Už brzy bude nejspíš úplně nejpreciznější a zároveň nejprázdnější. On odchod z kina s pocitem: "Hm, tak mistr vzal zakázku a zpracoval ji poctivě," nesvědčí moc ani o poskytnuté zábavě, natož případné transcendenci. Nejde o filmovou exhibici, ale exhibicionismus. Social Network představuje geniální lidi od počítačů jako dokonale naplňující prototyp nerda, tedy člověka s nulovou sociální inteligencí, kterého nic od počítače nedostane, s tou výjimkou, že mnohem více chlastají a šukají. Mohou sebevědomě a nabubřele žvanit (zdejší Zuckerbeg) nebo být zajíkavě plyšoví (zdejší Saverin - a je jedno, že neprogramuje). Na Harvardu vůbec, zdá se, studuje pouze banda fetujících, mrdajících, chlastajících géniů, kteří pohrdají obyčejným člověkem, leč vymetou každý komín s pěkným okolím - ovšem ta necitlivá banda v mžiku i přes přeplněný společenský život podlehne kouzlu fejsbůku. Obzvláště zrůdným způsobem jsou tu zobrazeny ženy, jež nejsou než kurvy provlhlé od toho, jak si do vagíny neustále strkají jeho "peníze" a "úspěch". S výjimkou Eriky, která má nadzjevně ztělesňovat tu zdravou, nám normálním vlastní opravdovost. Tak se pěkně poplácejme po ramenou a řekněme si: "No jóó, oni jsou možná geniální a mají prachy, ale my jsme stejně lepší jako lidi. Taky šťastnější." Když se to pěkně ozvučí, ohudbí, jezdí se kamerou semhletámhle, hlavně svižně, což se řekne i v střižně a: "Staccatózně žvaň a mel, Zuckereisenbergu!" toto letí, jéje, viďte? Tohle nepovažuji za generační ani žádnou jinou výpověď, ale za podbízivost. *** hvězdy, páč jsem to Fincherovi první půlku filmu žral i s navijákem a teprv pak se udice přetrhla. (02.11.2010)

Tam, kde iní režiséri skúšajú svoje limity, si David Fincher v klídku maľuje obrázok definujúci dokonalosť. The Social Network neknokautuje jednotlivosťami, ale schopnosťou tak silne osloviť tak banálnym príbehom, ktorý sa môže v menšej verzii diať i teraz na každej druhej univerzite. Je to formálne najskromnejšia, ale obsahovo najhutnejšia fincherovka, ktorej najsilnejším momentom je záber na hlavného hrdinu, ktorý získal i stratil všetko. Konverzačka, vzťahovka zo školských internátov, ktorá americký sen nového tisícročia neoslavuje, ale poukazuje na cenu, ktorá sa zaň platí. Bez náznaku sentimentu či obhajovania pozitívnych hodnôt – skôr než bych ich obhajoval, poukazuje na ich absenciu. Scénu závodov na vode tak Fincher pojal preto, lebo žiadneho iného tvorcu by na jeho mieste ani len nenapadlo, že si niečo také môže dovoliť. Film JE komerčným ťahom štúdia (nízky rozpočet plus popularita FB rovná sa istý zisk), ale vďaka filmárskej kvalite predstavujúcej ukážkovú „štúdiu charakterov“, a vďaka výpovednej hodnote o konkrétnej dobe a ľuďoch v nej, sa stáva tiež najväčšou kultúrno-filmovou udalosťou od United 93. Za dlhé roky najvhodnejší kandidát do oscarovej kategórie „Najlepší nezávislý film roku“ (Juno, Bokovka, atd...). (06.11.2010)

Moc dobrý! Ve stylu vyprávění mixovanym s dokumentárníma údajema se to dost podobá Fincherově Zodiacu. Víceméně nemam co bych snímku vytknul, ten příběh je zpracovanej dost dobře - a člověk se dozví spoustu zajímavejch věcí. Ve snímku se mohlo trochu více šoustat! edit: Když sem psal Tyleru Winklevossovi (jeden z bratrů co inkasovali 60 míčů) na Facebooku a ptal se ho jak moc se se snímkem dokáže ztotožnit, tak psal že celkem dost, že je to fakt hodně podle toho pravdivýho příběhu - za to palec nahoru ! (05.11.2010)

Ze začátku filmu mě dost štvaly ultrarychlé dialogy a z nich vyplívající zrychlené titulky, které jsem skoro nestíhal číst. Pak si na ně moje oči zvykly a já si mohl plně vychutnat kvalitně natočený snímek o vůbec nejaktuálnějším fenoménu, ačkoliv pozornost byla soustředěna hlavně na soudní spor. Jinak překvapil mě Justin Timberlake vůči kterému jsem měl před zhlédnutím předsudky jako vůči herci a pak se mi moc líbil výmluvný konec, jenž krásně uzavřel toto velmi zajímavé životopisné drama. Po průměrném Zodiacovi a Podivuhodném případu Benjamina Buttona to vidím konečně zase na 4*, dobrá práce Davide. (31.03.2011)