Fri os fra det onde
Fräls oss ifrån ondo
Fri oss fra det onde
Režie:
Ole BornedalScénář:
Ole BornedalKamera:
Dan LaustsenHudba:
Stefan NilssonHrají:
Lasse Rimmer, Lene Nystrøm, Fanny Leander Bornedal, Jacob Ottensten, Mogens Pedersen, Jens Andersen, Pernille Vallentin, Bojan Navojec, Kim Kold (více)Obsahy(2)
Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra. Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Bornedalův nejlepší film, nejlepší Strašáci, alternativní vizuál, alternativní příběh, větší realita, větší znepokojení.....i když....jsem rád, že se Bornedal udržel na uzdě, protože je jasné, že mohl expoitační točky vyhnat mnohem výš, na což by se dívalo ještě mnohem hůř. Doporučuje 5 proletářských socek s vyholenýma kebulama z 5....a já taky! ()
Tak to se kolegům ze severu povedlo. On jeden musí mít za ušima, aby se mu podařilo neoficiálně zremakovat Peckinpahovo životní dílo, aniž by člověk zbytečně opisoval a celek tak ztratil na údernosti. Celé si to kráčí svou vlastní cestou a víceméně jediný motiv, který přebírá z originálu, je chladnokrevné počínání hlavního hrdiny při dobývání hradu. Je to perfektně vygradované, brutálnější než hejno netopýrů v otevřené ventilaci, přepočteno na litry samozřejmě a ani ten nejbystřejší koumák s ožvýkanou tužkou za uchem a půl centimetrovými okuláry neodhadne, co se semele v příštích minutách. A pak je tu ta štětka s párkem dokonalých koz, kterými máchá na odiv jako věcmi, kterými se ehm často mává na odiv, a to se potom nemůže divit, že... No... Nebudeme spoilovat... Ty její dudsony mě ale ničí. Svádějte to na žánrovou abstinenci, ale chvíli mě to táhlo k plné náloži, pak jsem zapojil mozek nebo co. ()
Všechny tvary od slova tíha tenhle film obsahuje. Je to tíživé, těžké a těžkopádné. Dialogy jsou v tomhle filmu asi to nejslabší a jejich pronášení, hlavně v úvodní (více než hodinové) expozici je dosti právě těžkopádné. Jde z toho slyšet to zřejmé rýsování charakterů ("klidně se vychčiju do zadku Connie Hedegard, když mi to přikážeš Larsi") a vyčkávání jednoho herce než ten druhý dopoví svou repliku a on na to může zareagovat. Nebojte se, že byste narazili na náznaky herecké improvizace. Psychologická proměna hlavní postavy je tak odfláknutá a vyjádřená pouhým praštěním páčidla do zvonku. Pech. Ale ta depresivní atmosféra celého filmu padá jako těžká deka a ačkoli konci nevěřím, tak mě docela příjemně překvapil, že je jak amorální, tak lidský, ale ze všeho nejvíc seversky svérázný. Navíc ta kouzelná absence jakékoli dynamiky ve scénách, ze které by se jí trocha mohlo vymáčknout (například molotov) má něco do sebe. ()
Strašne nemám rád tieto typy filmov, kde sa sfanatizovaný dav pokúsi psychicky a následne aj fyzicky zlynčovať jednotlivca. Nerobí mi dobre pozerať sa na to. Navyše scenár nie je žiadny zázrak (zabitie policajtov, likvidácia nič netušiaceho doktora, morálny konflikt medzi manželmi). Už to nikdy viac nechcem vidieť. ()
Tradičně dobrý severský film, na kterém mi ale nejvíc vadí jeho vizuální stránka. Už se totiž netváří tak přirozeně, jako jemu podobné filmy, když vypráví kruté příběhy každé z postavy, co se ve filmu objeví. Pořád si ale drží neuvěřitelně dobrou kamerou a fantastickou atmosféru, která dokáže ždímat emoce i na bohapusté silnici, která je rovnější než čára nakreslená pravítkem. ()
Reklama