Hra o trůny - Série 4

Čtvrtá série jede na stejné vlně jako ty předchozí, takže co se týče technického zpracování, není moc co vytknout. Problémem začíná být scénář, který v předchozích sériích vyslal mnoho postav na nejistou cestu za očistcem nebo smrtí, a nyní jimi musí mechanicky pohybovat po šachovnici, aby se jejich osudy tu a tam na nějakém políčku proťaly, či je nechat čekat na nějakém místě, aby posléze v dalších sériích došlo k předpokládanému střetu. A tak občas dostane logika na frak, jen aby se figurky pohybovaly kýženým směrem napřed dle spisovatelovy vůle (Martin odešel po druhém dílu této série), či posléze dle scénáristů dirigentů. Nic proti, udržovací epizody, tj. ty, ve kterých se rychle "přepíná" mezi jednotlivými osudy mají tempo a spád, a když se seriál zastaví, aby se věnoval jenom jedné lokaci, je to strhující podívaná. (08.11.2019)

Martin se knižně rozmáchl, a na to, aby se v všech jeho postavách čtenář dobře vyznal, by musel psát na GoT diplomovou práci, ale seriálu se daří uchovat divákovu soustředěnost na všechny dějové linie díky osekání postav a (bohužel) někdy podivných personálních a časových posunů. Nicméně nevadí, základ je silný, s mnoha emotivními momenty a některé z postav nejenže neubírají, ale rožšiřují knižní dojem - ve 4.serii jasně Tyrion a Jamie Lannisterovi. Přeobsazení Hory dopadlo dobře, u Daaria, myslím, spíš ne. (15.04.2020)

Nemysleli jste si, že může vyhrát sezóna bez Oberyna, že ne? Série, která v sobě spojuje to nejlepší z první a druhé poloviny seriálu. Mistrovský scénář se potkává s navýšeným rozpočtem v dokonalé součinnosti. Škoda, že Alex Graves, který režíroval její většinu, se už u seriálu neobjevil, protože měli fanoušci problémy s některými jeho výroky. Série, která bude mít v mém žebříčku epizod nejvíce zástupců. Začíná nejsilnějším úvodem vůbec, epizodou The Two Swords, v níž Tywin roztaví Eddardův meč Led, Arya získá zpátky Jehlu a Ohař chce víc a víc kuřat. Pokračuje excelentní The Lion and the Rose neboli Purpurovou svatbou, po níž následuje pár výplňkových epizod. Ale od šesté až do konce nastává bezmála dokonalost. Každá epizoda jako kdyby fungovala samostatně i společně, byla malým filmem a vybraným potěšením. Tyrionův soud, konec tety Lysy, Oberyn vs. Hora (další skvělý monolog showrunnerů o Tyrionově bratranci a broucích), bitva o Zeď a jedno ze tři nejlepších finále v podobě The Children, vtipně odvysílané na Den otců, v níž si Tyrion definitivně vyřídí účty s Tywinem. A vše spojuje Arya putující s Ohařem po zpustošených Říčních krajinách, což funguje jako ohromně silná výpověď o hrůzách války na civilním obyvatelstvu. Čtvrtá série má na vše čas, skvostně dýchá (na rozdíl od oběti Purpurové svatby). Je to série, kterou jsem si pro její větší filmovost a menší beznadějnost pustil nejvíckrát, a řadí se pro mě spolu se třetí k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem v televizní tvorbě viděl. Žebříček sérií na TVZone. (31.05.2024)

Čtvrtá série stojí na silném základu a emocích. Král je mrtev ať žije král a Joffrey jako slizký a sadistický parchant si zasloužil konečně dodýchat. Souboj Hory a Oberyna je opravdu stylový. Závěr série a odstranění další klíčové postavy seriálu je šokující. Za mě nejlepší série vůbec, když to vezmu zpětně. 9/10 (05.05.2021)

Čtvrtá sezóna přinesla celou řadu skvělých momentů, ale neodstranila největší problém celého seriálu- žvanění o ničem. Myslím, že nejlepším příkladem tohoto nešvaru je rozhovor z osmé epizody o broucích a Orsonu Lannisterovi mezi Tyrionem a Jaimem, to je přímo majstrštyk. Na to se dá říct jen PROČ?? Na Zdi je střídavě oblačno, ale méně zajímavé vstupy mají stále navrch, podobně je na tom Daenerysina dějová linie, Ohař s Aryou Stark mě na druhou stranu bavili pokaždé. (14.12.2017)