Qie ting feng yun

Na rozdíl od svého času napjatě očekávaného "Confessions of Pain" s jeho odtažitě vycizelovaným stylem a překombinovaným scénářem je "Overheard" konečně plnohodnotným návratem (větší části) tvůrčího týmu stojícího za zázrakem jménem "Volavka". Forma ani scénář tu neexhibují a naopak nechávají veškerý prostor postavám. V souladu s tím a faktem, že ve filmu nejsou žádné akční a principielně ani dynamické žánrové scény, se role hlavní atrakce přenáší na skvostné herecké obsazení v čele s jedněmi z nejlepších herců působících v současném Hongkongu - Lau Ching Wan, Louis Koo, Daniel Wu a Alex Fong, kterým v menších partech sekundují Waise Lee, Michael Wong. Pozvolné vyprávění pečlivě buduje napětí překvapivě klasickými a nekřiklavými prostředky – důsledné předestření výchozí situace a její decentní stupňování, přičemž v obou fázích se staví na pečlivém rozzáběrování, které přehledně ukáže všechny prvky scény. Overheard překvapí svým stylem, který na jedné straně vychází z postupů současné hongkongské kinematografie orientované na zahraniční trh (hyperrealismus, opuštění osobitého spektakulárního stylu 80. a 90. let), ale současně se vyhýbá povrchní plochosti. Jestliže o jiných high concept filmech z Hongkongu posledních let (včetně zmíněného "Confessions of Pain") lze říci, že jsou jen nablýskané exotická cingrlátka určená k okouzlení zahraničních diváků, "Overheard" ukazuje, že v Hongkongu může vzniknout film globálního (chcete li hollywoodského, ve smyslu univerzální přístupnosti) ražení. (31.01.2010)

prvnich dvacet minut jsem se v postavach a deji moc neorientoval..vedlejsi linie hlavnich postav byli ze zacatku hodne matouci..pak to do sebe zacalo zapadat a pribeh skvele gradoval..moc pekny konec, vse jak ma byt..jen me tam z pocatku hodne zarazela vznosna hudba a k tomu ty zpomalene zabery, ale nakonec ty byli tou nejdulezitejsi strankou filmu:) (28.03.2010)

Film, který začíná tak ale tak pozvolna, až mě fakt nudil. Bohužel, v první hodině se toho moc extra zajímavýho a zapamatováníhodnýho nestane. Zato poslední půlhodina, to je úplně jinej film. Takový tempo mělo být nasazený po celej film, nebo měli z mýho pohledu přidat alespoň něco, co by oživilo první hodinu. Herců jsem rozeznával asi 5, zbytek mi neskutečně splýval, protože byli vybraní snad podle jednoho klíče. Co mi sedlo, byla hudba, ta byla opravdu moc příjemná. (17.12.2013)

Nadupaný thriller takřka bez jediného hluchého místa. Často velmi zkratkovitý scénář nenechá diváka ani na chvíli vydechnout a vyžaduje jeho absolutní pozornost. Méně důležitým scénám a vedlejším liniím je dopřáno naprosté minimum prostoru, takže zbytečně nezdržují a nenarušují spád filmu jak tomu v tomto žánru často bývá. Svůj účel však díky zkušené režii i přes svojí stlačenost bohatě plní. Overheard díky tomu i přes svojí délku zvládá sdělit mnohem více než průměrný dvouhodinový krimi-thriller. Parádní hudba a celkový "look" jsou spolu s přesvědčivými hereckými výkony už jen třešničkami na dortu. (19.09.2011)

Čekala jsem typičtější akčňárnu/krimi, kde se budou jako vždy vyjímat nebelvírská chrabrost a čestnost, a on mě ten trojlístek "hodných hochů" už ze začátku pěkně převezl. Snímek se zvrtne úplně jinam než jeho bratříčci, což ho osvěžuje. Ještě se rozhoduju, jestli se mi to celé líbilo, nebo mě jedno překvapení za druhým postupně zklamávalo (měla bych možná použít slovo "rozčarovávalo", zklamaná nejsem, zdrcená celkem ano). Nakonec beru Overheard spíš pozitivně, i když po něm zůstane pachuť. V tomhle žánru si plot-twistů cením. A Daniel Wu, jeho prostě uctívám. (05.07.2015)