Miláček

Adaptace bez jakékoli režijní invence. Prostě jen převyprávění Maupassanta, ale bez jeho nadhledu a společenské kritiky. Všechny tři ženy byly výborné a ani Pattinson nebyl tak tragický. Bezcharakterního přihlouplého frajírka zvládá dobře, jen mohl častěji používat šampon, nepůsobil by pak tak slizce. (28.05.2012)

Veškeré pocity a myšlenky musíme kromě dialogů odtušit i z výrazu herce. A tady bohužel Pattinson selhává a strhává s sebou tak trochu i celý snímek. V předchozích filmech mu jeho otupělý pohled a lá nerušte, právě sním pomohl. Jakožto upír získal vhodnou tajemnost, v Nezapomeň na mě pak vystihl prototyp rebela, který ale tím vším pouze skrývá citlivé srdce. Jenže tady kvůli svému stagnujícímu hereckému projevu vytváří barikádu mezi sebou a divákem. Občas je atmosféra ale natolik uvěřitelná, že i Pattinsonův zasněný pohled zničehonic vypadá adekvátně. A navíc ukáže nahé půlky, takže se nedá úplně říct, že by pro film nic neudělal. (30.05.2012)

Nie som určite za to, že film musí byť vždy genetickou kópiou alebo takmer dvojníkom literárnej predlohy. Lenže, sakriš, niektoré literárne predlohy si zaslúžia vyššie zaobchádzanie a skutočný rešpekt vzhľadom na svoje kultúrne dedičstvo ako iné. Miláčik sa odohráva v 2. polovici 19. storočia, kedy si moc dobre nevieme predstaviť, ako sa vtedy žilo, bavilo či ako sa získavalo uznanie, no jedno je isté, tento príbeh je nadčasovým príbehom, postavy sú nadčasovými postavami, s nadčasovými "hodnotami", navyše zachytáva (ne)pekne nestabilnú dobu, ktorá bola z hľadiska histórie perná, nielen vo Francúzsku... Táto adaptácia je koprodukčným európskym pokusom o spracovanie veľkého diela francúzskej kultúry, a to je, prosím, VŠE. Ani nestojí za reč, že verne pripomína len next new, draho obsadený, nablýskaný, vybrakovaný produkt, ktorý asi najviac utrpel výberom Roberta Pattinsona (!) ako hlavnej postavy, ktorý bohužiaľ vôbec nezvláda pohnútky a činy Georga Duroya, kto vie prečo? :-)))) Ale ani ostatné nefunguje oveľa lepšie ako Pattinsonov výkon: priveľa, priveľa, priveľa, priveľa hystérie, a súčasne nepochopených emócií, či postáv... Jediný magický element, Christinka Ricci, hrá tak skvostne, až vás to bije do očí, a od momentu zjavenia na scéne sledujeme jej, nie ten Georgov príbeh... (23.07.2012)

Dle slavného románu Guy de Maupassanta. Netřeba se tedy rozepisovat o obsahu, postačí stručné - touha po moci a lásce, která přerostla v posedlost. Robert Pattinson v hlavní roli významně přesvědčuje, že umí zahrát i něco jiného, než je strnulý pohled napudrovaného upíra. Mnohým, zdá se, dělá velký problém překousnout tuto nezávidění hodnou hercovu životní epizodu. A tak stále srovnávají. Osobní kouzlo v něm je veliké a postupná proměna v sexuálního devianta své doby je zpracovaná velmi dobře. Na konci ho zároveň nenávidíte a na druhou stranu se vůbec nedivíte ženským hlavním představitelkám, že se nechaly zbláznit. Tím se dostávám k hrdinkám románu a vedoucím dámským rolím. Celé trio je rovnocenným partnerem a ráda přiznávám, že všechny měly moje velké sympatie od začátku do konce. Scenérie Paříže na prahu devatenáctého století je podmanivá a zvoucí k tanci a zábavě. Zdá se, že to byl hlavní motiv - pozvednout se ze dna chudoby, využít možností, které se nabídly, maximálně si všeho užít - protože žijeme jenom jednou! A nezáleží na tom, kolik zničených duší a zlomených srdcí za sebou mladý bonviván zanechá. (01.08.2012)

Převážně mimořádné herecké obsazení silně vázne na představiteli hlavní úlohy; zatímco v literární předloze jde o muže středních let, zde se nám nabízí spíš než muž eféb (teenager); kontrast mezi ním a Forestierem, Maupassantem zpodobených jako vrstevníci, je až řvoucí. Zprvu dobře rozehraný příběh ztrácí směrem k závěru dynamiku; zdá se, že byl přečerpán původní rozpočet, a tak bylo nutno šetřit. Nejenže to ovlivnilo kvalitu filmu; novela či románová povídka, za kterou je Maupassantovo dílo považováno, je zbavena v tomto filmovém provedení ploch umožňujících hlubší psychologické prokreslení postav a v závěru se pod rukama rozpadá i samotný příběh. A tak největším zážitkem zůstává plejáda skvělých hereček střední generace, zpravidla dosud obestřených nepančovaným pelem mládí. Za zvlášť zdařilou považuji kreaci Umy Thurmanové, jež potvrzuje to, co doposud - alespoň pro českého mainstreamového filmového diváka - mohla jen naznačit: že je herečkou nejen neotřelého jevu, ale i univerzálního uměleckého záběru. (21.08.2012)