Jedlová samota

Švýcarská režisérka Bettina Oberli suverénně zvládla znázornění skličující, ponuré atmosféry v každičkém detailu. Jenže sama vynikající atmosféra ještě neudělá vynikající film. Na rozdíl od skutečného, dodnes nevyřešeného případu z roku 1922, kterým se kniha i film volně inspirovaly, se dočkáme odhalení vraha i jeho motivu, což přispívá alespoň k částečnému uspokojení diváka. Pátrání po vrahovi je však odstaveno až na druhou kolej. Prim hraje studie dvojí morálky vesničanů s jejich chlípností, zbabělostí, strachem a špatným svědomím, hledajícím úkryt v rouše fanatické zbožnosti. I přes tu hutnou, tíživou atmosféru a zájem o rozluštění zločinu nedokázal film se svými občas matoucími, opakovanými flashbacky naplno udržet mou pozornost. Přispěly k tomu i naprosto nevýrazné a antipatické charaktery. Jediné co zabránilo mému ponoření do spánku byl brutální bavorský dialekt, který vyžadoval mou zvýšenou koncentraci. Hanekeho „Das weisse Band" si dokázal s obdobným námětem poradit nepochybně výstižněji. (07.03.2011)

Nikdo, opakuji NIKDO z vas se na Tannöd netesil vic nez ja. A pak zklamani, takove docela zklamani. Ne ze by byl Tannöd spatny, to neni, je to dobra detektivka, knizka je fakt paradni. Ale film zklamal. Atmosfericke to bylo, ne ze ne. Ale taky tak trochu nudne. Skoda. Skoda prevelika, tesila jsem se na to skoro jako onehda na "Baader Meinhof Komplex". Na vic nez tri to bohuzel nevytahnu, ale myslim ze tak jednou za sest let (videno minuly tyden po sesti letech kdy jsem na to byla v kine) to klidne a s cistym svedomim doma dam na DVD. Berte to tak ze za me takova silnejsi trojka, ktera ma slusne nakroceno ke ctyrce, ale diky opravdu kvalitni nemecke kinematografii nechci nadhodnocovat. A taky ta knizka jak byla paradni, tak zeano.. no... Silnejsi trojka proste. A nazdar. (25.11.2015)

Film se může spolehnout na dva zásadní aspekty. Tím prvním je atmosféra německé vesnice 50.let, která neměla chybu a místy nabírala až hororový nádech a tím druhým resp. Druhou je Julia Jentsch, jejíž výkon snese ta nejpřísnější měřítka. Samozřejmě něco do sebe měl i příběh sám už jen tím, že se inspiroval skutečnými událostmi, líbilo se i samotné vykreslení obyvatel vesnice plné špinavých tajemství, ale upřímně řečeno neudělalo to na mě takový dojem. To je sice trochu škoda, protože bych rád hodnotil i výše, ale i tak jsem hodně spokojen. 80% (06.11.2017)

Poměrně dosti hutné drama z nelítostného prostředí horského venkova. Bettina Oberli neudělá snad ani jeden krok vstříc divákovi, takže vypráví pomalu se spoustou odboček a dosti spoléhá na příběh samotný. Zvolila přísně civilní stylizaci, která se opírá o hezkou ruční kameru (žel když točíte na ručku, musíte dávat pozor, jestli nemá občas kameraman křeč), atmosférickou hudbu, drsné prostředí a komunitu, ve které snad není ani jeden sympatický charakter. Bohužel zhruba po 40 minutách, kdy skončí úvod do situace, se děj filmu zastaví tak, že si musíte dát zápalky do očí, aby jste se dočkali závěrečné dvacetiminutovky s nenápadnou pointou (mimochodem, i když byste prostředek prospali, nic-moc nepromeškáte a jen vám trochu uteče ten tísnivý pocit, jenž se celou dobu šíří z plátna). Každopádně jde o zajímavý příspěvek z žánru kriminálních dramat ve velmi "evropském" pojetí. Kathrin přijíždí na pohřeb své matky do vsi poznamenané brutálním vyvražděním jedné rodiny, pohřeb se jí trochu protáhne a příjemné to moc nebude... 70% (07.10.2010)

Proč tak průměrné hodnocení? Jedlová samota je schopný atmosférický film, který staví na historických základech, tajuplných postavách a dobré hudbě, což je vlastně všechno, co dobrý film má mít. Já byl spokojený. Němci poslední dobou předvádí jeden zajímavý film za druhým a Julia Jentsch je tu opět maxi kouzelná. (13.02.2012)