Nirvana: Live at Reading

Jedinečný koncert s neopakovatelnou atmosférou, Nirvana bez příkras, vynikající Grohlova gra na bicí a přesná Novoselicova basa společně s Cobainovou netechnickou kytarovou hrou a dobrým zpěvem. Energičnost a nasazení této trojce je neuvěřitelné. Koncert měl skvělý setlist, úmyslně špatně zahranou Smells Like Teen Spirit, výborné coververze, praktický žádné efekty a zbytečné řeči a fantastické fanoušky. Závěrečné ničení nástrojů je v případě Nirvany až mrazivé, v úplném závěru předá Kurt svou kytaru fanouškům. I na DVD se jde o excelentní zážitek z naprosto syrového koncertu. (05.04.2011)

Dokonalej koncertní zážitek, kterej je po hudební stránce někde v průměru, a to bude člověk ještě mírnej, protože například Kurtova kytara na začátku Smells Like Teen Spirit je noční můra, každýho hudebním sluchem nadanýho jedince. Jenže když se na tenhle koncert díváte, tak vám stejně nezbejvá nic jinýho než se nechat hypnotizovat snad největší hudební osobností historie. A je to k podivu, protože ač měl Cobain nádhernou barvu hlasu, tak s intonací si často nerozuměl a kytarista taky nebyl bůhví jakej. Ale to neni předmětem tohodle komentáře. Předmětem je koncert Nirvany, a to je úžasnej falešnej nářez s nádechem kultu. (13.04.2011)

Žádný zbytečný řeči za každou písničkou, chybí tuny pyrotechniky, žádný počítačem dodělaný efekty, velkoplošný obrazovky, kytarový sóla úplně mimo, na chyby nikdo nekouká, místo pořádný show prohozenej jeden vtip a tomu všemu nasazuje korun Kurtovo "I don't give a fuck" výraz...zkrátka pravej opak ostatních koncertů a přesto úžasná atmosféra, kterou se málokomu podaří vytvořit. (27.06.2010)

Výbornej koncert, v Evropě pro ně dost zásadní, ale něco malinko mi tam chybělo. Ať už píčovinky z Ria, nadšení z Paramountu nebo smutnění z Unplugged. Za těmahle koncíkama to ale pokukuje jako fajn DVD na středeční večer místo seriálů na nově. Proč teda dávám pět? Protože NIRVÁNA! Jakýmukoliv filmu s McQueenem přece taky nedám míň... (10.08.2012)

Zatímco rok předtím, v Readingu 91, hrála Nirvana ještě jako "předkapela", neboť to bylo těsně před tím, než vyšlo její průlomový album Nevermind, a tudíž těsně před tím než se proslavila, rok poté už zde byla jako hlavní hvězda. Za pouhý rok se u této kapely odehrál takový cirkus, co někdo nezažije za celý život. Když Nirvana v Readingu 91 hrála za denního světla svůj půlhodinový set byla to senzace, a když spustili Teen Spirit, fanoušci šíleli, i když tu skladbu ještě oficiálně neznali. Bylo to spontánní. Zde už vše běželo přesně podle "jízdního řádu". Nirvana podle očekávání přehrála téměř album Nevermind (vynechali vlastně jen skladbu Something in the way, která by se na toto vystoupení moc nehodila a skrytou skladbu - demoliční Endless, nameless, kterou končili set minulý rok), a jako bonus přidala pár osvědčených skladeb z prvního alba Bleach - stabilní School, About a girl, Negative creep, Blew a Love Buzz, nesměl chybět Sliver a Aneurysm a z chystaného nového alba ještě přidali early verzi All Apologies, Dumb a Tourette´s, kterou Kurt uvedl jako "The Eagle has landed". Na úplný závěr ještě přidal dva covery - D7 a "Money", kterou často hrával s Mudhoney. Takže menu bylo bohaté a naservírované tak, aby si fanoušci přišli na své, neboť bylo možné tušit, že v Readingu 93 už Nirvana nevystoupí, a vlastně už ani na žádném dalším (to ale asi nikdo tušit nemohl). Srpen 92 a vůbec rok 92 byl pro Nirvanu hektický rok, a zvláště pro soukromí Cobaina a Love, nicméně na tomto vystoupení to (téměř - věnování před All Apologies Courtney - což je vlastně, spolu s touto skladbou, pochopitelně, asi nejsilnější moment celého vystoupení vůbec) není znát a právem patří mezi vrcholná a pamětihodná v historii kapely. Kurt si tu s kapelou dovolil milý žertík, když jako intro k Teen Spirit spustil akordy písně More than a Feeling od kapely Boston, protože bylo několikrát zmíněno, že prý Teen Spirit kopíruje rify právě této skladby. Jistá podoba tam je, a Kurt si tu podobnost náležitě užil a skladbu roztomile zprznil, což ale stejně nikomu nemohlo vadit. Těžko ale soudit, jak se liší zážitek z živého koncertu a ze záznamu na dvd. To se asi srovnat vůbec nedá. Není tak možnost posoudit skutečný dopad tohoto koncertu, ale pouze jeho zprostředkovaný záznam. Soudě podle nadšených komentářů většiny je to i tak dost silný. (03.10.2012)