Meruňkový ostrov

Nebolo to až také zlé, ale nemuselo sa tam polovicu filmu hovoriť po maďarsky. A celkovo mi nejak nedošla pointa. Ako ohyzdná Szidi s očami spuchnutými sťaby nespala tri roky pretiahne celú rodinu od otca až po všetkých potomkov a na každého prenesie znamenie smrti? Alebo o čo šlo? Inak fakt to bola podivná dedina. Okrem prisťahovalky Tobias tam nežila žiadna žena, možno jedna krčmárka, a fakt kde táto ryšavka prišla, tam každého zvedie. Ešte že tam nebol dedinský farár, to by bolo hneď po celibáte. (29.06.2021)

Návrat městské dámičky do smysluplného přírodního rámce Žitného ostrova, kde nalézá potlačované instinkty a vášně v náručí dvou bratrů. Oslava animální přirozenosti potlačující jakékoliv nacionální vášně a svoji vypjatostí měnící povrchní životní tápání v osudovou tragédii. Nebýt silně senzuální kamery a podmanivé hudby, asi bych neměl sílu dodívat se na tento pseudofilosofický návod pro život do konce. Navíc Szidi Tobias opravdu není dobrá herečka a v řadě scén se mi doslova protivila. (21.07.2013)

Bylo to před lety v mém milovaném Českém Krumlově. Popíjel jsem v letní podvečer s přáteli na Latráně v Šedesátdevítce a kdosi z obsluhy pustil do éteru jako kulisu velmi chytlavý šanson zpívaný neskutečným ženským hlasem. Ten hlas mne fascinoval, byl velmi zastřený, chraplavý a - dokonalý. Po něm přišel další a další a já si najednou uvědomil, že více času než společnosti věnuji naslouchání hudby... Říkal jsem si, že dotyčné zpěvačce musí být tak 60 let... Když jsem se mladé servírky zeptal: Co nám to pouštíte? Usmála se a cosi zadrmolila. Připomnělo mi to maďarštinu. Ona asi pochopila můj výraz a tak vytáhla propisku a na prázdný účet mi drobným písmem napsala dvě cizí slova: Szidi Tobias. ,,To je ona, je fakt dobrá ! '' řekla - a odešla. A tehdy v ten podvečer se jsem se seznámil zatím jen s hlasem této éterické bytosti. Následovalo shánění Všech CD a i první koncert, kde jsem Szidi napoprvé uviděl naživo. Stejně jako její hlas, je i ona sama okouzlující. Vůbec mne nenapadlo, že má za sebou celkem slušnou filmografii byť TV filmů. Když jsem se dozvěděl o Meruňkovém ostrově, věděl jsem, že to musím vidět už kvůli ní. Příběh sám už tu tisíckrát byl, protože je starý jak lidstvo samo. Když přijde elektřinou jiskřící hezká mladá ženská do prima party chlapů, nebo dokonce mezi bratry, nemůže už být o počáteční chlapské harmonii řeč. A pokud do toho úřaduje navíc chlast, je o průser postaráno. Zkrátka, připomíná to ten vtip jak se ptá nezkušený plavčík kapitána zaoceánské lodi: ,,A opravdu nosí ženy na moři smůlu?'' Starý mořský vlk vytáhne dýmku a odvětí: ,,Nejen na moři, ale i na souši! '' :-))) --- Meruňkový ostrov je krásný poetický film, vonící létem, rybami a ovocem. Vonící živočišnou láskou i naftou a olejem stařičkého Zilu. Bohužel romantiku záhy vystřídá drama a tak je film náročnější na spolknutí, což zde prokázal nejeden komentující. Spíše než očekávání polopatického vyprávění by si divák měl všímat kamery, atmosféry a detailů. Tento film je hlavně o pocitech. Szidi hrála parádně (možná že ani nehrála, že je prostě taková). Udivilo mne, že se nahoty nebojí ani vášnivých scén, které však pro film byly nezbytné. Po Růžových snech, jsem měl toto léto čest vidět další velmi vydařený slovenský film! A parádní byl i soundtrack ! Dávám 4 sumce. * * * * (14.08.2015)

Atmosféra ako v knihách Ladislava Balleka a zobrazenie dedinského života, ktorý hádam už ani neexistuje. Niekto by mohol namietať, že hlavná hrdinka je prelietavá nymfomanka, ktorá má na mužov veľmi nízke nároky. Pocitovo sa ale jedná o veľmi sugestívnu vec, ktorá zachytáva krásy "hlbokého juhu" a jeho jedinečné genius loci. Z mosta do prosta, tak ako mám v obľube Pokoj v duši pre zachytenie lesov Horehronia, tak mám v obľube Marhuľový ostrov pre zachytenie Bodzianskych Lúk. (27.08.2022)

Pre dokonalé zobrazenie samoty na juhu Slovenska a čistých ľudských emócií vizuálne neatraktívne, málo nápadité, impotentné a neoriginálne. Strašný wannabe art s totálne zle zobrazenou erotikou má našliapnuté do preexponovanej, zle nastrihanej filmovej melanchólie, ktorú zachraňuje v určitých momentoch pekný, ale trestuhodne zle použitý soundtrack. V dialógovej rovine zase príliš fádne, miestami až stupídne. Na Slovenskú kinoprodukciu to samozrejme nie je úplná hanba, ale na druhej strane sa tu podarili omnoho lepšie kúsky, a pri tom nemuseli mať žiadnu nálepku. Muzika neprekonaná, Bebjak je šedý priemer, teoretik, eunuch v haréme filmového sveta a režisérskej invencie , ktorý zo zaujímavého motívu ľudskej drámy spravil na kolene zbúchanú, Hollywood kopírujúcu nudnú zlátaninu bez štipky chuti niečo predostrieť. Byť na tom v kine, urazili by ma vyhodené peniaze (07.07.2012)