Režie:
Milan VošmikScénář:
Ota HofmanKamera:
Jan NovákHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jan Malaska, Zdeněk Deyl, Ivana Fišerová, Dadulka Šimková, Věra Machoňová, Josef Roubíček, Hana Pořízková, Eva Nedvědová, Vladimír Horka, Liliana Martoni (více)Obsahy(1)
Začínají prázdniny a pražské děti odjíždějí na venkov. Frantík naopak přijede do Prahy ke svému dědečkovi Fialovi, který býval řidičem tramvaje. V dědově domě potká Frantík zlobivého Pepíka. Ten se vysmívá venkovskému návštěvníkovi. Pak ho však odvede do vozovny, kde je odstavená dědova tramvaj zvaná Terezka, teď už rozbitá a oprýskaná. Pepík Frantíkovi uteče a ten se ve vozovně sám bojí, zdá se mu, že tramvaje ožily. U dědy si Frantík vyprosí peníze na barvičky, aby mohl smutnou Terezku pomalovat, a zachránit ji tak před odvezením do šrotu. Barvičky nestačí, ale děti z okolí mu dají další barvy a brzy je Terezka pestře pomalovaná. Za odměnu pak vozí Frantíka a jeho kamarády ulicemi. Děti musejí starou tramvaj schovat před dospělými a Velký tramvajový revizor dědu obžaluje z její ztráty. Děti z celé Prahy začnou sbírat staré železo, aby mohla být Terezka ze sběru vykoupena. Akce se podaří, stará tramvaj je opravena a natřena modrou a zlatou barvou a nakonec vozí po Praze děti z mateřských škol. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Ano, nese si to v sobě otisk té doby... jsou tam pionýři atd... Na stranu druhou je to pohádka o dětech co chtějí zachránit stařičkou tramvaj Terezku před sešrotováním. Tramvaj je poslouchá, jezdí kam chtějí, je to plné písniček a navíc je pronásleduje ministr tramvají František Filipovský. Dětem zase pomáhá pan Kemr, je to plné písneček a hlavně záběrů na starou Prahu. A tak když už nic jiného se při té jízdě terezky dívejte kolem, protože jede městem, které dnes už vypadá zcela jinak a místy, kde už dnes tramvaje nejezdí, nebo se o tom zase začíná uvažovat (Václavák). Je to jízda Prahou s náplavkami, Prahou plných prkených ohrad a dřevěných skladů... Praha jakou pamatují naše rodiče z dětství. Už jen v tom má film jistou hodnotu, ovšem děti na to budou nahlížet podobně jako na Pohádky o mašinkách. A navíc, mně se ty prvorepublikové vozy elektrických drah líbí. Dávám tedy za 4 kila železa a jdu volat na linku 1 2 3 4 5 6. * * * * ()
Ač se snímku nevyhýbá určitá naivita a atmosféra je jak vystřižená z padesátých let, v rámci svého žánru jde o nadprůměr. M. Vošmik opět dokazuje svou mistrovskou práci s dětmi a navíc si krásně pohrává s fantazijní realitou. Ministerstvo tramvají a celkově tramvajářský soud je výborný. Boj o Terezku začíná. ()
Rád bych napsal že Milan Vošmik natočil skvělý rodinný film. Ale stejně jako u Honzíkovy cesty jsem měl pocit, že je určený jen pro děti do deseti let věku. Starším divákům nenabídne o moc víc než krásné a vzácné záběry na historické tramvaje, pohled na Pražské ulice šedesátých let a skvělý nápad tramvajového soudu. Scénář je poplatný době a režisérova typická poetika je rozředěná budovatelským tématem a apelem na sběr starého železa. Nabourává to jak dojem pohádky, tak bezstarostnosti letních prázdnin. Tenhle snímek bohužel strašlivě zestárl. ()
Ačkoliv jsem se snažil dívat se na film stejnýma očima jako před padesáti lety, nějak se mi to nezdařilo. Pokud pamatuji na četbu Hofmanovy knihy, Vošmik její poetiku smíchal zčásti s agitkou na sběr starého železa. Film dost připomíná sovětské dětské filmy té doby; děti ovšem tenkrát s pionýrskými šátky skutečně po ulicích chodily; také příběh Terezky je pouze přetvořen v modenrí pohádku, tahle modrá tramvaj Terezka po Praze dlouhá léta jezdila s dětskými výlety, snad nějak patřila Ústřednímu domu pionýrů a mládeže, ale přesně to nevím... V roli chemika Karel Smyczek! Z profesionálních herců mi Josef Kemr v roli básníka připadal toporný, Fiala neměl co hrát a Mixa se jen dvakrát mihl. Sečteno: pro tehdejší děti film dobrý, dnešní by se asi u toho unudily, dvě hvězdičky. ()
Doslova zapomenutý film, který v dnešní době televize vůbec nevysílají. Ten důvod je prostý. Jedná se o vyloženě dětský film, který dnešnímu divákovi kromě pár nostalgických výjimek (stará Praha, staré pražské nádraží, stará tramvaje s průvodčím) nemá co dát. Středem filmu jsou dva šišlaví, tak sedmiletí kluci, kteří najdou zálibu ve starých tramvají, konkrétně jedné. Nakonec se o tu jednu tramvaj Terezku postará samotný Frantík, protože Pepík mu prostě utekl... Roku 1961 to mohlo na dětské publikum zabrat, dneska už to nezapůsobí. [361. hodnocení, 21. komentář, 68%] ()
Galerie (16)
Zajímavosti (6)
- Tramvaj číslo 200, kterou je možné vidět v titulní roli, vyrobily v roce 1900 Ringhofferovy závody na Smíchově. Vůz se dochoval a po třiceti letech oprav se v roce 2010 vrátil na koleje. Jedná se o tzv. primátorský vůz, který byl vyrobený pro Světovou výstavu v Paříži. Uvnitř byly stolečky a křesla. V této podobě je i nyní v pražském muzeu MHD a občas je k vidění v ulicích Prahy. (Stejšn)
- Na film dělali konkurz Rudolf Hrušínský i se svým synem Janem Hrušínským na hlavní role. Rudolf neuspěl, roli básníka hrál Josef Kemr, a na Jana zbyla místo hlavní role Franty malá rolička, kde se dokonce představuje svým jménem a říká: „Já jsem Honza Hrušínský.“ Jednalo se o jeho první filmovou zkušenost. (sator)
- Stíhací tramvaje jsou typu T1, kterým se také říkalo žehlička a jenž byly vyráběny v letech 1952–1958. Poslední vozy dojezdily v Plzni 4. dubna 1987. (Stejšn)
Reklama