Tragic Monday
Režie:
Milan VošmikScénář:
Václav NývltKamera:
Jan NovákHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
František Maxián, Karel Smyczek, Jiří Stáňa, Dušan Veselý, Alka Hamříková, Oldřich Vykypěl, Jiřina Švorcová, Ladislav Pešek, Libuše Havelková, Jana Rubášová (více)Obsahy(1)
Tři devítiletí kluci zavinili, že jejich spolužák skončí pod koly náklaďáku. Jak se přiznat k tomu, co se stalo? Dospělí nemají čas nebo se ze sobeckých důvodů nechtějí vážněji zabývat dětskými problémy. Moralita pro děti a rodiče. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (26)
Jestli jsme něco za Československa v rámci filmů uměli perfektně, pak to jsou psychologické filmy. Jistě, najdou se nepovedené výjimky, ale na ty jsem zatím narazil málokdy. Zlé pondělí se ale povedlo - postavy jsou precizně a uvěřitelně vykreslené (líbilo se mi, že každé z dětí má skutečně jiný charakter a přístup k situaci) a tak je to i se scénářem, dialogy a vedením příběhu (a je to i dost psychologické - člověk chápe, proč se ty děti tak chovají, jelikož se z toho filmu dá vyčíst, jací na ně jsou jejich rodiče a ten vliv je znát právě i v těch dětech - napsal jsem to hrozně, ale snad chápete, o čem píšu). Je to povedené i po filmařské stránce, jen těch detailních záběrů na obličeje mi přišlo zbytečně moc. Podařené jsou i herecké výkony (překvapivě i u těch dětí), líbilo se mi i prostředí tehdejšího Brna a má to taky sympatickou stopáž. Jen tomu chybí nějaká silnější atmosféra a taky se mi to bohužel, jak se říká, nezažralo pod kůži. Ale i tak, velmi povedený film - a vlastně si vystačí s málem. Btw, možná by mě i zajímalo, jak by vypadala alternativní verze konce, toho... no, nebudu spoilerovat. Stejně mě ale překvapuje, jak ten film strašně zapadl. A neoprávněně. 4* ()
Zlé pondělí nabízí skutečně intenzivní divácký zážitek. Vošmik velmi dobře pracuje s dětskými herci, dospělí pak mají příležitost jen na nepatrném prostoru sehrát samostatné příběhy, které by v jiných rukách vydaly na celou sérii melodramatických filmů. Zlé pondělí je film podobného ražení jako Svědomí, dusí každou svou minutou. A je skutečně jen na vás, jestli si takový zážitek chcete dopřát. ()
Psychologické drama o dětech, které způsobí dopravní nehodu a jeden z nich končí pod koly auta. Traumatická událost odstartuje řadu vztahových peripetií a zajímavé zpracování příběhu tak dává nahlédnout pod pokličku několika rodinám, jejich výchovným metodám, včetně fyzického i psychického násilí a manipulace. Malý film o důležitých věcech. ()
V mých očích vynikající, ale skutečně vynikající a pozoruhodný film. Myslím, že zcela přesvědčivě a pravdivě vypovídá o tom, co se honí v hlavách kluků, kteří zaviní, že se jejich spolužák stane obětí dopravní nehody. Velmi mě překvapilo, že Ladislav Pešek hraje zápornou postavu. Film je zajímavý i z jiných hledisek. Např. záběry na Brno v roce 1960; ještě staré tramvaje, do kterých se mohlo naskakovat a vyskakovat za jízdy, autobusy s vlečňáky, skutečnost, že rodiče hned nešíleli, když se dítě někde zdrželo, případně také to, že bylo zcela běžné, že děti chodily pro pivo; nebo takový (tehdy zcela běžný nebo snad módní?) tzv. pytel – místo tašky nebo batohu Jen nevím, zda by film bavil i dnešní devítileté děti. Myslím, že by také lecčemu nerozuměly; např. projednávání na výboru. Přesto že ve filmu byly i dějové nebo spíš časové nesrovnalosti, hodnotím film pěti hvězdičkami a myslím, že tento film je určitým způsobem nadčasový a dá se vidět i více než 50 let po svém vzniku a to dokonce i několikrát. ()
Marthosův komentář je výstižný a bystrý. Dětství to není jen slunce a pohoda, ale také doba prvních morálních konfliktů a sociálních bariér. Skutečnost, že dětská průzračnost nasvěcuje i psychiku dospělých, jejichž představitele Vošmik vede neméně zdatně, je tu hmatatelně zjevná. Herecký koncert minulosti může naše současnost jen závidět. I pronikavost postřehu a minuciozní práci s psychologií postav dětských i dospělých. ()
Reklama