Kid

Najlepšie príbehy píše sám život...Stačila úvodná scéna s "rodičmi snov" a už som bol ako ryba vo vode. Väčšina z nás vyrástla v slušnej rodine, preto je naozaj zaujímavé nahliadnuť do problémovej rodiny, kde ťažko určiť, či je horší otec alebo matka. Prvá tretina filmu venovaná detstvu a dospievaniu je takmer bezchybná. mafiánska linka príbehu i love story fungujú tiež výborne. Vytkol by som iba slabšiu úroveň súbojov na ulici. Inak až prekvapivo dobrý a nenápadný film. 80%. (04.11.2012)

Niektorí rodičia by si naozaj skôr zaslúžili slučku okolo krku ako rodičovské sociálne dávky. Ako napríklad matka malého Kevina. Prvá tretina filmu je zároveň vrcholom filmu. Ukazuje neznesiteľnú tortúru chlapca, na ktorom si žena s večne nenávistným škľabom v tvári vybíja neuhasiteľnú agresivitu. Občas sa ku kopancom a buchnátom pridá aj večne ožratý tatko. Súrodenci len nemo prizerajú nerovným zápasom vo voľnom štýle, spestreným tu i tam "originálnymi" mučeniami typu vopchania synových prstov do zapnutého toustovača či drtičky odpadu. Až keď ho raz takmer prizabijú a končí na intenzívke, dostáva náhradných pestúnov. Ani tam mu dlho ruže nepokvitnú, no aspoň ho nik viditeľne nemučí. Peniaze získava vstupom do pochybných kšeftov. Navyše sa črtá vzťah. Záver je úplným protipólom úvodu, celok tak nadobúda charakter krutej sociálnej drámy so šťastným koncom. Čo by nejako nevadilo, veď poskytnúť nádej všetkým trpiacim je potrebné a občas sa peklo detstva a dospievania napokon zmení v čosi dôstojnejšie. Vadil skôr taký ten pop spôsob odprezentovania, charakterizovanými dlhými plochami plochých popevkov, počas ktorých sa odohrávajú nejaké kľúčové udalosti, zostrihané do pár úplne typických záberov, jánošíkovské presadenie si svojich práv a dosiahnutie životných mét vskutku čestným zárobkom. Navyše všetko tak typizovane, až srdce puká a vlastne v tom puknutí sa rozum zdráha uveriť dôveryhodnosti celého rozprávania, pretože tento spôsob viac než čo iné pripomína klišé tak typické pre ženské romány priložené k lesklým magazínom, či pre hrdinské rodokapsy, predávané v novinových stánkoch. (07.11.2014)

Na jednu stranu dobře natočenej životní příběh, na stranu druhou já v tom od začátku zpackaným životě neviděl nic extra, co by mě mělo oslovit nebo co by na mě mělo nějak působit, možná ještě tak začátek s rodinou má něco do sebe, ale ten zbytek už je celkem rutina a před označením za klišé to zachraňuje jen fakt, že to je podle skutečnosti. (19.05.2011)

Film dvou naprosto odlišných částí, netvrdím, že rozdělených přesně na polovic. V první cca třetině můžeme vidět tíživé sociální drama v duchu nejlepších tradic britské filmové školy, aby v následujících minutách čím dál tím zřetelněji snímek doplul do vod kanadské produkce, která se specializuje na tzv. příběhy dle skutečných událostí. Ta je těžce průměrná a z původně silného příběhu se stává banální historka o zázračném úspěchu outsidera. Konec potom rámují ta nejprofláknutější klišé, jako když hrdina vpadne doprostřed firemní schůze a zajíkavým hlasem vyzná své lásce utajené city. Určitě jste totéž viděli už nejméně 20x v nejrůznějších romantických komediích, tady to ale opravdu zabolí. Celkový dojem: 55 %. (17.11.2015)

Dobré, obzvláště první polovina. Dětství a dospívání kluka, jenž se v křečích potácí z bláta do louže, aby padl držkou do žumpy pokaždé, kdy se mu na obzoru zjeví naděje na lepší zítřek, je natočeno skvěle - ne, že bychom těch sociálních drám o ukřivděných outsiderech viděli málo, ale je to prostě kus přesvědčivě odvedeného díla. S druhou polovinou je to horší, jelikož se de facto sestává z opakovaného žvanění o dluzích, kšeftech, pouličních bitkách a neschopnosti titulní postavy budovat vztahy, přičemž - SPOILER - je vše rozhřešeno v závěru, kdy si kluk pořídí bouchačku, vyřídí mafiány (bez střelby), vyzná lásku svojí milé (okázale a veřejně) a pak už se se svou rodinkou šťastně brouzdá po dvorku. To vše během několika mála minut. Titulky, šmitec. Aneb dobré, ale pod kůži nezaleze. (15.12.2013)