Režie:
Lenka WimmerováScénář:
Alexandra BerkováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Lumír HrmaHrají:
Klára Melíšková, Hana Maciuchová, Bořivoj Navrátil, Petra Špalková, Jaroslav Plesl, Zdena Hadrbolcová, Kristýna Frejová, Lubor Šplíchal, Jitka Ježková, Pavel Řezníček, Jan Vondráček (více)Obsahy(1)
Hořkou komedii o tom, jak těžké bývá odpustit rodičům jejich starostlivost, výčitky nebo nenaplněná očekávání, natočila v ostravské produkci ČT režisérka Lenka Wimmerová. To, co bývá v pozadí, můžeme odhadovat i tentokrát – je to prázdnota v jejich vlastním životě po odchodu dětí z domova, nebo rozčarování z vlastního nevydařeného manželství? Hlavní hrdinka Ivana (K. Melíšková) bydlí sama, bez muže a bez dcery, která je v zahraničí. Trpí nespavostí, jen stěží se jí daří odpoutat se od rodinných křivd i vlastních životních proher. Její dva sourozenci Maruška (P. Špalková) a Olin (J. Plesl) žijí ve velké vile s rodiči. Otec (B. Navrátil) je starý, nemocný, na svoji bývalou kariéru klavíristy dnes už jen vzpomíná. Matka (H. Maciuchová) balancuje často na hraně mezi láskou k manželovi a vztahem k dětem. Faleš, manipulace, teatrálnost aj., jsou její dominantní rysy, i když některé její projevy začneme možná v průběhu děje vnímat s větším porozuměním. Podstatné jsou tři stěžejní okamžiky – tři rodinná setkání (narozeniny otce, pohřeb otce, pohřeb matky), během nichž se vztahy vyhrotí, obnaží a posléze uvolní, osvobodí… Televizní film natočený podle scénáře Alexandry Berkové je také o tom, jak mnoho dobrého či zlého v naší vzájemnosti způsobí úporná snaha udržet alespoň zdání dobrých rodinných vztahů. Láskyplný teror, jehož se obě strany vzájemně dopouštějí, způsobuje, že staré křivdy vyplouvají na povrch i v okamžicích, kdy všichni touží po klidu a smíření. (Česká televize)
(více)Recenze (51)
Mistrovsky podaná analýza porouchaných, ale také se současně napravujících a léčících duší. Alexandra Berková se domohla uměleckých výšin, které režisérka Wimmerová dále rozvinula a výborní herci a herečky dotvrdily. Nejvíce mne upoutaly Melíšková a Maciuchová. Podobné obrazy poučené vzdělávají v lásce, pochopení a pokoře. Všichni jsme jen lidé. Mikrosvět televizní inscenace k takovému (sebe)poznání vybízí. ()
Drama ostravského studia s některými úsměvnými momenty, které táhnou skvělá a uhrančivá Klára Melíšková a trochu klasická Hana Maciuchová. Zatímco první jmenovaná dáma opět ukazuje, co znamená přirozené hraní, druhá z dvojice byla opět obsazena do agresivní afektované role, kterou samozřejmě zvládla výborně, jen mám pocit, že takováto angažmá nedávají vyniknout její noblesnosti. Celkově je film postaven především na českých herečkách spíše než na hercích. Scénář nemá ambice obsáhnout svět a drží v komorní rovině normálních životních problémů, tvůrci to však nenechali zvrhnout do telenovely a vše navíc podpořila ucházející kamera. Do třetice mé šmejdění na poli televizní tvorby, ve snaze uzřít Kláru Melíškovou ve všem, kde hrála, dopadlo nečekaně obstojně, především díky obsazeným dámám. ()
V dramatické tvorbě ČT je tento film pro mě králem a jsem zvědav, jestli ho letos (2010) něco překoná. Je mi líto, že nešel v kinech a nebyl o dvacet minut delší; některé oslí můstky a násilné zkratky mohly být vyřešeny lépe. Ale herci byli výborní (Klára Melíšková ať se prosím objevuje na obrazovce častěji) a skvěle vedení, hudba fungovala stejně dobře jako obraz, scénář Saši Berkové (R.I.P.) byl místy nečekaně vtipný a dovedl stále překvapovat. Jak to celé dopadne, se nedalo odhadnout -- konečně taky v jednom českém filmu! Jsem opravdu rád, že jsem si tohlo mistrné dílko nenechal ujít, a těším se na další od Lenky Wimmerové. ()
Přestože Alexandru Berkovou dvakrát nemusím, tady se to celkem dalo. Bylo to hlavně sympaticky střízlivou hlavní hrdinkou a v druhé půlce filmu i „sympatickou tlustou sušenkou“. Normální rodinné konstelaci trochu vzdáleno, škoda, odpouštět rodičům má asi každý to své, mohlo to být víc z normálního života…kolik z nás má otce klavíristu a matku takhle bláznivou? Přesto jim vyčítáme a zazlíváme (v určité životní fázi, někdo dřív, někdo později) právě každý to své a dokud se s nimi nesmíříme a neodpustíme jim každý to své, pak se nám nebude „dobře spát“… Na nedělní večer, kdy už člověk nechce hlubokosáhle myslet, to šlo.... ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 5/10 Hudba 3/10 Prostředí 4/10/// +Klára Melíšková, kvalitní herecké výkony, bohužel asi docela uvěřitelné a skutečné -slabší hudební doprovod, divný scénář, depresivní nálada snímku/// Když tomuto filmu dáte šanci a nevypnete ho hned po prvních deseti minutách, tak se do příběhu a děje dostanete. Nebude to hned, ale přijdete tomu na chuť. Jenže to nic nemění na tom, že takováto depresivní podívaná i když přesvědčivě zahraná není nic pro moje oči a uši. Navíc některé z herců bych raději viděl ve veselejším filmu. Takže jednou opravdu stačí./// Celkem 48%/// ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Natáčelo se v Hýskově v rodinné vile v ulice Školní 188 a v Hradci Králové, kde štáb navštívil Gymnázium J.K.Tyla, Galerii moderního umění, Tylovo nábřeží, Masarykovo náměstí a ulici V Lipkách, a v Pardubicích, konkrétně na místním hřbitově. (alonsanfan)
- Film byl oceněn cenou Elsa za nejlepší původní televizní dramatický pořad. (Olík)
Související novinky
Brno na týden ožije festivalem Cinema Mundi
Přemýšlíte, co s načatým březnovým večerem? Chcete si rozšířit své obzory, potkat se se zajímavými lidmi a načerpat atmosféru různých koutů světa? Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi představí… (více)
Reklama