Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Vyčerpat zajímavé a vtipné nápady během dvaceti minut, tomu se říká umění. Pak už zbyl jen deník a skype. A Chelsom to dokázal! A co si má nebohý divák počít dalších sto minut, to už pána režiséra a scénáristu v jedné osobě jaksi nezajímalo. No nic. Diváka navnadíme a pak už si při tripu našeho ňoumy bude muset vystačit s pořádnou řádkou klišé, občasného kýče a hlavně spoustou vaty (místy cukrové). A přitom opravdu věřím, že předloha Francouze Lelorda je zábavná, musí být zábavná. Téma zážitků psychiatrů je nevyčerpatelné. Opravdu velká škoda, že to do filmové podoby nepřevedli samotní Francouzi. Francouzská stopa tu tak je pouze díky nevyužitém Jeanu Reno jehohož role je ... nudná. Jedinou skutečně vtipnou postavou je Pikeová (v začátku) a dobře zahraná ta od Colletteové. Pegg je nudný až otravný aneb jak ňouma z zodpovědnosti přišel a hlavní ponaučení - naučil se vázat kravatu. Chjo. Velké zklamání a to jsem se tak těšil. (02.03.2015)

Tak nějak nemám rád lifestylové časopisy, jejichž vyphotoshopované obálky vnadí na umělé štěstí, a tak když se v první půlce filmu titulní Hektor snaží najít smysl života a vycestuje k tomu do standartního Tibetu a divoké Afriky, málem jsem se u toho uzíval. V jedné konkrétní scéně filmu, ale jakoby tvůrci mávli kouzelnou hůlkou, se to celé v čele se Simonem Peggem zcivilní (sakra, on je ale dobrej herec), a dostane to ten správný šmrnc i s jistou dávkou přidané hodnoty. (11.10.2016)

Britský bratranec Waltera Mittyho, který rád jedl, meditoval a miloval. S těmihle filmy se poslední dobou roztrhl pytel a vypadá to, že už by to mohl být téměř samostatný filmový žánr, tak podobné kostry všechny tyhle filmy mají. A spojují je taktéž další rysy, třeba to, že vždy jde o opravdu krásně natočený midcult. A Hector hledající štěstí tedy zvlášť. Jestli jsem Walteru Mittymu vůbec něco vyčítal, tak teď to všechno musím vzít zpět, protože oproti Hectorovi je to hluboký film, Hector jen tak ledabyle klouže po povrchu. Walter byl o odvaze udělat rozhodující krok, o odhodlání zažít něco nového, kdežto Hector se jen chce utvrdit v těch svých zaprdlých maloměšťáckých hodnotách, vyrovnat se nějak se svým syndromem vyhoření a krizí středního věku, Walter chce poznat svět, Hector se chce co nejrychleji vrátit domů... Hector je vlastně takový šedesátiletý stařík, který vylezl z okna a zase se vrátil, přičemž to bylo taky celkem zábavné, ale narozdíl od stoletého kolegy se to celou dobu tvářilo, jako že to zná skutečný návod na to, jak nalézt v životě štěstí...a to je ,,fake" srovnatelný s televizními věštci... (01.02.2015)

V dílčích příbězích milé a vtipné, s fajn cestovatelskou atmosférou a dobrou výpravou. Simon Pegg je v mírně vážnější poloze výborný. Do toho zazní sem tam nějaké to moudro. Přesto si nejsem úplně jist, co se pro hlavního hrdinu vlastně ve finále změnilo a co že mělo být výslednou pointou. Proč byl najednou Hector šťastný? Je to opravdu jen potvrzení známého tvrzení, že štěstí je stav mysli? A druhou otázkou je: na jak dlouho? (24.09.2023)

Pozitivní, usměvavé, hezké, příjemné, šťastné, cestovatelské. Jů, to bylo rozkošňoučkové. Simona mám ráda a v tomhle filmovém počinu byl naprosto úžasný. Hned bych s ním jela cestu kolem světa a hledala štěstí. Jednoduchý krásný děj, který končí šťastně, je protkán krátkými osobními příběhy. Herci byli sympatičtí, všechno bylo barevné. Lék na špatnou náladu. "..lidé mají povinnost být šťastní.." (30.01.2017)