Režie:
Joseph KosinskiKamera:
Claudio MirandaHrají:
Tom Cruise, Morgan Freeman, Olga Kurylenko, Nikolaj Coster-Waldau, Andrea Riseborough, Zoë Bell, Melissa Leo, James Rawlings, Booch O'Connell (více)VOD (7)
Obsahy(3)
Planeta Země už dávno není obyvatelná. Lidstvo bylo napadeno vetřelci a rozhodlo se bránit. Použilo jaderné zbraně a v důsledku toho je svět neobyvatelný. Lidstvo bylo nuceno přesunout se na Saturnův měsíc Titan, kde byla vybudována dočasná vesmírná stanice. Jack a Victoria už pět let slouží na Zemi jako údržbáři. Starají se o bezpečí obřích hydrověží, které odčerpávají energii z mořské vody. Za pár dní, až skončí služba, se oba vydají na Titan. Victoria už se nemůže dočkat, ale Jack má pořád jakési zvláštní pocity sounáležitosti k Zemi, nemluvě o divných snech, které ho pronásledují. Při plnění svojí mise je svědkem nouzového přistání kosmické lodi, jejíž jediná členka posádky tvrdí, že ji s Jackem pojí společná minulost. Její příchod spustí řadu událostí, které Jacka donutí pochybovat o všem, co doposud věděl. Osud lidstva je nyní v jeho rukách. (TV Nova)
(více)Videa (34)
Recenze (1 858)
Akčnější variace na Moon říznutá Matrixem, Dnem nezávislosti a v neposlední řadě Impostorem. Pokud divák není úplný nováček, dá se zvrat v příběhu odhadnout v prvních deseti minutách. Ale to samo o sobě nevadí, vše může zachránit poctivá práce tvůrců a uvěřitelná psychologie postav. K režii samotné není námitek, výtvarná stránka též funguje, byť ta Země po ničivých zemětřeseních zanechává až příliš mnoho stavebních monumentů v původním stavu. Kde to však naprosto nefunguje je v uvěřitelnosti jednání postav, v jejich reakcích na nenadálé situace a v celé té "logice" s přistáním hybernační lodi. Stajně tak k oklamání nepřítele dojde poněkud primitivně, s ohledem na jeho kontrolu nad vším. (Spoiler) A co mě vážně nesedělo byl závěr s manželem verze 52. Možná je to dobrý mít na skladě další materiál, aby se daly páchat hrdinské skutky, aniž by rodina trpěla. Trochu jako save a load ve hře. Ostatně mne film zanechal v Nevědomí, co se vlastně stalo s Victorií verze 52 (nota bene s patrně dalšími týmy jiných čísel). I přes výtky to ale byl slušný film na jedno podívání, kde nedomyšlenosti nevzbuzují averzi, spíš smířlivé pousmání. ()
Nejzajímavější nápady z těch nejlepších vědeckofantastických filmů promixované jako ovocný koktejl od Mangaloo. Cruise tu hraje lidskou verzi Wall-eho, ale díky hojnému počtu vývojových posunů je z něj pak ten největší šéf na planetě. Z hereckého ansáblu ještě stojí za zmínku (kromě Morgana, ten nikdy nezklame) neokoukaná Andrea Riseborough, scénou v bazénu si mě získala. Olinka tu paradoxně není tak in. Ale to co dělá z NEVĚDOMÍ unikátní podívanou je vizuální stránka. Z hlediska designu je vše neokoukané, má to správně mohutný rozsah a závěrečný výlet, kombinovaný se vzpomínkou na to, jak to všechno začalo, je něco tak audiovizuálně/sci-fisticky dokonalého (chci ať Kosinski natočí Setkání s Rámou, nebo něco od Asimova), že jsem tomu měl chuť napálit pátou hvězdu. Trošičku zamrzí, že hudba od M83 není taková pecka jak se čekalo. Hodně připomíná TDK a TRONA, i když v konkurenci jde pořád o víc než solidní standart. P.S: V největším sále v kině jsem seděl úplně sám = no interference. :) ()
Vizuálně moc pěkný film. Hlavně tedy scény v tom nebeském bytě a správně zvolená hudba tomu dodává punc velkoleposti. Škoda ale, že to má jen cool poletující, robotické, střílející koule a ne pořádný varlata naplněný nějakou originální vizí. Je to prostě jen takový hezký mix různých sci-fi dohromady. V jednom momentě jsem fakt málem vyprskl smíchy, protože mi to připomělo Depressing 70's Sci-Fi scénku z Family Guye. Ono to totiž svou komorností působí až takovým retro dojmem. Většinu času jsou tam jen tři herci a jediná ační scéna, která za něco stojí je honička s robosondami. Bohužel konec je fakt lacinej a ta finální likvidace nepřátelský základny je vyloženě debilní a odfláknutá. Prostě to nemá svůj ksicht a rozhodně si neřeknete, že něco takového jste teda ještě neviděli. ()
Kosinski je pořád o mnoho lepší designér než vypravěč, ale celkem mě potěšilo, že akční scény mají na rozdíl od Trona masivní energii. Co pořád vypadá mizerně, jsou dialogy, hlavně ty klíčové, nastříhané nudně v sekvencích záběr / protizáběr. Je na tom cítit, že napřed byl komiks. Kosinski si postavy někam sošně zarámuje a pak je nechá odříkávat text, kterému k ikoničnosti a údernosti bohužel chybí bubliny. Podobně jako všechny objekty v Nevědomí i herci slouží spíše estetickému účelu. And you know what? I don't give a fuck. Měřítko je epické, čistý, lesklý, klinický a prosvětlený vizuál dechberoucí v každém detailu, hypnotické zvukové vlny M83 tomu dávají až nemístnou hloubku... první zhruba půl hodinu pokládám za strhující audiovizuální trip, který od současné sci-fi čekám (a obvykle nedostávám). Jakmile dojde na nevyhnutelné a rozjede se příběh, utopí se Nevědomí v odkoukaných zvratech a nedotažených nápadech (zaplatí někdo tantiémy Duncanu Jonesovi?)... jenže, marná sláva, akce odsýpají, obraz překypuje pompou, jakou už jsem dlouho neviděl (zapomeňte na dýchavičné pokusy Prométhea) a těch pár nápadně nepodařených pokusů "dělat napínavý příběh" zaveze buldozer ultimátního provedení. Konečně chápu, co diváci někteří měli na Tronovi - i Nevědomí je brilantně navržený "sci-fi muzikál" (kolega Stuchlý si připisuje kredit za tenhle zcela padnoucí termín), tentokrát s hudbou, která mě vtáhla a občas mi ve spolupráci s obrazem dala ochutnat nefalšované euforie z velkého plátna. Je sice vidět, že to mělo / chtělo být víc, než jen úchvatná podívaná, že někdo chtěl posunout nadějný indie trend inteligentní sci-fi do blockbusterového formátu a pokopal to "fanzinovým" vypravěčstvím... ale někdy i nezdařený záměr může nabídnout dost prostoru k divácké rozkoši. Já a Nevědomí jsme efektivní tým. [75%] ()
Docela Kosinskiho a Oblivion lituji. Přichází po tolika filmech, které se při sledování plátna divákovi vybaví v mysli (Den nezávislosti, Mad Max, Priest, ...), že o svůj punc originality musí bojovat. Pro mě však má své kouzlo a nehledám v něm zbytečné samoúčelné vykrádání, spíše jen vybírání toho opravdu ikonického, z tohoto žánru. Režisérův cit pro design-architekturu je vidět v každém okamžiku a rozhodně tvorbou obrazů nedokáže zklamat, stejně jako navázáním vizuální stránku (nešlape to, jako v Tron: Legacy, ale spolupráce s m83 funguje, hlavně dominují tři skladby - Starwaves, Temples Of Our Gods a Oblivion, zbytek jen dotváří atmosféru). Oblivion však občas trochu lže. Nejen, že využívá určitě symboly USA pro ten správný "post-apokalyptický" efekt (kolik toho ten Cruise za minutu stihne projet:)), ale také se tváří jako sci-fi z budoucnosti, přitom jde spíše o romantiku a odkrývání pravdy na pozadí zničeného světa. Je zajímavé jemně zahlédnout prvky, které tu v historii byly (důležitost zvědavosti, knihy=vědomí=uvědomění) a budou (komu věřit, vlastní důležitost, láska:)). Nutnost vytvořit film efektní a působivý ve spojení s jednoduchým (a přístupným) příběhem je cítit, ale výtvarná stránka vám nedostatky určitě minimálně na první shlédnutí na velkém plátně zakryje, jako ten nejkvalitnější make-up. A kromě toho, Cruise jede jako za mlada... (spoiler) PS: v které části lodě teda byla ta černá skříňka?;-) Těch několik působivých okamžiků v jinak dobře šlapajícím stroji rozhodně stojí za vidění. PPS: závěrečné FY... čekal jsem tam lepší hlášku, doufám, že na Blurayi bude pár desítek verzí této scény:) ()
Galerie (104)
Zajímavosti (40)
- Obraz vyobrazující ženu s domem v pozadí, který se tak líbí Julii (Olga Kurylenko), namaloval americký umělec Andrew Wyeth, a nese název „Christina's World“. (HellFire)
- Severoamerické tržby dosáhly 89,1 milionu amerických dolarů, celosvětové pak 286,2 mil. (NIRO)
- Jediné scény, pri ktorých režisér využil zelené plátno, boli momenty s lietajúcou helikoptérou s kokpitom v tvare bubliny. Tam museli herci sedieť v makete, ktorá sa otáčala okolo vlastnej osi a zároveň sa točila hore dolu. (ČSFD)
Reklama