Obsahy(1)
Navštívíme vesnici Bakhtia. Evropanům připomínají zdejší podmínky zimu, ale tady je jaro. Jsme totiž v srdci Sibiře. Nekonečná divočina kolem se nazývá tajga. Nevedou tu žádné silnice, ani železnice. Existují jen dva způsoby, jak se sem
dostat: vrtulníkem nebo lodí. Řeka Jenisej je zamrzlá. Lodě se do Bakhtii dostanou jen během pár letních měsíců. Ve vesnici žije asi 300 obyvatel, většina se živí jako lovci kožešin.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (93)
Niekedy v 70. rokoch minulého storočia napísal spisoval Žák knihu - Lovcom v tajge. Od jej prečitania sledujem vášnivo všetky dostupné dokumenty odohrávajúce sa v tejto nekonečnej divočine. Ale až tento film mi doslova presne zobrazil to čo popisovala knižka, ktorú som prečítal naposledy asi pred 5 rokmi. Presne ten štýl života, osamelého lovca v nekonečnom lese, ktorý si na svoj chlieb zarába lovom. Na druhej strane som mu závidel jeho slobodu, svet bez internetu, mobilu, stresu aj keď na druhej strane neskutočne drsný spôsob života. Teploty blížiace sa ku -50 cez zimu niesú ničím neobvyklím. Lovia pomocou starých a overených metód, aj keď mne osobne sa niektoré pasce nepozdávali. ()
Maestro Metadirector(tentokráte ve spolupráci s rusky znějícím jménem :D ) zase a znova vyplodil dechberoucí, krásný a silný dokument, který mě spolehlivě poslal do kolen.... Název mluví za vše..!............PS: Strhávat hodnocení za Herzogův komentář je jako strhnout body pornu, protože tam Asa Akira kroutí prdelkou....(nechápu) ()
„Odkázáni sami na sebe, lovci cítí samu podstatu. Jsou to šťastní lidé.“ Když jsem v půli snímku obdržel tuto informaci, tak jsem konečně pochopil, že se dívám na špatný film. Z tváří lidí, kteří musí celý život makat nebo chlastat, do této chvíle totiž žádné štěstí nezářilo. Já jsem však toužil po pozitivním souznění člověka s přírodou uprostřed divočiny a dostal jsem jen portrét lidí, kteří co vidí, to zabijí. Snad půl filmu zabral technologický rozbor nástrah a to mne také nebavilo. Jediné pozitivum vidím v přírodě, v probouzejícím se Jeniseji a lidové tvořivosti při výrobě kanoe nebo lyží. Všechny další informace o Tajze mám v sobě ještě z dob, kdy se o ní psalo víc, než o ceně ropy za barel. A když ve mně konečně dokument vzbudil zvědavost otázkou, odkud berou pohonné hmoty pro sněžné skútry, motorové čluny, motorky či motorové pily, když nikde nevidím žádný Shell ani ropný vrt, tak jsem se to nedozvěděl. ()
Život podľa tradícii predkov má nepochybne svoju poetiku, "slobodných" ľudí som vo filme videl mnoho, "šťastných" už pomenej. Skoro sa mi až nechce veriť, že ich práve Herzog so svojim nemeckým cynizmom, v týchto vodku-chlastajúcich lovcoch, unavených, umorených životom a prácou, videl. Pre mňa to bolo najmä o tých nekonečne verných psoch. ()
Neskutečně zajímavý dokument z nejskutečně zajímavého prostředí. Tvůrci se rozhodli ve čtyřech ročních obdobích představit světu tajgu. Podařilo se jim to náramně. Byl jsem naprosto ohromen s jakou zručností si frajer s pomocí sekery a hoblíku dokázal vyrobit lyže, ba dokonce kánoi. Prakticky celý dokument je o tom, jak pobíhá lovec od srubu ke srubu a od pasti k pasti, vyzvedává z pastí kořist a opravuje poškozené. Společnost mu tvoří úžasní psíci, nabitá zbraň a pár nástrojů, bez kterých by se jen těžko obešel. 4* ()
Galerie (20)
Photo © Music Box Films
Zajímavosti (1)
- Werner Herzog ve skutečnosti v tajze osobně nenatáčel, veškeré záběry pocházejí z předchozí televizní práce Dmitrije Vasjukova. (PhilN)
Reklama