Zvedá se vítr

Snami popretkávaný príbeh leteckého konštruktéra medzivojnovej éry. Do jeho života zasiahnu obe svetové vojny i lokálne japonské zemetrasenia. Prvé zo zemetrasení, ktoré zažije cestou na univerzitu, vo vlaku, v dôsledkoch zatrasie i jeho citovým životom. Tentokrát sú jemné kúzla a čary skryté hlbšie v, na prvý pohľad, realisticky podanom príbehu. Keď zašumí lístie a dvihne sa vietor, je, napriek smutným dôsledkom nášho konania i tragédiám v citovom živote, stále dôvod prečo žiť. realita života, napriek zdanlivej prevládajúcej tragike, nemusí sa tak prejavovať v každodennom utrápenom bezvýchodiskovom žití. Mijazaki ponúka nádej navzdory protivenstvám. (11.12.2020)

Na nový Mijazakiho film jsem čekal velice nedočkavě. Vždyť mám celé jeho dílo, vyjma několika kraťasů, které šly jen v muzeu Ghibli, poctivě nakoukáno. Po zralé úvaze musím konstatovat, že to je dobrý film. A je to pořád Mijazaki. Bohužel však jiný, než ho známe, a než bychom si ho někteří z nás přáli. Fakt je, že film je smutný a depresivní a zmizel Mijazakiho trademark, tedy schopnost člověka povzbudit a dodat mu chuť a sílu do života. Rozhodně ale film stojí zato vidět z jiných důvodů. Především na vás dýchne silné národní a kulturní cítění, které má - určitě alespoň starší generace japonců - dost pod kůží. A že se vším nejde uplně souhlasit, to už musítě překousnout. Přál jsem si, aby poslední rozloučení bylo spíše na způsob Karla Zemana. (19.03.2015)

Po Porco Rossovi je tu ďalší Mijazakiho námet s lietadlami - tentoraz o reálnom konštruktérovi slávneho Mittsubishi Zero. Pochvalu si zaslúži realistický pohľad na onú dobu a viacero štylistických i dejových detailov ako stáž v nacistickom Nemecku, tuberkulózová epidémia či japonsky typicky prehnaná zdvorilosť známa z hraných filmov. Zaujímavé, ako sa autorovi podarilo opatrne prepochodovať pre Japonsko tak kontroverznú tému ako je 2. svetová vojna. Všíma si hlavne konštruktérove myšlienkové pochody a iné si nehľadí, aj keď pozadie je takisto prítomné. Fantaskné sny mi tentoraz vôbec nevadili a pekne dotvárali charakter hl. postavy. Paradoxne som bol trochu sklamaný s animáciou, hlavne animácia ľudí bola vyslovene nesympatická, prehnaná gestikulácia a mimika vyzerali akoby spackane. Tiež to, že hl. postava, byť dospelá, vyzerala ako prerastený 10-ročný fagan, z ktorého sa neskôr vyfarbil pedofil, pretože ako v jednej scéne spomenie - zamiloval sa do cca 8-ročného dievčatka. Síce slabšie 4 hviezdy, ale zaslúžené, pretože mnohovrstevnatý príbeh má viac ako len čosi do seba. (25.10.2017)

Mijazaki nezklamal (jako ostatně nikdy) a natočil nejlepší animovaný biografický film, který jsem měl tu čest vidět. V kontrastu s většinou jeho předchozí tvorby je zde navíc krásně vidět, že zásadním kamenem jeho děl není a nikdy nebyla jeho pověstná, nekonečně nádherná fantazie, ale ta nejkrásnější forma humanismu: schopnost vidět krásu lidí a jejich životů, zachytit jejich poetiku s citem největších básnických velikánů, přitom bez velkých gest a patosu. Velkou část filmu jsem tiše přemítal nad tím, jak moc mi tohle dílo připomíná (tématicky, dobově, příběhově) Remarquovy Tři kamarády, což byl první seriózní román, který jsem (někdy ve svým dvanácti letech) četl. Možná i proto mi během projekce tu a tam ukápla slza. 100% (04.12.2014)

Mijazakiho labutí (?) píseň symbolicky spojuje jeho největší vášně - létání a fantastické sny. Poeticky a jako vždy neskonale laskavě zobrazuje úsek života meziválečného leteckého konstruktéra, od dětských představ až k prototypu slavné stíhačky Zero. I když moc o čem vyprávět zrovna nemá, zvlášť po tom, co odroste hravým fantaziím a zabere se plně do práce. Výjimečná romantická linka postrádá hloubku a čas, válka i možná etická dilemata zůstávají lehoučce naťuknuty… a také mi sem nepasoval typicky jemný, "pohádkový" výtvarný styl. Což ale nejsou zásadní mínusy, abych nepřeháněl. (02.10.2014)