Mgr. Radovan Kaluža

Jakožto Okouňák a totální socka, která je osobností pana magistra zvráceně fascinována a která Radovanovi závidí jeho barák a modelki s kozi, jsem si tenhle dokument nemohl nechat ujít. Musím říct, že mě potěšila zejména obrazová kvalita výsledného materiálu. Obsah není kdovíjak oslnivý, jenže co víc chcete z něčeho takového vymačkat. Pokud měl dokument rozebrat Radovanovu osobnost do posledního šroubku, pak selhal, protože Louže se uvolnila na max a pouze se předváděla před kamerou. Sedlák a spol. tak spíš jen posílili Kalužův mediální obraz. Ale jinak teda zajímavá podívaná. … Po druhém zhlédnutí a určitém časovém odstupu bych dodal snad jen to, že jakkoliv je Radovan Kaluža kretén a omezenec, aspoň z toho života něco má, byť to z pohledu třetí osoby může působit prázdně. Zvlášť si to člověk uvědomí při závěrečné projížďce, která byla natočena v místech, kam jsem chodil za jednou ze svých nemnoha přítelkyň. (721., 30. IV. 2012, 1. II. 2015) (15.05.2012)

Radovan Kaluža - muž dvou tváří... Na jedné straně zodpovědný šéf Banánu, a extrovert a požitkář, který se baví a je mu jedno, co na to ostatní na straně druhé... Tak nějak ho vystihuje studentský dokument Adama Sedláka. Je sice ohromná škoda, že technická stránka občas pozlobí a v druhé polovině se vytratila jakákoliv koncepce a Radovan se možná až moc uvolnil (etuda s análním vajíčkem je nesnesitelně dlouhá), na druhou stranu je ale celá tahle taškařice tak strašně vtipná, že je to vlastně jedno... Netušil jsem, co od filmu čekat (na Kalužu jsem do té doby nenarazil) a bavil jsem se více než slušně. Být to celou dobu, jako v první polovině, je to na plný počet. (04.03.2011)

To není k smíchu. A nebo jsem možná nevěděl jestli se smát nebo brečet. Šedesát minut o člověku, který dokázal vybudovat prosperující firmu a přitom je po psychologické stránce nevyvinuté a silně nevyrovnané individuum s gigantickým egem. Škoda jen, že se štáb nechal strhnout do jeho domácích pařeb a nechal nás jen nevěřícně zírat a poslouchat tu neuvěřitelnou snůšku opileckých keců jak ze čtvťáku na školním výletě. Kurvahošigutntág live. P.S. chudák pes. (18.09.2015)

Uhrovití mladíci se vydali zkoumat Radovana a vzhledem k svému mládí ztratili odstup. Co se týče dokumentu, tak žije a padá se "zkoumaným" subjektem a Radovan ho táhne, ať už nahoru nebo dolů. Vzhledem k prostředkům a času, se celý fenomén Kaluža jenom oťukává a klouže se po povrchu. Ale těžko tohle vytýkat studentskému filmu za pár pětek. Nejsilnější je pak dokument ve chvílích, kdy se podaří Kalužu zachytit jako člověka, ne pouze pošuka k pobavení. Ve chvilkách, kdy opilý smutní nad novou láskou svého života, nebo když (v podstatě ve stejné scéně) rozbaluje lístečky a jde vidět, že členy štábu už stihl zahrnout mezi své kamarády a jejich anonymní upřímnost nechápe a bere trochu jako zradu, kdy se sice směje, ale jde vidět, že neví, jestli ostatní se smějou s ním nebo jemu. To jsou úžasný momenty, který ukazují, jak se kdysi dítě (nedivil bych se kdyby s ADHD), vykořeněné, bez kamarádů, rozhodlo, že teď bude úspěšné a oblíbené, přečetlo si knížky a poučky a ne zcela je pochopilo. A tak vznikl RK a je to i není role a tak jak to v životě bývá, ani takový kokot jako je Kaluža není prostě jenom kokot. Bonusem pak je závěr dokumentu, kde jde vidět, jak dokumentární mladíci, kteří dle mého přijeli pouze natočit jednoho exota (případně odhalit jeho lži a pózy), propadnou Radovanově infantilnímu nehumoru a během jednoho víkendu se s Radovanem smějí a vegetí u něj na gauči. Což o něčem taky vypovídá. PS: Když teď nad tím tak přemýšlím a čtu to po sobě, asi to bude dobrej dokument, když mě to nutí přemýšlet a chce se mi to rozebírat...silný tři hvězdičky. PPS: Ač jsem docela strhal Sedlákův Semestr, na Mgr. RK jsem se díval v době, kdy se po FFKV chválí jeho Domestik....tak jsem zvědav, nenechám si ujít a rozhodně tady asi roste víc než zajímavý režisér a tvůrce. (14.08.2018)

Radovana nestačí vidět, Radovana musíte zažít, a proto jsem byl rád, že byla po premiéře přichystaná afterparty, kde jsem si s ním mohl osobně promluvit. A je to docela sympaťák. Ale teď k hodnocení filmu. Byl jsem na něm se dvěma kamarády a všichni jsme museli uznat, že jsme se u žádného filmu, takhle nepobavili. Ano, některé scény byly trochu natahované (již zmíněná anální sonda), ale i tak si to pět hvězdiček zaslouží. Tož točte takové filmy dál trošákovci. (05.03.2011)