Moje ségra má prima bráchu

Zaujímavá indie dráma s poriadne depresívnym dejom. Z tej komédie som tam toho akosi nič nepostrehol, a to je vlastne aj dobre, lebo by to bolo asi viac na škodu ako úžitok. Mne tá depresívna atmosféra v podstate aj vyhovovala a mám rád takéto existenciálne filmy, hoci "riešenia" problémov tejto dvojice boli miestami naozaj absurdné, a navyše dosť neúčinné. Po scenáristickej stránke to však bolo vcelku vydarené, len škoda, že dialógy boli často dosť povrchné a vôbec sa netýkali toho, čo bolo akurát vtedy najviac akútne. (27.12.2014)

Na rozdíl od podobně zaměřeného Just Before I Go je cítit větší snaha o přirozenost a nedořečenost, což dělá ze The Skeleton Twins mnohem uvěřitelnější nezávislárnu než zmíněný režijní debut Courteney Cox. Zásadním prvkem je i ústřední herecká dvojice. Wiig svojí polohou sice příliš nepřekvapuje (žena ve středních letech, která hledá, ale vlastně neví, co chce), zato Hader ano. Svým uměřeným a komplexním výkonem dokazuje, že zvládá i dramatické role. (10.03.2016)

Řekl bych víc drama než komedie. Komedie, asi jako život je občas komedie. A co k tomu říct. Maggie a Milo jsou v hajzlu, jejich dětství stálo za hovno a to je rozebralo a znemožnilo jim žít normální životy. A spolu jim je občas líp a někdy hůř. A to je tak všechno, nikam se neposuneme, nic se nevyřeší, jen tak koukáme na jejich posraný životy a protože je hrají Bill a Kristen (a sekunduje jim parádní pohoďák Luke), dívá se na to fajn. Moje největší výtka teda je, že celej film trošku postrádá smysl a trošku za vlasy přitažený konec potom nechává hlavní postavy stát v podstatě na začátku. PS: ještě mě teď napadlo pěkný shrnutí - feel good deprese. (18.10.2018)

Smíchat krutou depresivnost dramatu dvojčat stojících na prahu sebevraždy s příjemným životním nadhledem se zdá nemožné, ale americký nezávislý film s tím nemá žádný problém a The Skeleton Twins je příjemnou tragikomickou záležitostí, která je táhnuta hlavní dvojicí, především však Kristen Wiig, která se věnuje indie scéně jen okrajově, ale pokaždé je to zážitkem. Přestože původní profesí je komička, depresivní dramata ji opravdu sedí - viz také, podle mě nedoceněný, Hateship Loveship. (31.12.2014)

Čistokrevná tragikomedie, která má možná o něco víc sklon k vážným scénám, nicméně „depkaření“ se s povětšinou černým humorem střídá celkem nenásilně. Překvapil mě docela otevřený konec, ale na to „hlavní“ došlo, takže vlastně proč ne. A pasáž s karaoke byla prostě skvělá (kýčovitá, zábavná a dojemná zároveň, s naprosto přesným vyvážením) a také díky ní film hodnotím slušnými 4*. „Nezaslouží si za ženu děvku.“ – „Nejsi děvka, tak to prosím neříkej.“ – „Vážně? Jak bys to teda nazval?“ „Jsi neposedná žena v domácnosti se sklony ke kurvení se.“ (27.12.2014)