마이웨이
My Way
Režie:
Je-gyu KangKamera:
Mo-gae LeeHudba:
Dong-joon LeeHrají:
Dong-gun Jang, Džó Odagiri, In-kwon Kim, Tae-kyeong Oh, Hee-won Kim, Si-hoo Kim, Jeong-wook Kwak, Ji-han Do, Ho-jin Cheon, Bingbing Fan, Seong-beom Kim (více)Obsahy(2)
Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Nutno uznat, že i Korejci umí natočit válečný film takovým způsobem, že se jeden nestačí divit. Tady se na scénách vážně nešetřilo, skvělá výprava, ale hlavně hodně drsná a působivá exkurze do světa (před)válečného a ukázka co vše se člověkem válka dokáže provést, to vše se zdařilou hudbou v zádech. Nějaký ten patos sice nechybí, ale to už tak v podobných snímcích bývá a u Korejců je to jaksi i tradice :-) 86% ()
,,Dostali jsme se hodně daleko, jak dlouho bychom asi běželi domů? Rok? '' ---------- Absolutně nechápu, jak mi mohl tenhle válečný film uniknout. Točeno už v roce 2011 a já se o něm vlastně doslechl jen úplnou náhodou! Mai wei je válečným velkofilmem. Takovým jakých se moc nevidí. Ne každý totiž dokáže natičit válečný film, který chvilku mapuje konflikt v Mandžusku na rusko - japonské hranici a který se pak přesune na evropské bojiště doprostřed Dne D... Skutečný příběh neznám a stal-li se, je tato odysea Japonce a Korejce opravdu fascinující. Jen těžko by někdo mohl vymyslet podivnější příběh. Filmu nemám co vytknout. Válečné scény byly na jedničku s hvězdičkou a kdo viděl nějaké jihokorejské válečné filmy z poslední doby (nejen opěvovaná Pouta války ), ví co může čekat. Byl jsem fascinován detailností, jakou si tvůrci dali práci s reáliemi, technikou a výstrojí... Jediné co mi moc neštymovalo bylo Tetsuovo zařazení u wermachtu. Určitě se muselo při následném vyšetřování prokázat, že je to vysoký japonský důstojník (spojenec), je mi tedy divné, že by jej zařadili jako vojína mezi nováčky... I to ,,potkávání'' obou hrdinů mi místy připadalo mírně řečeno příliš časté, nicméně jak říkám neznám skutečný příběh a osud občas zašmodrchá lidský život všelijak... Nechápu hodnocení místních znalců s tisíci body (např. KevSpa) opravdu ne... Ano, bylo evidentní, že materiálu bylo více a bylo nutno ho nějak zkrátit... Už i takto měl film 137 minut. Některé střihy jsem nechápal, ale dávat za to jen jednu * ??? Tohle byl naprosto skvělý válečný velkofilm. Ano je tam místy (ale zas tak neruší) asijská afektovanost, ano je tam i patos (v kterém americkém válečném filmu není?), ale je tam i neuvěřitelný příběh a naprosto dokonalé válečné scény. Já osobně dávám za 5 zničených ruských tanků. * * * * * ()
Ve válce byli všichni magoři, dokonce i ti hodní. Každopádně jestli se asijští tvůrci něco nikdy nenaučí, tak hudbu. Patos z ní čiší na sto honů a i když zní pěkně, kazí celkovej dojem. V čem ale vedou oproti zámořským kolegům z Hollywoodu je příběh, to je vždycky důvod, proč se na asijskej film podívat, oni mají totiž spousty příběhů (ač jsou protkány hutnými klišé), který dokážou svojí dokonalou technickou stránkou a brutálním pojetím pokaždý povznést nad laťku, kterou jim Amerika nastaví. ()
Vo filme cítiť silnú režisérsku ruku pána Kanga. Podobne ako v Putách vojny, aj tu množstvo hrubosti, krutosti, násilia a vojnových „efektov“ tvoria doslova hradbu (kostru) pod ktorou ,ako tenký pramienok vody pod topiacim sa ľadovcom, sa šinie prúžik korejsky sentimentálneho a romantického príbehu dvoch chlapcov chlapov, ktorí si vyskúšali takmer všetko od ranného detstva v Kórei, ktorá bola v tých časoch pod gubernátorstvom Japonska, cez vojnu dokonca tri armády, (japonskú , sovietsku i nemeckú) až po olympijské hry v Tokiu (pamätám že vtedy excelovala Věra Čáslavská so zlatými medailami – kurnik a to mi bolo dvanásť). Ale späť k filmu. Tradične takmer europsky znejúci hudobný podmaz bol v jedenej časti (v pasáži filmu kde dvaja hlavní protagonasti putovali z ruského frontu do europy obsadenej Nemcami) silno poznamenaný úspešným soundtrackom Johna Murfhyho vo filme Sunshine. Ale toto na nich neprezraďte, nech sa nezačnú súdiť :) Filmu dávam 4 hviezdičky, za troška "za vlasy pritiahnutý scenár" sibírsku noc zavesený na lkane neprežije nikto tobôž nie dvakrát po sebe, no a púť od Permu až do Normandie .. kurnik, nech si z nás tí Azijci "nedělají šprťouchlata" !!! . Milovníkom vojnových filmov sa však film bude páčiť, a ja niekedy tiež mám vojnové filmy rád. ()
Galerie (230)
Photo © Toei Company
Zajímavosti (6)
- Sovětský útok, ve kterém figurovali přinucení korejší a japonští zajatci ve městě Zhedovsk, je totožný s útokem z filmu Nepřítel před branami (2001). (bejkovec)
- Herečka Ye-jin Son mala pôvodne hrať hlavnú ženskú rolu, ale kvôli zmenám v scenári vypadla ešte pred natáčaním. (Rambo159)
- V úvodních titulcích je uvedeno, že korejce v německé uniformě našli při spojenecké invazi do Evropy, v tzv. den D roku 1945. Ve skutečnosti však tato invaze proběhla v roce 1944, a to 6. června. (bejkovec)
Je to skvelý vojnový film z juhokórejskej produkcie. Má vynikajúci príbeh o juhokórejskom maratóncovi, ktorý behom japonskej okupácie zažíva športovú nepravodlivosť na úkor hlavného rivala, svojho japonského známeho a po nepokoji je spolu s mnohými priateľmi prinútený vstúpiť do japonskej armády, s ktorou sa má zúčastniť bojov proti Rusom, kde sa opäť stretáva aj s ním, ale okolnosti ich prinútia niekoľkokrát zmeniť stranu a behom spoločných zážitkov si k sebe postupne nachádzajú cestu. So spracovaním som veľmi spokojný, príbeh ako celok je nadmieru vydarený, počas celej tejto výrazne nadpriemernej dĺžky som sa ani na okamih nenudil, stále sa niečo deje a aj kvôli zaujímavej rozmanitosti, keď je hlavný hrdina nútený bojovať v troch rôznych armádach sa na to veľmi dobre pozerá. Síce niekoľko prvkov sa dalo ešte vylepšiť, napríklad prechod hlavného hrdiny medzi zajatcom na Sibíri a ruským vojakom v Stalingrade mohol dostať viac priestoru, ale hlavne ten trojročný skok medzi Stalingradom a Normandiou je až príliš veľký časový úsek, ktorý by som chcel poznať, ale inak tomu nemám čo vytknúť. Chémia medzi hlavným duom nie je až tak silná, ako by som chcel, s hlavným hrdinom nemám žiadny problém, ten je ideálny, ale pri jeho novom priateľovi, japonskom vojakovi sa to dalo ešte vylepšiť, hlavne prechod jeho postavy medzi fanatickým vlastencom a slušným mužom nepôsobí až tak prirodzene, ale nie je to nič, čo by mohlo výraznejšie prekážať. Akcie je tu priemerné množstvo a je perfektná. Je až mimoriadne veľkolepá, oceňujem viacero skvelých uchvatných záberov na celé bojisko, perfektne natočená, pomerne nápaditá, síce mnoho prvkov sa už dalo nájsť v podobných filmoch, ale viacero nových poteší a aj správne drsná. Nájdu sa tu tri výraznejšie bojové sekvencie, síce boj v Stalingrade pôsobí skôr ako kópia úvodu z Nepriateľa pred bránami, ale aj tak sa na to pozerá skvelo, lepšia je Normandia, ktorá je perfektná, samotnému vyloďovaniu sa až tak moc nevenuje, ale celá táto akcia je vynikajúco podaná, hlavne hromadné bombardovanie je úžasné, ale bojovým vrcholom filmu v rámci veľkolepých scén je rozhodne boj s Rusmi s hromadným nasadením tankov, síce táto akcia ako celok pôsobí trochu nelogicky, ale to je to jediné, čo sa tomu dá vytknúť, sú tu perfektné spôsoby ničenia tankov, plno skvelej akcie a je aj dosť drsná, hlavne to prechádzanie tankov po živých vojakoch. Ale aj tak sa mi najviac páči vynikajúca scéna nástupu sniperky proti lietadlu, perfektná práca kamery, pôsobivá hudba, jednoducho nádherný heroický moment. A môžem povedať, že akcia z tohto filmu patrí medzi to najlepšie, čo som vôbec vo vojnovom žánri videl. Herecké obsadenie sa mi páči, výborný Jang Dong-Gun v hlavnej úlohe, dobrou voľbou je aj Joe Odagiri, ktorý to zahral dobre, ale ako som spomínal, jeho postava sa dala podať aj o niečo lepšie, potešila aj Bingbing Fan v úlohe sniperky, ktorá ale nemala moc priestoru a viacero známych tvárí vo vedľajších úlohách. Čo sa týka réžie, tak síce emócie nefungujú až tak silno, ale inak je prvotriedna a technická stránka je dokonalá, rozpočet je vidieť, kľudne by som to označil žánrový vrchol. A nesklamala ma ani hudba. Síce My way nie je až tak dokonalý film, ako na mňa pôsobil z traileru, ale po treťom pozretí môžem s čistým svedomím dať plné hodnotenie. Nejaké zápory sa tu nájdu, ale všetko to sú skôr len detaily. Po už asi neprekonateľných Putách vojny je to druhý najlepší vojnový film, aký som zatiaľ videl. 86% () (méně) (více)