Režie:
Asghar FarhadiScénář:
Asghar FarhadiKamera:
Mahmoud KalariHudba:
Sattar OrakiHrají:
Payman Maadi, Leila Hatami, Sareh Bayat, Shahab Hosseini, Sarina Farhadi, Merila Zare'i, Bábak Karímí, Ali-Asghar Shahbazi, Shirin Yazdanbakhsh (více)Obsahy(1)
Strhující manželské drama ze současného Iránu ukazuje, jak fatálně mohou být lidské osudy a rodinné vztahy ovlivněny společenskými předsudky a přísným právním systémem. Manželská dvojice, Nader a Simin, čelí životnímu rozhodnutí, které ovlivní nejen jejich vztah, ale především budoucnost dcery Termeh. Jedině pokud odejdou z Iránu, zajistí jí svobodný život, ale Nader odmítá opustit vážně nemocného otce. A tak Simin nezbývá, než požádat o rozvod. Jedinou zbraní matky a manželky v iránské společnosti je vyčkávat. Jenže Nader, který se má náhle sám starat o dceru i otce, selhává a zaplétá se do problémů se zákonem. Co mělo být jen zkouškou vztahu se brzy prohloubí v opravdové drama. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (346)
Tak tohle určitě nebude můj šálek kávy. Ne, že by se mně film vyloženě nelíbil, ale nějak mně to asi včera nesedlo, i přesto zajímavý pohled do zcela jiného světa, než na který jsme tady u nás zvyklí, o rozpadu jednoho manželství a pohledu na fungování iránské rodiny a složitých mezilidských vztahů. Líbil se mně hlavně Peyman Moaadi a také rozhodně zajímavě udělaný konec. ()
Asghar Farhadi si napodruhé u mě vylepšil skóre, nakolik mě jeho nejnovější Hrdina minul a působil na mě jako tuctový až mdlý festivalový snímek, u Rozchodu Nadera a Simin to naštěstí za mě neplatí. Tento film nabízí zajímavý pohled na dění v cizí krajině s odlišnou kulturou, systémem a náboženstvím, ale současně rozehrává problém, jaký nenese omezení jen na íránské reálie. Nešťastný incident, soudní procesy, lidské charaktery, rodinné vztahy... vyšetřování s cílem spravedlnosti, proti tomu předsudky i jednání s cílem zisku a prospěchu. To je věčný a univerzální. Snímek má obrovskou výhodu v téměř neustále přítomném napětí po celé dvě hodiny a výborném scénáři s provedením, kdy postavám věříte i během náhlého obratu či odhalení dlouho před divákem utajené skutečnosti. Drobné mínus po skončení možná vidím v nedořčených zásadních rozhodnutích hned dvou postav. Jako obvykle oceňuji silnou realističnost, vyvolávající v divákovi silně autentické dojmy, byť celkový styl tohoto filmu s dynamickou kamerou je opět odlišný od toho, co jsem z íránské kinematografie viděl doposud (evokoval mi spíše současnou rumunskou tvorbu a režiséra Cristiho Puiu, hlavně Smrt pana Lazaresca). [85%] ()
Majstrovsky napísaná a zrežírovaná konverzačka. Domino nepredvídateľnych udalostí, ktoré z naoko banálnych situácií každodenného života vyústia v drámu, ktorá môže zničiť životy rodín. Napínavé, dusné, emocionálne vyčerpávajúce. Filmárska úroveň najlepších drám Woodyho Allena či Mika Nicholsa, v exotickejšom prostredí Iránu a jeho kultúry. Úchvatné je tu sledovať, že ľudí, ktorých duše a mysle sú uzamknuté zákonmi tak radikálnej viery, zužujú vo výsledku rovnaké osobné a rodinné problémy, ako kohokoľvek iného kdekoľvek na svete. A ten záver je K.O. ()
Jeden z nejsilnějších zážitků poslední doby. Film žádné z postav nestraní a umožňuje divákovi identifikovat se s kýmkoli. Není to však "chladný analytický film", který jde na věc skrze odtažitý styl a enormní důraz na vytváření distance, ale naopak jde o snímek postavený na precizním scénáři, který nabízí hluboký ponor do psychologie postav, jež na plátně doslova ožívají a divák s nimi soucítí. Není to "pěkný" film. Svou intenzitou a realistickým vyobrazením životních problémů na mě naopak působil velmi rozkladně, protože se nesnaží diváka balamutit idealizovanými závěry, nebo jasně návodnými konci. ()
Když země s právním systémem na úrovni 16. století a mentalitou středověkých perských nájezdníků začína štěpit uran, jednoho z toho až mrazí. A vy, zaslepenci, co tu žonglujete termíny jako reálné a civilní se vzpamatujte! Právě jste viděli Der ewige Jude po arabsku. Nádherně šovinisticky nestranný pohled na to, jak to mají ti milí, vstřícní, skoro vždy klidní a vyrovnaní arabáši těžké, protože si na ně ty jejich brutálně emancipované, přičmoudlé krasavice otvírají hubu při každé příležitosti a separují se od nich bez mrknutí oka, pokud není po jejich. Jasně. V zemi, kde je na každém rohu Chomejního pomníček a zaslepení magoři většinu volna bijou hlavou o zem. Tak příště nějakou tu Šeherezádinu o moudrém Šáhovi... Přivázat tam kikina někomu dědka k posteli, který z toho málem exne, sestřelují ji druhý den z hlavy plechovky dlažebníma kostkama o ceny. Prostě Neřád pustil ven Goeblsovskou báchorku pro američany, kteří mu to sežrali i s navijákem. Dvojka bude o tom, jak chtěl strašně bezelstný Mohamed jen obyčejnou jadernou elektrárnu. Prý se tam budou kikiny na ulici přečesávat a chlapi zapíjet vepřové medailonky slivovicí! Chcaje nechcaje však musím připustit, že to to Ministerstvo propagandy zmáklo celkem poutavě a místy i zajímavě a já se docela bavil, i když se ze mě snažili dvě hodiny dělat Radka99 ! ()
Galerie (40)
Photo © Memento Films International
Zajímavosti (11)
- 11letou dceru Termeh ztvárnila režisérova dcera Sarina Farhadi. (mi-ib)
- Natáčení bylo zastaveno na 10 dní íránským ministerstvem kultury poté, co režisér filmu Asghar Farhadi vystoupil na místním filmovém festivalu na podporu iránských filmařů, kteří měli v té době zakázanou činnost, například Bahman Ghobadi či uvěznený Jafar Panahi. (JayZak)
- Snímek získal v roce 2011 Zlatý globus v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (Terva)
Reklama