あの日見た花の名前を僕達はまだ知らない.
Anohana: The Flower We Saw That Day
Scénář:
Mari OkadaKamera:
Šindži NasuHudba:
RemediosHrají:
Ai Kajano, Aki Tojosaki, Činacu Akasaki, Jošicugu Macuoka, Mucumi Tamura, Asami Seto, Takahiro Sakurai, Kaoru Mizuhara, Sajaka Óhara, Fujuka Óura (více)Epizody(11)
-
Čó heiwa busters (E01)
-
Júša Menma (E02)
-
Menma o sagasó no kai (E03)
-
Širo no, ribbon no wanpísu (E04)
-
Tunnel (E05)
-
Wasurete wasurenaide (E06)
-
Honto no onegai (E07)
-
I Wonder (E08)
-
Minna to Menma (E09)
-
Hanabi (E10)
-
Ano nacu ni saku hana (E11)
Obsahy(3)
Teenagerovi se zjeví duch jeho dávné kamarádky a přiměje ho, aby dal dohromady starou partu, která jí má pomoci splnit poslední přání. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (32)
Silný příběh o tom, jak se dětské party trhají a jak k sobě po letech opět nachází cestu skrz ducha slečny, která kdysi bývala členkou jejich spolku Great Peace Busters. Pokud se vám některý z výše popsanych motivů zamlouvá, nevidim důvod, proč se na tenhle kousek nepodívat. Zpracování je na špičkové úrovni a poslední díl je samozřejmě takový, jak ho každý očekává... ale myslim si, že v tomhle případě o originalitu ani moc nešlo. ()
Vynikající seriál, který ovšem doplácí na to, že né každý objeví jeho zvláštní kouzlo a také na to, že spoustě lidem nepřipadá ničím zajímavým, což ovšem není můj případ, já si ho narozdíl od spousty nových seriálu skoro zamiloval. A proč? Kouzlo, které jsem zmínil, je tím hlavním důvodem, jaké ovšem je se těžko dá popsat, pokud to někdo z vás taky tak cítí, tak ví o čem mluvím, ostatní budou jen nechápavě kroutit hlavou, co to píšu za kraviny. Nemíním se o tom dál rozepisovat, pokud tenhle aspekt (a klidně i další) chce někdo probrat, může mi napsat. Na každý pád je Ano hi mita krásně animovaný se skvělým openingem a endingem, zajímavými postavami, které působí narozdíl od většiny dnešní západní i východní produkce velmi realisticky, navíc se jedná o psychologické drama, které prostě funguje a ten lehký nádech duchovna je jen pomyslná třešnička na velmi chutném dortu, který si dám rád znova. EDIT: po posledním těžce a zbytečně ubuleném díle a krátkému promyšlení uznávám, že jsem Ano Hi Mitu nadhodnotil, takže snižuju na 4* s tím, že si za vším co jsem napsal dřív ale víceméně stojím. ()
Hlavnými hrdinmi príbehu sú šestica starých kamarátov, Super Ochránci Mieru. Všetko sa však zmení po tom, ako zomrie jeden z nich, roztomilé bielovlase dievča menom Menma. Po jej smrti sa Super Ochránci Mieru prestanú stretávať, odcudzia sa a jednoducho - ich kamarátstvo sa rozpadne. Na Menmu sa už pomaly zabudlo do doby, keď ju nezačne na vlastné oči vidieť jeden z nich, Jintan. Menma chce, aby sa jej splnilo staré prianie a tak sa Jintan pokúsi znovu spojiť so starou skupinou kamarátov. Zo začiatku mu nikto neverí, no ako sa neskôr ukáže, Jintan nemusí byť jediný komu sa pred očami zjavuje Menma. Podarí sa starým kamarátom znovu si vytvoriť púto a splniť Menme jej prianie? Celkový dojem: Na anime Anohana (celým Ano Hi Mita Hana no Namae wo Bokutachi wa Mada Shiranai) som sa chystal už dlhú dobu, pretože som o ňom už neraz počul a nakoniec ľutujem, že som si ho nepozrel skôr. Aké sú z neho teda moje pocity? Anohana je v prvom rade príbeh o priateľstve a obsahuje všetko, čo zažil určite každý z nás. Smútok, láska, strach, trauma, zábava, hra, šťastie, smiech, hnev, plač, a jednoducho všetko čo patrí do života každého človeka. Postavy sa po dlhých rokoch konečne stretávajú, úplne odcudzení a divák v priebehu 11 dielov sleduje, ako sa postupom znovu zblížujú. Dá sa povedať, že tento seriál je bezchybný. Hoci sa v ňom môže nájsť nejaká chybička, budete do príbehu ponorení tak, že si nebudete všimať nič okolo seba. Animácia je pekná, hudba je skvelá, scenár, dialógy aj postavy sú skvele napísané a to už o niečom hovorí. No nemyslíte? ;-) Páči sa mi, ako tvorcovia pracovali s hlavnými postavami. Sú napísané naozaj výborne, sú dobre charakterizované a ľahko zistíte akú majú povahu, ako sa zachovajú v danej situácie a tak je viac než jasné, že si aj vy vyberiete svojho favorita, ktorému budete držať palce k dosaženiu jeho snov a cieľov. To je jedna z vecí, ktoré sa mi na filmoch a seriáloch páči a malo by to obsahovať všetko. Mojím favoritom bol napríklad hlavný hrdina Jintan, ktorý mi za tých 11 dielov prirastol k srdcu zo všetkých najviac. Jeho chovanie je uveriteľné, má podobnú povahu ako ja, jeho správanie je veľmi reálne a tiež môžem v kľude povedať, že zo všetkých protagonistov je najvyspelejší. Ďalšou sympatickou postavou je Poppo, ktorý mi taktiež veľmi prirastol k srdcu. Povahu ako má práve on by mal mať každý človek. Páči sa mi na ľuďoch že aj navzdory tomu, že sa ocitnú v ťažkej situácii, sú smutní a majú traumu, dokážu sa aj naďalej usmievať, motivovať druhých a zdvihnúť im náladu. Kto by nechcel mať nablizku takého optimistického človeka? ;-) Napriek tomu, že Anohana je pomerne vtipný scenár a divák sa niekedy dobre pobaví, príbeh je niečo naozaj silný a krásny. Vidíme v ňom všetko, s čím sa môžeme stretnút aj v našom osobnom živote. Sú v ňom momenty, keď sa musíme zasmiať, no niekedy nemôžeme prestať plakať. Ja som sa na seriál nepozeral pretože som musel alebo som ho chcel silou mocou dopozerať. Nie, je to ďalšia vec, ktorá pre mňa niečo znamená. Nie len krásny záver, po ktorom mi ešte pár minút tiekli slzy po líci ma presvedčil o tom, aký je život krásny, čo sa nam tvorcovia snažia ukázať a čo sa v seriáli skrýva. Na záver by som len povedal, že Anohana zapadá k ďalším dielam, ktoré ma dokázali nejakým spôsobom ovplyvniť a ukázať mi ďalšiu stránku sveta. Je v ňom všetko perfektné - od animácii cez príbeh až po postavy. Aj napriek tomu ho však nemôžem hodnotiť objektívne, pretože to by pre mňa Anohana neznamenal vôbec nič a celú recenziu by som písal zbytočne. Jednoducho a v skratke je to vec, ktorú by ste si niekedy mali určite pozrieť aj vy bez ohľadu na to či máte radi anime alebo nie. Anohana je ďalším dôkazom (nielen) toho, čo všetko v sebe skrýva táto kultúra a umenie. A už som vám povedal, že som na konci reval ako malé decko? Moje hodnotenie: 100% () (méně) (více)
Během sledování jsem si prošel třemi fázemi. První fáze (díly 1–3): vypadá to zajímavě, ale ta Menma je fakt otravná. Druhá fáze (díly 4–7): je to úplně o ničem, scénář je děravý jak hadra, Menma je pořád otravná, ale ostatní postavy začínají být otravné taky a nasazují velmi prudké tempo růstu, takže očekávám brzké srovnání skóre s Menmou. Třetí fáze (díly 8–11): otravní jsou úplně všichni a já už si jen cynicky vychutnávám jejich závod o to, kdo z nich mě ve výsledku bude srát nejvíce. A královsky zábavný poslední díl zajistil, že nakonec protli cílovou pásku všichni naráz. Gratulace. +++++ I kdybych dopředu nevěděl, že je autorkou samotná královna melodramat Mari Okada, poznal bych to během sledování, protože jsou tu všechny její trademarky beze zbytku: hafo hlavních postav, jejichž charakter je okleštěn na jedinou výraznou vlastnost, každá postava nesoucí si nějaké trauma, fetiš nebo mindrák, složité mnohoúhelníky, patetické vyřvávání emocí a všude samá křehká, zlomená a týraná dušička. Někdy se jí nebo dramaturgovi podaří takovýto smrtící koktejl naředit ke stravitelnosti (jako například v Nagi no asu kara), ale tohle bylo tak čiré, že se u mě periodicky střídaly stavy cynického smíchu a stavy blízké zeblití – nejintenzivněji pak u již zmiňovaného posledního dílu. Asi nemá cenu vypisovat, co všechno tam nedává smysl a je špatně, takže jen zmíním, co naopak bylo dobré: určitě opening, animace a docela i ending. Za ně a za to, že jsem to dokoukal do konce, dávám silnější 1*. ()
Jak už napsal Jigvell, "V nebi Menmu nesnesli, proto ji z nebe vykopli" bych doplnil, "díl co díl jsem víc a víc nesnášel její zvuk vycházet z reproduktorů mého počítače. Jediní, co si ho užívali, jsou její přátelé, kteří jsou vlastně po celou dobu naprostí kret*ni". Ano Hana Bla Bla _nejdelší název za posledních 50 let_ je je vlastně anime tak nějak o ničem. Hodně lidí tu tvrdí "pohádkové kouzlo, kdo nechápe, tak tomu dává málo", ale dle mého tam -nic- nebylo. Prvních pár dílů je zajímavých. Od nějakého třetího bych se mohl přestat koukat a říct naprosto -přesně-, jak to dopadne. Také to tak dopadlo... Je to jak čtení 10x přečtené knihy, která ještě není ani ničím unikátní, spíš naprosto průměrná. Nudu od začátku do konce se snaží autor zlomit "náhlými překvapivými chvílemi", ale ani to to nezachrání. Nedoporučuji snad -nikomu-. Je to nudné, je to otřepané, stále stejné, pořád břečící, 7-letá dívka v těle 16 leté začínaje každou větu "Menma si myslí, Menma ti nadává!, Menma je smutná, Menma ti udělá jídlo!, Menmě se nepodařilo ti udělat jídlo, Menma je zas smutná, Menma už nemyslí" 20x v každém z 11 dílů, je to na nervy. Ve výsledku to ani nic nedá. Potěšení z podívání, nadhled nad světem / nějakou věcí... Co jsem si z toho odnesl: "Pokud někomu něco slíbím a nesplním to, tak nebudu moct do nebe... nebo nevim..." slabých 35%. Ten konec to totálně POHNOJIL ()
Galerie (325)
Photo © Aniplex
Zajímavosti (3)
- Závěrečná píseň „Secret base (Kimi ga Kureta Mono)“ je cover, který pro seriál nazpívaly dabérky dívčích postav – Ai Kayano („Menma“ Meiko Honma), Haruka Tomatsu („Anaru“ Naruko Anjo) a Saori Hayami („Tsuruko“ Chiriko Tsurumi), a to ve dvou verzích – „10 Years After ver.“ a „Memento Mori ver.“ Původní píseň vydala v roce 2001 skupina Zone a jedná se o jejich nejslavnější píseň. (cesmine)
- Seriál se odehrává ve městě Čičibu. Ze stejného města pochází i hlavní scenáristka Mari Okada. (Hromino)
- Seriál obsahuje celou řadu autobiografických prvků hlavní scenáristky Mari Okady z jejího mládí. Jsou jimi například zanedbávání školní docházky kvůli šikaně, neúspěšná snaha zapadnout do kolektivu napodobováním ostatních, sociální fobie či život hikikomori. Okada to odhalila ve své knize „Gakkó e ikenakatta wataši ga ‚Ano hana‘ ‚Kono sake‘ o kaku made“ (2017), která se dočkala i filmové adaptace. (Hromino)
Reklama