Obsahy(1)
Džezová buffo-opera vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v druhé polovině šedesátých let minulého století ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Divadelní text J. Suchého pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho a Vanilky. Ovšem manželé se rozvádějí. Mazaný advokát chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (J. Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta. Předá Vanilce šek a zemře. Všichni se přitom začínají o šek prát, zmocní se ho listonoš a šek rozstříhá. Diváky jistě potěší, že se mohou opět podívat na pořad, který patří do Zlatého fondu televizního archivu. (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Ani Světlonoš (Lucifer), ani Vodonoš (Aquorial), ale Listonoš (Mr. Postman). Rád bych věděl, jestli tetina věta "Vaše pozvání mě dojalo" byla její ironií, či zda to znamená, že také v Liverpoolu nosí telegramy Pošťák ex machina. Dojem z opery poněkud kazí, že šlágr Ty jsi švarná já jsem švarný evidentně patří do zcela jiného kontextu. Ale to nic. Podruhý už vám to ani nepřijde. A potřetí, to budete se těšit. šubydydumpidam ()
Mělo to pár opravdu hodně kreativních a hodně vtipných momentů, ale celkově jsem z tohoto počinu jakýsi rozpačitý. Celkově to na mě nepůsobilo nějakým úžasným dojmem a nezachránili to ani pánové Suchý a Šlitr. Celý příběh je vybudovaný na stokrát znásilněné myšlence ohledně moci peněz, i když v tomto případě byla přivedena do pořádného extrému, že se kvůli blbému milionu lidé sníží k dvoření se extrémně nehezké Evě Pilarové. To je opravdu nejhlubší dno zoufalosti. Pokud jste fanoušky opery, tak by vaše smysly mohly být ukojeny. Jinak se doporučuji spíše vyhnout. ()
Za film se mihnou asi 4 věty jinak se pořád zpívá a mi trochu vadilo. Chtěl jsem tomu dát už 2*, ale jak přišla Hana Hegerová a její úžasný hlas...Tak jsem musel přidat. Pro milovníky starých filmů a obzvlášť muzikálo by to nemělo být opomíjeno. Já muzikál osobně moc nemusím, ale kdo viděl Formanovo "Hair", tak si říká že to bylo rozhodně lepší (více se tam mluvilo). ()
Dobře placená procházka je už klasika, kterou znám nazpaměť. Takže když jsem dnes zjistil, že ji nemám ohodnocenou, mohl jsem ji ohodnotit z hlavy a bylo by hotovo. Jenomže proč bych se na ni nepodíval znovu? Navíc v den neuvěřitelných devadesátin ještě neuvěřitelnějšího Jiřího Suchého! Tak všechno nejlepší! ()
Televizní inscenace "původní" Procházky, ze které si po všech těch jiných verzích a nastudováních minulých desetiletí pamatuju snad jen to, jak nepísňově působí výstupy Jiřích Šlitra i Suchého, a jak neskutečně tyto dva pány válcují ženské představitelky, z nichž pochopitelně má nad pěvkyní Evou Pilarovou ještě o řádný kus navrch všestranná Hana Hegerová. Je to sice neoddiskutovatelná klasika složená z legendárních komponent, ale nějak mi nesedělo dívat se na to na obrazovce. 70% ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- V závěru se televizní inscenace mírně odlišuje od divadelního libreta. (Kubrickon)
- Autor hudby, herec a hudebník Jiří Šlitr, měl v plánu představit se s původní operní fraškou na Broadwayi. Aby s ní americké publikum seznámili, nechali Šlitr se Suchým vyrobit kopii filmu a opatřili ji anglickými titulky. Šlitr ji s sebou vzal na světovou výstavu EXPO 67 do kanadského Montrealu, kde vystupoval jako pianista s představením „Kinoautomat“. Po skončení světové výstavy pak film předváděl po USA a americký novinář Alan Levy už překládal libreto hry. Naplnit Šlitrovy ambice se ale nepodařilo. V porovnání se soudobými broadwayskými hudebními produkcemi jako „Cabaret“ z roku 1966 či „Hair“ z roku 1967 působila Dobře placená procházka zřejmě příliš skromně. „Byla to hudební bajka o penězích a chamtivosti, která mi připadala jako ,legrační Kafka‘,“ soudil například Levy. (Kubrickon)
- Ján Roháč byl režisérem původní opery „Dobře placená procházka“ v pražském populárním divadle Semafor. Ta měla premiéru 15. června 1965. Společně s Milošem Formanem se Roháč zhostil i jejího převedení do televizní podoby. (Kubrickon)
Reklama