Představ si

-4* k tomuto filmu jsem měl zpočátku nedůvěru, ale rozhodně mě rychle zbavil obav a užil jsem si ho. Nevím, zda má film nějakou pravdivou předlohu ze skutečnosti, ale nedivil bych se tomu. Novátorství je vždycky těžké, a to i v dnešní době, kdy tomu zkostnatělý systém brání i na úkor větší svobody. Zajímavý vhled do světa nevidomých. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.09.2017)

Vůbec si nedokážu představit, že by tohle silné a zároveň tak citlivé téma natočil někdo v ho(bo)llywoodu. Vznikla by nejspíše sladkobolně-slzopudná sračka, která by mě sloužila jako varování, že se na podobné filmy už nemám nikdy více dívat. To však v tomhle případě nehrozí ani náhodou. Andrzej pojal tenhle film naprosto jinak. Lehce, jednoduše a hlavně s velkým přehledem. Ukázal nám vidícím, že bychom si měli vážit, pro nás tak samozřejmého faktu, jakým je zrak. Zároveň nám dal aspoň trošku nahlédnout, jaké to je, ponořit se do světa, kde vládne jen samá tma. Světa plného zvuků, dotyků a jiných vjemů, které si jen těžko dokážeme normálně vybavit. Ale i tak se dá vést normální, mnohdy i plnohodnotný život. Chce to je vůli a trpělivost a výsledek ten se po čase určitě dostaví. A kdo ví, třeba se dočkáte i té své vytoužené lodě. (10.06.2015)

Poměrně divoká koprodukce čtyř evropských zemí se naštěstí dokázala vyhnout úskalím tzv. "europudingu". Mezinárodní ústav pro slepce kdesi v malebných uličkách Lisabonu je sice poněkud vykonstruovaným dějištěm, ale zbytek filmu rozhodně násilně nepůsobí. Imagine je pomalý až kontemplativní snímek s rafinovaně potlačenou dějovou zápletkou. Opravdu nevšedně seznamuje skrze výuku orientace slepých pacientů s našim okolním světem a dokáže převýšit jeho každodenní vnímání, což je vlastně úsilí o něž se film snaží téměř od samých svých počátků. Jakimowský toto přepnutí na jinou percepci, v níž hraje hlavní roli především zvuk a na něj navázaná představivost, povyšuje na působivou hru obohacenou o motiv nejistoty a nevíry. Vstup kvaziromantického motivu s izolovanou německou pacientkou, která v nevyzpytatelném muži s neznámou minulostí nachází jedinou naději, jak dostatečně skrýt svůj handicap a vstoupit do světa normálních lidí, usazuje hru pevně na zem skrze zesílený motiv dychtivé naděje a zodpovědnosti za druhé. Film obětuje vyklenutý a uzavřený děj, aby nás lapil do sítě domněnek a dohadů, zároveň působících příslibů a zklamání a nakonec vše zakončil těžko uchopitelným okamžikem podněcujícím k dlouhému přemýšlení. Zvláštní zážitek je navíc podán skrze malebné a vizuálně originální obrazy prosluněných zákoutí starého města, pracujícími často vzhledem k odlišnému vztahu k běžnému vnímání s evokací a prostorem mimo rám. Imagine je bezesporu jedním z nejoriginálnějších evropských počinů minulého roku, i když jeho odlišnost a tempo občas nutí k trpělivosti a notnému vnitřnímu zklidnění. Pak v některých scénách poodkrývajících skryté dimenze našeho světa neuslyšíte ani svůj údivem zatajený dech... (03.10.2013)

Čekal jsem (nebo spíš doufal), že mě Imagine nadchne, ale i tak to bylo moc milé překvapení. Nálepka „hřejivý film“ je dost přesná, a to rozhodně ne jen kvůli slunnému Lisabonu. Ian je fakt sympaťák a okamžitě si mě získal a já mu pořád fandil, aby se mu při jeho ne úplně ortodoxních metodách dařilo. A jeho praktiky mě opravdu nadchly, do toho fungující romantika, špetka humoru a kopa pohodové atmosféry. A procházky venku patřily k tomu nejlepšímu. Navíc je film nastaven tak, že i když je místy dojemný, nesklouzává k citovému vydírání. A přestože neoslňuje zrovna svižným tempem vyprávění, ani na vteřinu jsem se nenudil a hodnotím slabším, ale plným počtem. (04.08.2013)

Od rezisera Jakymowskeho som videl zatial len Solidarita, Solidarita a tento Ymagine je moj v poradi druhy Jakymowsky. Sympaticky film o slepote a slepcoch a krasna tema o tom, ze kazdy krok je tuna krokom do neznama. Film je zaroven aj o tom, ako si ludia nevazia to, co maju /dobry zrak, dobre srdce, klby ... etc .. etc/ a ako to povazuju za samozrejmost, no ale ono to az take samozrejme nie je. Ako mylovnik europskej kinematografie dam vysokych 75 % (03.02.2015)