Režie:
Ziska RiemannScénář:
Lucy van OrgKamera:
Hannes HubachHudba:
Ingo Ludwig FrenzelHrají:
Jella Haase, Sarah Horváth, Janusz Kocaj, Nicolette Krebitz, Sandra Borgmann, Rainer Sellien, Nikeata Thompson, Lilli Meinhardt, Andreas Windhuis (více)Obsahy(1)
Středoškolačky Ari a Oona jsou odlišné typy a přesto jsou si podobné. Ari s blonďatými copy pochází z navenek spokojené trendy rodiny jako vystřižené z katalogu na panenky Barbie. Tmavovlasá Oona vyrůstající v uměleckém prostředí se zasekla v temném berlínském undergroundu osmdesátých let. Mezi cukrově růžovou panenkou a černě oděnou rockerkou však vzniká pevné pouto. Společné pro obě dívky, řídící se svými pudy a instinkty je schopnost ničit se. Ari nezávazným sexem, Oona morbidními kresbami. Nové přátelství je vyvede z prostředí nefungujících rodin a pomáhá jim zvládnout pokrytectví okolí. Až do okamžiku, kdy dojde k události, která všechno změní. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Řekla bych, že Lollipop Monster má na to, aby se stalo dalším kultem pro dospívající, kteří se v současnosti potýkají s podobnými problémy, jaké řeší tento film. A vůbec bych se za to nestyděla, protože Lollipop Monster dalece předčí mnohé z ostatních filmů, které se o něco takového pokoušejí. Líbilo se mi. ()
Zvláštně úchylné v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Úžasná vizuální i hudební stránka, která je nesmírně originální, zároveň ale příběh nerozbíjí. Jeden z mála filmů o náctiletých, kde hlavní hrdinové nejsou jen propracované karikaturky nebo modelové z titulní strany, ale jejich chování je velmi uvěřitelné. Poslední milostnou avantýru mladé Ari bych si dokázala odpustit, závěr byl ale tak vtipně a neotřele geniální, že už jen kvůli němu mi Lollipop Monster zůstane v hlavě pěkně dlouho. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Tak toto je určitě film, který potřebuji vidět ještě jednou. A to je u mě známkou toho, že mě vážně zaujal! Jaký byl? Barevný i černobílý, dramatický i úsměvný, ujetý, protikladný, zajímavý, nekomerční, revoluční, svobodomyslný, provokativní, zvrácený, "přesčáru", nekonvenční, absurdní i mrazivě realistický; strašně zajímavá kamera, střih, triky a skvělá hudba. Když si uvědomím, že to je Zisky Riemann prvotina, tak smekám. :-) Moc pěkný komentář - Vodnářka ()
Prý že jako sedmikrásky Věry Chytilové... Člověk pak čeká opravdu hravou a proměnlivou formu, zajímavé téma, netradiční pojetí, existenciální rozměr... Lollipop monster je emo videoklip a děj připomíná klišé německého televizního thrilleru. Forma není nijak výbušná. Když si film hraje na komiksovost geniálního Scotta Pilgrima, tak nijak nedosahuje jeho kvalit, animované sekvence tu jsou k ničemu, videoklipové sekvence jsou jen ty nejtrapnější mtv klišé, vsuvky jako z 8mm pásu také nepůsobí zrovna originálně. A stejně je těchto výpůjček z jiných médií málo (pokud na tom někdo chtěl stavět styl filmu). Takže nakonec si divák uvědomí, že kouká na celkem nudný film o dvou zdánlivě protikladných holkách, které najdou společnou řeč a řeší své problémy, kouří, řežou se, brečí a šukaj dospěláky. Vyústění celého filmu pak má být už jenom cool. Hlubší snahu o proniknutí do ztrápené dušičky dnešních teenagerů poskytne jedna epizoda britského seriálu Skins (alespoň první sezóny). Jedna epizoda britského seriálu Skins nabídne mnohem víc hry s formou, nabídne hlubší existenciální rozměr a dokonce si zachová i svojí pozérskou coolovost, nadsázku i úctu a rovnocennost při snaze teenagery vykreslit. ()
46. MFF KV .. Scénář: Ziska Riemann, Luci Van Org .. Zajímavé vizuálně hudební scény, příběh do černa, avšak také trocha neduhů, ale tahle režisérka (spisovatelka, animátorka, scénáristka, skladatelka, textařka) jistě ještě poroste.. ()
Reklama