Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh nadaného choreografa, jehož profesní i osobní obsese přivedly do záhuby. Muzikál z dílny slavného broadwayského choreografa a režiséra Boba Fosseho je inspirován jeho vlastními zkušenostmi. Ředitel divadla a choreograf Joe Gideon (Roy Scheider) se snaží najít rovnováhu mezi prací na svém nejnovějším broadwayském muzikálu a stříháním hollywoodského filmu, který režíroval. Je to workoholik, kouří jednu cigaretu za druhou a stejně rychle střídá i tanečnice ve své posteli. Bez denní dávky Vivaldiho, očních kapek, aspirinu, Dexedrinu a sexu by nedokázal udržet krok s tou největší "show" ze všech – vlastním životem. Přítelkyně Katie, bývalá manželka Audrey i dcera Michelle se ho snaží udržet nad propastí. Pro jeho vyčerpané tělo a stresem oslabené srdce je však už příliš pozdě. (HBO GO)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (160)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Filmografie Boba Fosse není bohatá na tituly, ale přesto je tenhle tvůrce považován za hlavního architekta moderního amerického muzikálového umění 2. poloviny 20. století. All That Jazz je jeho tvůrčí vrchol, dokázal v něm zužitkovat desítky let práce na divadelních jevištích, osobní zkušenosti s uměleckým prostředím od útlého věku až po vyčerpávající turné a náročné premiéry zralého věku, kdy se už od něj čekala jen další přelomové vystoupení. Je tam všechno - láska, nevěry, manželské ztroskotání, umělecké kompromisy ve věčném sváru s producenty, stres, deprese, alkohol a prášky na povzbuzení, nekonečné zkoušky, umělecké hledání a neustálé pochybnosti o své vlastní práci i práci druhých. Kdo se podívá na All That Jazz, má před sebou všechna lákadla, která může americký muzikál divákovi poskytnout - krásné ženy, chytlavé melodie, úžasné choreografie, ale taky šmíru, kýč a muzikáková klišé. Tenhle snímek poskytl životní roli Royi Scheiderovi, který se stal převtělením skutečného Boba Fosse a podal ohromující výkon. All That Jazz je narozdíl od svých starších sourozenců ze 30.-50. let mnohem víc hledačský a originální. Myslím, že je schopný upoutat i diváka, kterému jinak tenhle žánr nic neříká. Celkový dojem: 95 %. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Film pohybující se v tanečním rytmu zdaleka nejen jazzu plyne velice svižně, mezi spoustou muzikálových čísel ukáže lesk, dřinu i obrácenou stranu šoubyznysu. A navrch se povznese s tak divokou lehkostí a nadhledem nad tématem umírání, jak jsem to snad ještě neviděl. Neznám osobnost Boba Fosseho natolik, abych byl schopen vnímat údajnou hlubší výpověď autobiografických rysů, viděl jsem však v minulosti z jeho tvorby Lennyho a i tady jsem opět mohl být svědkem nápadité podívané s neotřelým filmovým tvarem mezi divadlem a filmem s využitím scénického i střihového umění... tentokrát navíc v úžasných barvách a s hravým splynutím s muzikálem. Rozhodně bylo co obdivovat v rámci výtvarné, hudební i taneční stránky díla a v mnoha případech jsem v pozitivním slova smyslu žasl nad tou profesionální kreativitou nesoucí se celým filmem, přestože ne všechna taneční vystoupení mi vyloženě imponovala. Zvláště tolik sexuálních motivů během tanečních scén i zákulisního plácání mi tu nesedlo, ač chápu, že to především odráželo posedlost hlavní postavy. Roye Scheidera jsem si v podobném žánru příliš neuměl představit a nakonec musím říct, že snad nikde (kromě Mzdy strachu) mě tolik nezaujal, jako ve zdejším snad životním výkonu. [80%] ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Retrospektivní existenciální drama, které se cele podřizuje písním ... i OSUDU. Vizionářská autobiografie se tak stává až bolestně intenzivní - a převelice uhrančivou, leč zároveň nadmíru deprimující záležitostí, uzavřenou do bezvýchodné dekadentní smyčky s nádechem jakéhosi moridního zadostiučinění. Tudíž přes své nezpochybnitelné kvality nepřináší zážitek, který bych chtěla za střízlivého stavu absolvovat ještě jednou. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Trochu mě to svou precizností mlátilo do hlavy, ale i přesto to do značné míry obstálo. I když o tom příliš neuvažuju jako o muzikálu, což samozřejmě není žádné mínus ani plus. Fosseho opus magnum je každopádně jeden z těch filmů, které víc než cokoliv jiného vyžadují a chtějí divákův respekt, právě on je pointou filmu. A ten se u mě určitě dostavil. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Zlatou palmou v Cannes oceněný muzikál, výpravně, střihově i zvukově bohatý, který po svém karikuje svět show-businnessu. Vitální divadelní režisér a choreograf z Brodwaye v tomhle zkaženém a posedlém světě předkládá svůj příběh, který se omezuje na permanentní stres, tanečně-hudební zkoušky, drogové výstřelky, zapalování cigaret, schůzky s dospívající dcerou a několika milenkami. Až jeho srdce začne protestovat.. Velkolepě pojatý „muzikál o smrti“ je doslova tragikomicky autobiografický (uznávaný režisér Kabaretu nebo životopisného Lennyho Bob Fosse sám ležel v nemocnici po srdečním záchvatu), je dokonale výtvarně řešen a nabízí několik tanečních sekvencí, které jsou i dnes mimořádně inspirativní!! U „Čelistího“ Roye Scheidera bych takřka čekal, že během natáčení skutečně zemřel.. bravo.. Osobní, intimní dílo, bortící řadu žánrových konvencí!! ()

Galerie (67)

Zajímavosti (21)

  • Ve své autobiografiie "My Lucky Stars" (Moje šťastné hvězdy) Shirley MacLaine říká, že myšlenku natočit muzikál “o své smrti“ vnukla Fossemu v nemocnici, kde ležel se srdeční příhodou. (džanik)
  • Role, kterou ztvárnil Cliff Gorman, vychází z postavy Lennyho Bruce (Dustin Hoffman) z Fosseho snímku Lenny (1974). Gorman měl tuto roli na Broadwayi. (džanik)
  • Jedná se o jeden z mnoha filmů, který byl zakázán Legií slušnosti. (Krissty)

Reklama

Reklama