The Power of Few

Zajímavá mozaika, kdy se postupně řeší několik příběhů, které mají jedno vyústění. Není to úplně tarantinovské, to rozhodně ne. Z hlediska vyprávění je to svébytné a vlastně jde jenom o to, jak se každá postava dostane do toho jednoho momentu. Je to promyšlené a forma je zajímavější než snímek jako takový. Ano, jsou zde celkem drsné scény, které s vámi však většinou moc nezamávají. Jinak se tu pořád mluví. A mluví se opravdu hodně. Dva houmlesáci, co si chtějí ten svůj život užít, malá filosofující holka, dvojice, co se možná zamilovává. Jenže my víme, jak to skončí. Ale pravda, nevíme, jak to skončí pro všechny. Anebo je pravda tam někde venku? Ten twist na konci je celkem zajímavý, ale jako celek film bohužel působí hodně rušivě. (19.11.2013)

Čistá indie amatérčina, ktorá nadväzuje na obľúbené puzzle mozaiky, kde samozrejme nesmie chýbať automobilová nehoda. Čiže nízkorozpočtovejší Amores Perros a na úrovni trebárs 11:14 či Go. Mne tento štýl rozprávania nesmierne sedí, mám rád americkú nezávisláčinu a rád sa pozerám na príbeh z perspektívy viacerých postáv. Tu je ale obohatený o istý originálny prvok, kedy sa veci zrazu začnú dosť nečakane meniť. Čaká nás aj nejaké to morálne posolstvo, ale je podané vkusne bez zbytočnej melodrámy. (24.01.2021)

Rozhodně to není tak špatné jak říká hodnocení, kdepak. Na druhou stranu to není ani nijak geniální. Zajímavý experiment skrze několik POV charakterů, povinná autonehoda za kterou by byl samotný Iñárritu hrdý, neskutečně krásná Alexa, Tick Tock mučení a nápaditý zvrat na konci, který jsem popravdě nečekal. Na druhou stranu je to vše neskutečně amatérsky natočené, ne všechny příběhy jsou dostatečně zpracované a kriminální zápletka, navíc tak absurdního rázu působí nadbytečně a směšně. Objektivně bych to měl hodnotit třemi hvězdami, jednu však přihodím, třebaže vlastně jen za Kilcherovou a Prenticeho. (24.03.2019)

Tieto filmy sa mi páčia. Výborné zaujímavé postavy, sympatické aj nesympatické, herci poriadne snaživí, dokonca aj Kristián Skejter si išiel vo svojej úlohe obe kozy zodrať. Prentice a Walken sú parádna dvojka. Jediné čo ma trochu vytáčalo bola Fueiša so svojim hryzkaním, ale nakoniec sa z nej tiež dačo vykotilo. Samozrejme, niektoré veci by bolo treba dotiahnuť, budete namietať, ale aj v tom je čaro týchto lacnejších semibusterov. A na konci si môžete vybrať, či to bol happyend. Záver: Ježiša netreba klonovať. Treba žrať veľa čokolády, vy tučné rite. (15.06.2013)

"Do čerta, ty si ich všetky zožrala? Chutia mi sladkosti. Vieš čo chlape? Vyložíme tú tučnú riť už tu." Sympatický pokus o napodobení spletitého klubka nití zvaného Crash vyvrhl na světlo boží NĚCO, co má do rovnováhy prezentované Ying a Yang daleko. Jednotlivé povídačky jsou kvalitativně nevyvážené, obzvláště story s rozumbradou Slaterem bylo tak zajímavé, že jsem si mezitím dal do pořádku svou elektronickou poštu, přičemž jsem seriózně uvažoval nad puštěním čtvrtečního Prostřeno!. Už jste se někdy při konzumaci čehokoliv kousli do dutiny ústní? Bolí to jako svině! 60% (06.10.2013)