Rallye smrti: Peklo na zemi

Tak třetí tíl (chronologicky podle příběhu však druhý film) podle mě dopadl parádně. Sice mě to prostředí konání zas tak nevzalo, za to je zde vše co jsem očekával. Opět jsou zde pěkné bouračky a spousty krvavých smrtí. Soundtrack to vše žene kupředu jako pouštní bouře. Filmek je i místy komediálně laděný a nejednou jsem se u vtipných scén zasmál. Na začátku mě dostala ta bitka vězeňských buchet o místo do závodů. Škoda tý klepavý kamery, mohlo to být ještě lepší. Herecký obsazení je zde z minulého dílu, což je dobře. Celá závodní stáj spolu perfektně sedí, a člověk jim fandí. Hlavní záporák taky dobrej. Konec filmu celkem dobře navazuje na původní Death Race. (nějaký ty nesrovnatelnosti zde přece jen jsou. Pro mě pěkný akční béčko, který jsem si užil. Za mě 85% :) (20.10.2013)

Mládeži nepřístupný film, který nejvíce ocení právě děti a pubescenti. Závody oplechovaných autíček se zbrojním arzenálem, který se aktivuje po přejetí checkpointu do hravé reality show, jehož učástníky jsou cool kriminálníci a sexy děvky... Režisér Roel Reiné trošku ubral oproti minulu na okázalých zpomalovačkách, ale přidal na blbosti a nudě. Hodinu se jezdí okolo těžebního dolu a pískovny a povykuje se kdo koho oddělá. Párkrát se něco nebo někoho zapálí (odtud podtitul Inferno) a jede se dál. Koncept Death Race je pro film jistě zajímavý, ale ne natolik, aby ho filmaři plácali stále dokola a hůř. Death Race: Inferno je zásadní a důležitý díl, stejně jako bitch navigátorky v tomhle pekelném závodu. Nejvíc jsem se stejně pobavil nad hereckým výkonem Freda "MámTenNejvyplašenějšíVýrazMeziHerci" Koehlera v roli vězeňského geeka Listse a u varování: "Soutěžící jsou odsouzené násilnice a vražedkyně. Nic, co zde vidíte nezkoušejte doma", při záběru na eliminační rozřazování navigátorek s typickými tělesnými proporcemi trestankyň (120/60/90). (17.01.2013)

Překvapuje mě, že i třetí díl si drží slušnou kvalitu (minimálně audiovizuálního zpracování), což je v branži akčních béček, určených rovnou na DVD, docela rarita. Ano, můžeme se bavit o průměrných hercích nebo prvoplánovému souboji sexy dívek o sedadla navigátorek. Čím ale bude Death Race vždycky bodovat, tak to je reálná akce. Žádné digihrátky, všechno to je čistá kaskadéřina a pyrotechnika. A proto je dobře, že Anderson stále zůstává u série alespoň jako scénarista a producent, ale narozdíl od Resident Evila nepotřebuje armádu trikových programátorů. Navíc sérii prospěl i přesun do pouštních exteriérů. Zkrátka zábavná akční oddychovka na úrovni některých áčkových titulů. 70% PS.: Co kdyby Klaus místo amnestie vyhlásil Death Race? :) (26.01.2013)

Konečně jsem po dlouhé době uviděl dát Dannyho Treja ránu. Film se mi celkově líbil dost a nebýt závěrečného vysvětlení všech možných zápletek, určitě bych jej po jednom zkouknutí rozhodně nepochopil tak, jak bych měl. Ovšem nedělá mi problém se na film podívat znovu. Luke Goss opět zahrál skvěle, kdy jsem mu jeho roli naprosto ve všech směrech věřil. 80%. (17.02.2013)

A ještě jeden wtf bonus k Djangovi, jsem nenapravitelný, tentokrát jde o antinostalgický návrat do doby, kdy jsme s klukama, nezkaženi znalostí pojmu „béčkový film“, sledovali na x-tých VHS kopiích s dnes už legendární kvalitou záznamu a legendárním dýchavičným monodabingem akční perly 80. a začátku 90. let. Tento exemplář je ale z roku 2012, je tedy nutno všimnout si některých odlišností. Za prvé: Všechno je to rychlejší, klipovitější a trošku méně přehledné, což ale bude spíš jenom mým problémem, nikoli problémem cílové věkové skupiny. Za druhé: Hlavní hrdina a zvláště tři hlavní záporáci (starý i nový šéf a paní produkční) se mnohem více podobají všedním reálným typům (byť jaksi „exkluzivním“), nejsou to ani monstra či hnusáci, ani načančaní panáci či slizouni, také jim však chybí jakákoli osobitost. Hlavně největší šmejd (nový šéf) a produkční vypadají docela jako typičtí silní úspěšní dneška, jak je známe z reklam proti pocení (kdežto starý šéf je přece jen trochu romantická postava, což je zdůrazněno jeho mafiánským kloboukem). Oproti zmíněným postavám lze u hrdinových protivníků i spolupracovníků v závodě konstatovat stejně směšnou přestylizovanou typologizaci jako za stara (jde o figurky ve hře, z nichž každá má nějaký jakože charakter). U ženských členů posádek (navigátorky) však konstatujeme podobný posun a pročištění jako u postav hlavních, byť jiným směrem: v souladu se svou čistě dekorativní funkcí vypadají v každém okamžiku zcela jako umělohmotné hostesky automobilových závodů či autosalónů, včetně hereckého projevu (a včetně scény, v níž si sekají hlavy a pálí se plamenometem), což se týká zejména té hlavní (partnerka hrdiny). Za třetí: Vedle největšího šmejda jsou ostatní dva záporáci sice taky svině, ale nakonec jakoby klaďasové („férová dohoda“, „respektování pravidel“, „dílo“ a spojenectví s hlavním hrdinou, když se potřebují zbavit hlavního šmejda). Nereflektovaná samozřejmost, s jakou tyto postavy přecházejí z jedné polohy do druhé (zvl. pí produkční: šmejdka – spojenkyně) je zarážející a alarmující, zvláště uvážíme-li, že se šmejdství ukazuje neokázale jen prostou praxí jejich podnikání. Za čtvrté a za nejdůležitější: Velmi kompaktní produkt sestávající ze složek: film pro zábavu – estetika a styl počítačových her – dojem realityšou. Totiž nejen film o realityšou jako byl třeba Arnoldův Runningmann, ale film lákající k realityšou – play the game, watch it. Domnívám se, že i u velmi pokleslých spotřebních produktů filmového průmyslu lze rozlišovat nějakou kvalitu. U produktů, jako jsou hispánské telenovely, to asi nejde. A právě tak na tomto filmu nevidím substrát, na kterém by se takové rozlišení dalo provést. Čistý brak, čisté svinstvo, čistý odpad. (07.04.2013)