Toy Story 4: Příběh hraček

Uf! Toy Story i po čtvrtém díle zůstává jedinou smysluplnou pixarovskou sérií. Technická stránka jako vždy bravurní, ale co potěší ještě více, a je to skoro na zamáčknutí slzy, že po delší pauze Pixar vypráví, protože je co vyprávět, srší nápady a nebojí se občas "uhnout" (některé nečekané vtípky, rozřešení některých postav apod.). Pátou hvězdičku nedávám, protože je to až moc rychlé a stopáž bohužel nebyla ke všem postavám spravedlivá. (09.08.2019)

Toy Story 4 si ma získavala pomalšie, asi najpomalšie zo všetkých top Pixaroviek, nakoniec sa jej to ale podarilo. Tvorcovia majú totiž všetko opäť perfektne premyslené a smerujú k jasnému, logickému koncu. Hračky v tomto fikčnom svete sú v podstate najtragickejšie bytosti, pretože nestarnú, kdežto ich milovaní, rozumej deti, áno a musia sa stále prispôsobovať novým podmienkam. A asi preto sa dá Toy Story nakrúcať donekonečna, čím môžem parafrázovať aj Buzzov výrok na margo pocitu z tohto filmu a vlastne aj celej série. Hračky ale zrejú vo vnútri a ak boli v jednotke povedzme že puberťáci, teraz sú už dospelí ľudia. Ono tá nesmrteľnosť je predsa len z istého uhla pohľadu prekliatie, pretože za význam svojho bytia musíte stále nanovo bojovať. (10.08.2019)

Toy Story 4 sice už nemá tak svěží základy jako první dva díly, přičemž nemá ani ty správné emoce jako díl třetí, nicméně i navzdory těmto nedostatkům se pořád jedná o skvěle zpracovanou rozlučku jedné animované éry. Nejnovější počin od studia Pixar je totiž opět precizně animovaným počinem, v němž se (překvapivě) řeší krize středního věku, místo v životě či třeba hračky vyrobené z odpadků. A i když je snímek těmito atributy určen spíše pro starší publikum, to dětské nebude plejádou hraček, broušených gagů a vtipných situací nijak ochuzeno. Pixar tedy stvořil snímek, který sice na předchozí tři ztrácí, ovšem i přesto si ho královsky užijete. Jako nenáročná podívaná na sobotní odpoledne totiž funguje více než dobře. Skvělá práce! „I am not a toy, I was made for soups, salads, maybe chili, and then the trash. Freedom!“ (21.09.2019)

Úctyhodné navázání na trilogii, s aktuálními tématy, dostatečnou vyspělostí a se stále svěží a nápaditou smrští gagů, přičemž ale tvůrci nezapomínají zase ani na slušnou dávku emocí. Navíc to je celé v nádherném vizuálním kabátku, kterým mě Pixar asi nikdy nepřestane uchvacovat. Na další dobrodružství Woodyho a volnomyšlenkářské pastýřky bych se podíval okamžitě. (20.02.2020)

Toy story už v předposledním díle nabrala hodně atmosféry smutku a hororu, teď to ve finiši jen potvrzuje. Vtipů je míň, zato dramat přibylo. A tentokrát navíc i něco jako láska. ____ Mimochodem Pastýřka z lampičky je podle mě záměrný protějšek Andersenovy Pastýřky z Pastýřky a kominíčka. Té, která se tak zalekla velikosti světa, jenž pouze zahlédla ze střechy, že se raději vrátila domů, do pokoje, kde jí hrozil vynucený sňatek s vyřezávaným ďáblem a doživotní zamčení ve skříni, kde už možná bylo zamknutých 12 jeho předchozích žen. Jakoby si tvůrci řekli: Jaká by byla Pastýřka dnešních dnů? Ta už by se světa asi nebála! SHRNUTÍ: Že jsi zestárnul zjistíš, když dospějí dokonce i tvé hračky. (07.12.2020)