My Father George Voskovec
VOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární film přibližuje osobní život a uměleckou kariéru Jiřího Voskovce od jeho příchodu do Spojených států v roce 1950 až po jeho úmrtí v roce 1981. Film je vyprávěn z pohledu jeho mladší dcery Gigi, která po letech zjišťuje kdo byl její otec Jiří-George Voskovec. (oficiální text distributora)
Videa (3)
Recenze (24)
Špatně uchopený a zrežírovaný dokument o JV. Stálo to za obsáhlejší a hlubší sondu do jeho života, zhodnocení díla, vztahu s rodnou zemí, jeho názory na situaci v Čechách, co prožíval, jak těžce se "aklimatizoval", vztah s českou menšinou, herci, myslím, že Voskovce znala dalece větší škála lidí a obraz jen pár z nich, nedá ucelený obraz/představu o tom, kdo to ve skutečnosti byl a co pro českou kulturu udělal a co jí zanechal ... Jinak žluté titulky jsou pro mě v dokumentech smrt, já je prostě nevidím. 1-2* ()
Určitě důležitý doplněk k četbě Korespondence V&W – jednak je fascinující vidět ukázky Voskovcovy americké herecké práce a druhak a hlavně si očima jeho blízkých lehce poupravit obrázek o jeho tamním životě a vztazích, jak je vykresloval v dopisech Werichovi. Za zkouknutí stojí i kompletní výpovědi Formana a Havla v bonusech (Suchý tradičně mluví víc o sobě než o Voskovcovi, ale je aspoň milej). Filmařsky bohužel šedivý průměr, který pár atmosférických záběrů Manhattanu nespasí. ()
Poměrně dost nezáživný dokument ze kterého se dalo vytěžit maximum, ale z nějakého důvodu se tak nestalo. Jediné v čem jsem se naprosto utvrdila bylo to, že Christine byla opravdu blbka první třídy ( hodně slušně řečeno z nějakého zdravého respektu ke každému člověku ) a to je na 75 minut dlouhé trati dost krátké zjištění :) ()
Obdobně průměrný dokument jako Písničkář, který nezemřel. Důležitost sdělení je mnohem důležitější, než vytříbená forma. Ony všechny ty zahraniční kariéry našinců mají vždycky limitovanou recepci, takže jakákoli informace, dokument, kniha, cokoli, má svou hodnotu. K dokumentu o americké kariéře Voskovce jsem se vrátila po představení Korespondence V + W, která bude letos v Divadle Na zábradlí po cca 300. repríze končit. Člověk ten houževnatý obsah docení až v momentě, kdy mu dojde, že Voskovec vlastní paměti (ani svůj vysněný román) nikdy nedokončil, takže nám toho po něm v takto celistvé formě zas tolik nezůstalo. Proto ta všeobecná láska k dopisům (stejně jako všeobecné neporozumění jeho exilu). ()
Jako film skutečně nic moc (už jen ten příšerně zvolený hudební podkres), ale jako výpověď o velké osobní tragédii jedné z největších legend českého kulturního prostředí to za vidění určitě stojí. Paralelní příběhy Voskovce a Wericha, kteří oba dva prožívali určitý typ nesvobody na různých stranách železné opony by vydal na celovečerní film. Nebo lepší dokument... ()
Galerie (9)
Photo © Libuše Rudinská
Reklama